Aktinium: Porovnání verzí
m r2.6.5) (Robot: Přidávám ka:აქტინიუმი |
změna infoboxu + doplnění informací podle literatury |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Chemický prvek |
|||
{{Substovaný infobox}} |
|||
<!-- tabulka ( + část obecné) --> |
|||
{| border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="380" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;" |
|||
|značka= Ac |
|||
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| '''Aktinium''' |
|||
|číslo= 89 |
|||
|- |
|||
|nukleonové= 227 |
|||
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Ac-TableImage.png|290px|Aktinium]] |
|||
|název= Aktinium |
|||
|- |
|||
|latinský= Actinium |
|||
|[[Atomové číslo]]||89 |
|||
|nad= [[Lanthan|La]] |
|||
|- |
|||
|pod= |
|||
|[[Relativní atomová hmotnost]]||(227) [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]] |
|||
|vlevo= [[Radium]] |
|||
|- |
|||
|vpravo= [[Thorium]] |
|||
⚫ | |||
|dolní tabulka=ano |
|||
|- |
|||
<!-- obecné --> |
|||
|[[Skupenství]]||Pevné |
|||
|chemická skupina= Aktinoidy |
|||
|- |
|||
|RN-CAS= 7440-34-8 |
|||
|[[Teplota tání]]||asi 1050 °C, (1323 K) |
|||
|skupina= 3 |
|||
|- |
|||
|perioda= 7 |
|||
|[[Teplota varu]]||3198 °C, (3471 K) |
|||
|blok= f |
|||
|- |
|||
|hmotnostní zlomek v zemské kůře= 5×10<sup>-10</sup> |
|||
|[[Elektronegativita]] (Pauling)|| 1,1 |
|||
|koncentrace v mořské vodě= |
|||
|- |
|||
|počet přírodních izotopů= 3 |
|||
⚫ | |||
|obrázek= Electron shell 089 Actinium - no label.svg |
|||
|- |
|||
|popis obrázku= atom aktinia |
|||
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-34-8 |
|||
|vzhled= stříbrný kov |
|||
|- |
|||
<!-- Atomové vlastnosti --> |
|||
|[[Atomový poloměr]]|| 1,95 Å (195 pm) |
|||
|relativní atomová hmotnost= (227,027 8) |
|||
|- |
|||
|atomový poloměr= 187,8 |
|||
|[[Výparné teplo]]|| 400 kJ/mol |
|||
|kovalentní poloměr= 203 |
|||
|- |
|||
|van der waalsův poloměr= |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
|- |
|||
|elektronů ve slupkách= 2, 8, 18, 32, 18, 9, 2 |
|||
|[[Tepelná kapacita]]||27,2 J.mol<sup>-1</sup>.K<sup>-1</sup> |
|||
|oxidační čísla= III |
|||
|- |
|||
<!-- Fyzikální vlastnosti --> |
|||
|[[Ionisační energie]] Ac→Ac<sup>+</sup>|| 499 kJ/mol |
|||
|skupenství= pevné |
|||
|- |
|||
|krystalová struktura= krychlová<br /> a= 531,1 pm |
|||
|[[Ionisační energie]] Ac<sup>+</sup>→Ac<sup>2+</sup>|| 1170 kJ/mol |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
|teplota tání c= 1 050 ± 50 |
|||
|teplota tání k= 1 323 ± 50 |
|||
|teplota varu c= 2 750 |
|||
|teplota varu k= 3 023 |
|||
|molární objem= 22,55 |
|||
|tepelná vodivost= 12 |
|||
<!-- Termodynamické vlastnosti --> |
|||
⚫ | |||
|skup. teplo varu= 406 kJ/mol (''25 °C'') |
|||
|spec. teplo varu= 1 290 J/g |
|||
|molární atomizační entalpie= 385,2 kJ/mol |
|||
|absolutní entropie= 56,5 J K<sup>-1</sup> mol<sup>-1</sup><br /> 187,94 J K<sup>-1</sup> mol<sup>-1</sup> (''plyn'') |
|||
|měrná tepelná kapacita= 0,120 J K<sup>-1</sup> g<sup>-1</sup><br /> 0,091 8 J K<sup>-1</sup> g<sup>-1</sup> (''plyn'') |
|||
<!-- Různé --> |
|||
|různé=ano |
|||
|elektrodový potenciál= (Ac<sup>3+</sup> → Ac<sup>0</sup>) -2,6 |
|||
|elektronegativita= 1,1 |
|||
|ionizační energie= ''první'' 5,70 [[elektronvolt|eV]]<br /> ''druhá'' 11,48 eV<br /> ''třetí'' 18,90 eV |
|||
|iontový poloměr= (Ac<sup>3+</sup>) 118 |
|||
<!-- Bezpečnost --> |
|||
|bezpečnost= |
|||
|symboly nebezpečí= |
|||
⚫ | |||
'''Aktinium''', chemická značka '''Ac''', ''(lat. Actinium)'' je prvním členem z řady [[Aktinoidy|aktinoidů]], radioaktivní kovový prvek. |
'''Aktinium''', chemická značka '''Ac''', ''(lat. Actinium)'' je prvním členem z řady [[Aktinoidy|aktinoidů]], radioaktivní kovový prvek. |
||
Verze z 23. 2. 2013, 15:59
Šablona:Infobox Chemický prvek
Aktinium, chemická značka Ac, (lat. Actinium) je prvním členem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti
Aktinium je silně radioaktivní kovový prvek, který nemá žádný stabilní izotop. Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Ac+3 a svým chemickým chováním se podobá prvkům skupiny lanthanoidů. Čistý kov lze připravit redukcí fluoridu aktinitého parami lithia při teplotě 1100–1300 °C.
