Správní budova Spolchemie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Správní budova Spolchemie
SPOLCHEMIE A.JPG
Poloha
Stát Česká republika
Město Ústí nad Labem
Ulice Revoluční
Zeměpisné souřadnice
Technické parametry
Výška střechy 44 m
Počet podlaží 11
Základní informace
Architekt Lossow & Kühne
Styl německý expresionismus
Využití správní sídlo firmy
Výstavba 1929 - 1930
Vlastník Spolek pro chemickou a hutní výrobu
Výškový rekord
Nejvyšší budova v Československu
1930 - 1934
Nástupce Dům odborových svazů v Praze
Odkazy
Kód památky 105404 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons

Správní budova Spolchemie (přesněji Nová správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu) je 11patrová stavba poblíž centra Ústí nad Labem naproti západnímu nádraží. Bývá označována jako první český mrakodrap [1][2][3], avšak z dnešního pohledu se jedná o výškovou budovu, jelikož má pouze 44 metrů.[4] Do výstavby paláce Všeobecného penzijního ústavu roku 1934 v Praze nebo častěji uváděného Baťova mrakodrapu ve Zlíně z roku 1939 se jednalo o nejvyšší stavbu v tehdejším Československu.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Budovu si jako své nové sídlo nechal postavit Spolek pro chemickou a hutní výrobu mezi lety 19291930. Svým účelem tak nahradila původní novogotickou správní budovu z roku 1895, jež se nachází hned vedle. Navržena byla drážďanskou firmou s libereckou pobočkou Lossow & Kühne. Za její předobraz bývají označovány expresivnější budovy z německého Hamburku. Sochařskou výzdobu nad vchodem vytvořil berlínský sochař Hugo Lederer. Ve své době byla vybavena moderní technikou, například dodnes fungující oběžný výtah páternoster. Od roku 1930 prodělala řadou menších stavebních úprav, zvenku nejvýraznější je pak nástavba výtahové strojovny z 80. let. Původní desetipatrovou budovu tak teoreticky navýšila o jedno patro. Další rekonstrukce probíhaly na začátku 21. století v interiérech. [5][6][7]

Prohlášení za kulturní památku[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 byla podána žádost pracovníky ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu o zařazení stavby na seznam kulturních památek. K této žádosti se kladně vyjádřil magistrát města, Ústecký kraj a také městský architekt. Podle vedení firmy se však příliš historicky cenného nezachovalo a památkovou péči si celá budova tedy nezaslouží, a proto firma podala odvolání. Rozklad byl poté zamítnut ministrem kultury a stavba byla definitivně prohlášena za kulturní památku.[8][9]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Budova bývá označována za největší expresionistickou realizaci v České republice. Ve době výstavby byl také oblíbený funkcionalismus, který se uchytil především v česky mluvících oblastech, přičemž expresionismus byl populární v německy osídlených oblastech, tedy v Československu především v pohraničí. Stavba umístěna na kraji průmyslového areálu má obdélníkový tvar půdorysu narušený čtyřmi gotizujícími opěráky a portikulem u vstupu. Celá fasáda je s výjimkou jednotlivých míst mezi okny v pravidelných okenních pásech pokryta ostře pálenými cihlami hnědé barvy. Této barvy je pak celá budova kromě portikulu, jenž je výrazně světlý. Nad ním, v úrovni třetího patra, se nachází sochy berlínského sochaře Huga Lederera, které znázorňují chemii, vědu, muže s pochodní, ženu s rohem hojnosti, obchod a práci. Zadní (severní) průčelí je ve středu narušeno po celé výšce okny schodišťové chodby.

