Gregoriánský chorál: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 3. 2013, 16:30

Gregoriánský chorál je jednohlasý latinský zpěv bez doprovodu nástrojů užívaný při obřadech Římskokatolické církve, nazvaný podle papeže Řehoře Velikého (kolem 540-604). Jedná se o nejstarší formu, jež se až dodnes uchovala beze změn.

Původ

Své označení gregoriánský dostal podle papeže Řehořovi I. (lat. Gregorius), který nechal zpěvy sesbírat a setřídit. Jeho přínos však tkví především v oblasti liturgie. Gregoriánský chorál byl ustanoven teprve o více než 50 let později, za pontifikátu 76. papeže Vitaliana.

Výskyt

Gregorianský chorál se objevuje ve dvou základních formách: žalmy, u nichž je na prvním místě kladen důraz na vyjádření textu a každé slabice odpovídá jedna nota (syllabický systém). U zpěvů aleluja (Alleluja-Jubilus) připadá na jednu slabiku více tónů, takže je melodie mnohem rozšířenější (melismatický systém). Mešní zpěvy jsou propracované skladby. Chorál zpívají sólisté nebo chór nebo střídavě obě skupiny (antifonálně, či responsoriálně).

Pro zpěv žalmů v modlitbě breviáře se používá celkem 8 modů (nápěvů), z nichž některé mají ještě jednu či více variací (které se od sebe liší způsobem intonace závěrečných částí veršů žalmú). Notace pro modlitbu breviáře bývají v knihách označovaných jako Antiphonale, či Liber usualis. Gregoriánské zpěvy, užívané při mši svaté, jsou shromážděny v knihách nazvaných Graduale simplex (jednodušší nápěvy) a Graduale triplex (složitější nápěvy).

S gregoriánsky zpívanou modlitbou breviáře se dnes lze setkat zejména v řeholních komunitách, které mají jako jedno ze svých poslání slavnostní konání bohoslužeb. Například v klášteřích mnišských řádů (benediktini, cisterciáci, trapisté, kartuziáni) či klášterech řeholních kanovníků (premonstráti).

Renesance

V renesanční hudbě se vžil systém kombinování mše s gregoriánským chorálem, např. mezi 5 částí mše se vkládaly části melismatického zpěvu (aleluja atp.), viz Missa Pange Lingua (Josquin Desprez 1450–1521, skladatel vrcholné renesance.)

Odkazy

Související články

Řehoř Veliký
Vitalianus
Gregorian (hudební skupina)

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikiverzita}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „kategorie“, „kurs“, „úložiště“.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Šablona:Link FA

@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 Gregorianský chorál se objevuje ve dvou základních formách: [[žalm]]y, u nichž je na prvním místě kladen důraz na vyjádření textu a každé slabice odpovídá jedna [[nota]] (syllabický systém). U zpěvů aleluja (Alleluja-Jubilus) připadá na jednu slabiku více [[tón]]ů, takže je melodie mnohem rozšířenější (melismatický systém). Mešní zpěvy jsou propracované skladby. Chorál zpívají sólisté nebo chór nebo střídavě obě skupiny ([[Antifona|antifonálně]], či [[Responsorium|responsoriálně]]).
-Pro zpěv [[Žalmy|žalmů]] v modlitbě [[Breviář|breviáře]] se používá celkem 8 modů (nápěvů), z nichž některé mají ještě jednu či více variací (které se od sebe liší způsobem intonace závěrečných částí veršů žalmú). Notace pro modlitbu breviáře bývají v knihách označovaných jako ''Antiphonale'', či ''Liber usualis''. Gregoriánské zpěvy, užívané při mši svaté, jsou shromážděny v knihách nazvaných ''Graduale simplex'' (jednodušší nápěvy) a ''Graduale triplex'' (složitější nápěvy).
+Pro zpěv [[Kniha žalmů|žalmů]] v modlitbě [[Denní modlitba církve|breviáře]] se používá celkem 8 modů (nápěvů), z nichž některé mají ještě jednu či více variací (které se od sebe liší způsobem intonace závěrečných částí veršů žalmú). Notace pro modlitbu breviáře bývají v knihách označovaných jako ''Antiphonale'', či ''Liber usualis''. Gregoriánské zpěvy, užívané při mši svaté, jsou shromážděny v knihách nazvaných ''Graduale simplex'' (jednodušší nápěvy) a ''Graduale triplex'' (složitější nápěvy).
-S gregoriánsky zpívanou modlitbou breviáře se dnes lze setkat zejména v řeholních komunitách, které mají jako jedno ze svých poslání slavnostní konání bohoslužeb. Například v klášteřích mnišských řádů ([[benediktini]], [[cisterciáci]], [[trapisté]], [[kartuziáni]]) či klášterech řeholních kanovníků ([[premonstráti]]).
+S gregoriánsky zpívanou modlitbou breviáře se dnes lze setkat zejména v řeholních komunitách, které mají jako jedno ze svých poslání slavnostní konání bohoslužeb. Například v klášteřích mnišských řádů ([[Řád svatého Benedikta|benediktini]], [[Cisterciácký řád|cisterciáci]], [[trapisté]], [[kartuziáni]]) či klášterech řeholních kanovníků ([[premonstráti]]).
 == Renesance ==