Stát vs. Fritz Bauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stát vs. Fritz Bauer
Původní název Der Staat gegen Fritz Bauer
Země NěmeckoNěmecko Německo
Jazyk němčina
Délka 105 min
Žánr drama / životopisný
Scénář Lars Kraume
Olivier Guez
Režie Lars Kraume
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Burghart Klaußner
Ronald Zehrfeld
Sebastian Blomberg
Jörg Schüttauf
Hudba Julian Maas
Christoph M. Kaiser
Kamera Jens Harant
Střih Barbara Gies
Výroba a distribuce
Premiéra Švýcarsko 7. srpna 2015
Stát vs. Fritz Bauer na ČSFD Kinoboxu FDb IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stát vs. Fritz Bauer (Der Staat gegen Fritz Bauer) je německý hraný film z roku 2015, který režíroval Lars Kraume podle vlastního scénáře. Film popisuje skutečný příběh frankfurtského generálního prokurátora Fritze Bauera, který usiloval o soudní potrestání nacistických zločinců. Snímek měl světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu 7. srpna 2015.[1]

Děj[editovat | editovat zdroj]

Hesenský generální prokurátor Fritz Bauer je pověřen stíháním nacistických zločinců. V jeho aktivitách ho však brzdí politici i zástupci bezpečnostní služby, z čehož je Bauer rozladěný. Zjistí, že se spisy ztrácejí i z jeho kanceláře. Jednoho dne obdrží z Argentiny dopis, že se Adolf Eichmann skrývá pod falešnou identitou v Buenos Aires. Ochotu ke spolupráci však nenachází ani u německé kriminální služby, ani u Interpolu. Rozhodne se proto sám kontaktovat Mosad i s vědomím, že se dopouští vlastizrady. Odletí do Jeruzaléma, kde se setká se zástupci Mosadu. Mosad však požaduje další důkaz o Eichmannově pobytu právě v Buenos Aires. Bauer se po návratu svěří o svých krocích s mladým prokurátorem Karlem Angermannem, kterému jedinému důvěřuje.

Angermann konzultuje s Bauerem obžalobu proti homosexuálovi podle § 175. Na Bauerovu radu navrhne jen mírný trest. Victoria, přítelkyně obžalovaného, poděkuje Angermannovi a pozve ho do nočního podniku „Kokett“. Angermann se do ní zamiluje, ale jedná se o trassexuála. BKA při jednom z jejich milostných setkání pořídí kompromitující fotografie.

Když Bauer zjistí, že bývalý nacista Schneider pracuje u Daimler-Benz v personálním oddělení pro Jižní Ameriku, pod tlakem z něj získá Eichmannovo krycí jméno. Tím získá pro Mosad konkrétní stopu. Eichmann je následně v Argentině unesen Mosadem a dopraven do Izraele. Bauerova žádost o vydání Eichmanna do Německa je však spolkovou vládou zamítnuta s ohledem na plánovanou dodávku německých zbraní pro Izrael a z možné Eichmannovy výpovědi před německým soudem, neboť ve státním aparátu stále působí velké množství bývalých nacistů. Angermanna vydírá kriminální služba, aby udal Bauera, že spolupracoval s Mosadem. Ten se však sám udá na policii pro porušení § 175. Bauer se následně pustí do procesu s dozorci v Osvětimi.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Burghart Klaußner Fritz Bauer
Ronald Zehrfeld Karl Angermann
Sebastian Blomberg Ulrich Kreidler
Jörg Schüttauf Paul Gebhardt
Lilith Stangenberg Victoria
Laura Tonke slečna Schütt
Götz Schubert Georg-August Zinn
Cornelia Gröschel Charlotte Angermann
Robert Atzorn Charlottin otec
Matthias Weidenhöfer Zvi Aharoni
Rüdiger Klink Heinz Mahler
Paulus Manker Friedrich Morlach
Michael Schenk Adolf Eichmann
Tilo Werner Iser Har'el
Dani Levy Chajim Kohen
Nikolai Will prokurátor Warlo

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Mezinárodní filmový festival v Locarnu – cena publika
  • Hessischen Filmpreis – nejlepší film
  • Bayerischen Filmpreis – nejlepší herec (Burghart Klaußner)
  • Cena Jupiter – nominace v kategorii nejlepší německý herec (Burghart Klaußner)
  • Günter-Rohrbach-Filmpreis – nejlepší film, nejlepší herec (Burghart Klaußner), nejlepší hudba (Christoph M. Kaiser, Julian Maas)
  • Deutschen Filmpreises – ocenění v kategoriích nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší herec ve vedlejší roli (Ronald Zehrfeld), nejlepší scénář, nejlepší výprava a nejlepší kostýmy
  • Rolf-Hans Müller Preis für Filmmusik – cena za hudbu (Christoph M. Kaiser, Julian Maas)

Reference[editovat | editovat zdroj]