Za reprezentativní prostory v jinak pravidelném uspořádání je považována vstupní hala, schodišťová hala a ředitelství ve třetím patře. Mezi zachované cenné detaily patří například obklady z leštěné žuly, dveře do jednacích sálů, mnoho původních vestavěných skříní, zábradlí centrálního schodiště a další detaily, často ve stylu art deca. Většina prostor od třetího patra neprodělala většími úpravami. V posledním poschodí se nachází knihovna a archiv podniku s téměř původním vybavením.[1][2][5][10][11]

Stará správní budova Spolchemie[editovat | editovat zdroj]

Stará správní budova Spolchemie
Pohled na budovu od západního nádraží
Účel stavby

Správní budova výzkumně vzdělávacího centra

Základní informace
Sloh neogotika
Architekt Robert Langs
Výstavba 1893 - 1895
Současný majitel Unipetrol
Poloha
Adresa Ústí nad Labem, Česká republikaČeská republika Česká republika
Ulice Revoluční
Další informace
Kód památky 105404 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Před výstavbou expresionistické výškové budovy bylo sídlo společnosti ve vedlejší podstatně menší budově. Budovu si nechal tehdejší Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu postavit mezi lety 18931895. Architektem je Robert Langs, který mimo jiné navrhoval pro společnost azylové domy nacházející se v bezprostřední blízkosti areálu.[12] Honosný styl budovy podle architekta Davida Vávry svědčí o aristokratickém vkusu jednoho z významných ředitelů Spolku, Maxe Schaffnera.[13] Ve stejném neogotickém stylu byl postaven i již zmíněný dělnický azyl nebo například ředitelská vila v ulici Velká Hradební.[14] Z interiérů je zachovalá schodišťová hala a jednací sály. Obsahují množství vyřezávaný neogotických detailů, obrazy tyrolského umělce Josefa Reinera, například zpodobnění správní rady v kostýmech z 16. století.

Budova od svého postavení prošla málo stavebními zásahy. První vize se objevila již po postavení nového sídla, kdy měl být celkový výraz stavby modernizován. Nejvýraznější úpravou jsou půdní vestavby z 60. let s horizontálními okny. Rekonstrukce celé budovy plánuje společnost Unipetrol po neúspěšném pokusu o prodej z roku 2016. [13][15][16][17]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Novinky. Nejstarší český mrakodrap v expresionistickém stylu se nakrátko otvírá veřejnosti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-09-01 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  2. a b ZEMAN, Jaroslav. První mrakodrap v Československu [online]. Jaga Media, 2010-04-15 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  3. KŮS, Ondřej. Ústecký "mrakodrap" bude památkou, rozhodlo ministerstvo. Firma se brání. idnes.cz [online]. Mafra, 2014-04-16 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  4. DOW, Aisha. Melbourne’s skyline to become tallest in the nation. TheAge [online]. 2016-02-15 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c správní budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  6. GRISA, Ivan. nové ředitelství Spolku pro chemickou a hutní výrobu [online]. Hrady.cz, 2009-03-13 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  7. Správní budova Spolchemie [online]. Usti-Aussig.net [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  8. KŮS, Ondřej. Ministerstvo rozhoduje, zda zařadí mezi památky "ústecký mrakodrap". idnes.cz [online]. Mafra, 2014-03-14 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  9. KŮS, Ondřej. Budova Spolchemie je definitivně památkou, firma s odvoláním neuspěla. idnes.cz [online]. Mafra, 2014-07-19 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  10. PÁRAL, Matěj. Imaginativní výraz správní budovy Spolchemie [online]. [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  11. Navštivte nejstarší český mrakodrap – sídlo SPOLCHEMIE [online]. Spolchemie, 2016-08-23 [cit. 2017-12-15]. Dostupné online. 
  12. Dělnický azyl [online]. Usti-Aussig.net [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  13. a b HORÁK, Jan. Unipetrol si ponechá chátrající palác u ústecké chemičky. A opraví ho. idnes.cz [online]. Mafra, 2016-06-22 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  14. Schaffnerova vila [online]. Usti-Aussig.net [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  15. GRISA, Ivan. staré ředitelství Spolku pro chemickou a hutní výrobu [online]. Hrady.cz, 2009-03-13 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  16. Stará správní budova Spolchemie [online]. Usti-Aussig.net [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 
  17. VORLÍČEK, Janni. Historická budova VÚANCHu je na prodej. Ústecký deník [online]. Vltava Labe Media, 2011-12-13 [cit. 2017-12-16]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]