Středoruská vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Středoruská vysočina na mapě Evropy

Středoruská vysočina (rusky Среднерусская возвышенность; ukrajinsky Середньоруська височина) je vysočina rozkládající se ve středozápadních oblastech evropské části Ruska a zasahující též na severovýchod Ukrajiny. Leží přibližně uprostřed Východoevropské roviny a táhne se od širokého údolí řeky Oky na severu po Doněcký krjaž na jihu. Od severu k jihu je téměř 1000 km dlouhá, od západu k východu cca 500 km široká. Průměrná nadmořská výška je 200–250 m, nejvyšší bod dosahuje 293 m.

Ve Středoruské vysočině pramení několik velkých řek: Oka (přítok Volhy), Desna, Sejm, Psel, Vorskla (přítoky Dněpru), Don a jeho přítok Severní Doněc.

Oblast je pokryta převážně poli a lesostepí a má kvalitní černozemní půdu, která na severu přechází v podzoly. Jsou zde částečně těžené zásoby uhlí a obrovská ložiska železné rudy v oblasti Kurské magnetická anomálie. Největšími městy jsou Tula, Voroněž, Orjol, Kursk, Belgorod, Brjansk, na okraji leží ukrajinský Charkov. Na území vysočiny jsou 2 přírodní rezervace.