Srbské Karpaty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Карпатске планине
Karpatske planine
Rtanj
Rtanj

Nejvyšší bod1 560 m n. m. (Rtanj (Ртањ))

Nadřazená jednotkaKarpaty
Sousední
jednotky
Panonská pánev, Rumunské Západní Karpaty, Dolnodunajská nížina, Stara planina
Podřazené
jednotky
Miroč planina, Homoljske planine, Veliki i Mali Krš, Deli Jovan, Beljanica, Kučajske planine, Rtanj planina, Ozren i Devica

SvětadílEvropa
StátSrbskoSrbsko Srbsko
PovodíDunaj
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Srbské Karpaty (srbsky Карпатске планине, Karpatske planine, tj. „Karpatské hory“), jsou nejjižnější částí Karpat a nacházejí se jižně od Dunaje ve východním Srbsku, u rumunských a bulharských hranic. Od Rumunských Západních Karpat (resp. jejich části Banátských hor) na severu je odděluje 140 km dlouhý průlom Dunaje zvaný Železná vrata. Na západě spadají do Velkomoravského úvalu, který je výběžkem Panonské pánve. Na východě spadají do údolí Timoku, okrajové části Dolnodunajské nížiny. Na jihu a jihovýchodě na ně navazují (bez ostré geologické hranice) pohoří Suva planina, Svrljiške planine a Stara planina, která se už řadí pod Balkánský horský systém. Za hranici mezi Karpaty a Balkanidy se považují údolí řek Nišava a Beli Timok u města Niš. Podle Jiráska et al. (1987) se ale hranice vede přibližně po spojnici StalaćSokobanjaKnjaževac. To by znamenalo, že Ozren a Devica už nepatří do karpatského, ale do balkánského subsystému.

Srbské Karpaty běžně přesahují 1 000 m n. m. Jejich nejvyšší částí je Rtanj planina, dosahuje 1 560 m.

Pod Srbské Karpaty patří následující horské celky:

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ladislav Jirásko, Luděk Leder, Josef Lorenc: Jugoslávské hory. Olympia, Praha, 1987
  • Václav Král: Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 2001. ISBN 80-200-0684-2.
  • Velký atlas světa. Geodetický a kartografický podnik, Praha, 1988

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]