Aktinium je silně radioaktivní, září přibližně 150× intenzivněji než radium a ve tmě proto vydává namodralé světlo.
Objevil jej roku 1899 francouzský chemik André-Louis Debierne v uranové rudě.
Výskyt, izotopy a využití
Přestože je známa řada izotopů aktinia, v zemské kůře se můžeme setkat pouze s izotopem 227Ac, který vzniká radioaktivním rozpadem uranu. Poločas rozpadu tohoto izotopu je 21,772 roku a uvádí se, že jedna tuna uranové rudy obsahuje přibližně desetinu gramu aktinia.
Z dalších izotopů stojí za zmínku např. 226Ac s poločasem rozpadu 29,37 hodiny nebo 225Ac s poločasem přibližně 10 dnů. Ostatní izotopy od atomové hmotnosti 206 po 237 amu se rozpadají mnohem rychleji:
Izotop | Poločas rozpadu | Druh rozpadu | Produkt rozpadu |
---|---|---|---|
206Ac | 22 ms | α | 202Fr |
207Ac | 27 ms | α | 203Fr |
208Ac | 95 ms | α (99 %)/ ε (1 %) | 204Fr/ 208Ra |
209Ac | 100 ms | α (99 %)/ ε (1 %) | 205Fr/ 209Ra |
210Ac | 350 ms | α (91 %)/ ε (9 %) | 206Fr/ 210Ra |
211Ac | 210 ms | α | 207Fr |
212Ac | 930 ms | α (57 %)/ ε (43 %) | 208Fr/ 212Ra |
213Ac | 738 ms | α | 209Fr |
214Ac | 8,2 s | α (89 %)/ ε (11 %) | 210Fr/ 214Ra |
215Ac | 170 ms | α (99,91 %)/ ε (0,09 %) | 211Fr/ 215Ra |
216Ac | 440 μs | α | 212Fr |
217Ac | 69 ns | α (98 %)/ ε (2 %) | 213Fr/ 217Ra |
218Ac | 1,08 μs | α | 214Fr |
219Ac | 11,8 μs | α | 215Fr |
220Ac | 26,4 ms | α (100 %)/ ε (5*10-4 %) | 216Fr/ 220Ra |
221Ac | 52 ms | α | 217Fr |
222Ac | 5 s | α (99 %)/ ε (1 %) | 218Fr/ 222Ra |
223Ac | 2,10 min | α (99 %)/ ε (1 %) | 219Fr/ 223Ra |
224Ac | 2,78 h | ε (90,9 %)/ α (9,1 %) | 224Ra/220Fr |
225Ac | 10 d | α | 221Fr |
226Ac | 29,37 h | β- (83 %)/ ε (17 %) | 226Th/ 226Ra |
227Ac | 21,772 r | β- (98,62 %)/ α (1,38 %) | 227Th/ 223Fr |
228Ac | 6,15 h | β- | 228Th |
229Ac | 62,7 min | β- | 229Th |
230Ac | 122 s | β- | 230Th |
231Ac | 7,5 min | β- | 231Th |
232Ac | 119 s | β- | 232Th |
233Ac | 145 s | β- | 233Th |
234Ac | 44 s | β- | 234Th |
235Ac | 60 s | β- | 235Th |
236Ac | ? | β- | 236Th |
237Ac | ? | ? | ? |
Všechny byly připraveny uměle bombardováním jader těžkých prvků (např. radia) neutrony.
Praktický význam aktinia je pouze minimální, je možno jej použít například jako silný zdroj neutronů při experimentech s jadernými přeměnami.
Související články
Literatura
- Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
- Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
- N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9