Aktinium: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Makecat-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.5) (Robot: Přidávám ka:აქტინიუმი
změna infoboxu + doplnění informací podle literatury
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Chemický prvek
{{Substovaný infobox}}
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
{| border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="380" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
|značka= Ac
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| '''Aktinium'''
|číslo= 89
|-
|nukleonové= 227
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Ac-TableImage.png|290px|Aktinium]]
|název= Aktinium
|-
|latinský= Actinium
|[[Atomové číslo]]||89
|nad= [[Lanthan|La]]
|-
|pod=
|[[Relativní atomová hmotnost]]||(227) [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]]
|vlevo= [[Radium]]
|-
|vpravo= [[Thorium]]
|[[Elektronová konfigurace]]||[Rn] 7s<sup>2</sup> 6d<sup>1</sup>
|dolní tabulka=ano
|-
<!-- obecné -->
|[[Skupenství]]||Pevné
|chemická skupina= Aktinoidy
|-
|RN-CAS= 7440-34-8
|[[Teplota tání]]||asi 1050&nbsp;°C, (1323 K)
|skupina= 3
|-
|perioda= 7
|[[Teplota varu]]||3198&nbsp;°C, (3471 K)
|blok= f
|-
|hmotnostní zlomek v zemské kůře= 5×10<sup>-10</sup>
|[[Elektronegativita]] (Pauling)|| 1,1
|koncentrace v mořské vodě=
|-
|počet přírodních izotopů= 3
|[[Hustota]]|| 10 g/cm<sup>3</sup>
|obrázek= Electron shell 089 Actinium - no label.svg
|-
|popis obrázku= atom aktinia
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-34-8
|vzhled= stříbrný kov
|-
<!-- Atomové vlastnosti -->
|[[Atomový poloměr]]|| 1,95 Å (195 pm)
|relativní atomová hmotnost= (227,027 8)
|-
|atomový poloměr= 187,8
|[[Výparné teplo]]|| 400 kJ/mol
|kovalentní poloměr= 203
|-
|van der waalsův poloměr=
|[[Skupenské teplo tání]]|| 14 kJ/mol
|elektronová konfigurace= <nowiki>[</nowiki>[[radon|Rn]]] 6d<sup>1</sup> 7s<sup>2</sup>
|-
|elektronů ve slupkách= 2, 8, 18, 32, 18, 9, 2
|[[Tepelná kapacita]]||27,2 J.mol<sup>-1</sup>.K<sup>-1</sup>
|oxidační čísla= III
|-
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
|[[Ionisační energie]] Ac→Ac<sup>+</sup>|| 499 kJ/mol
|skupenství= pevné
|-
|krystalová struktura= krychlová<br /> a= 531,1 pm
|[[Ionisační energie]] Ac<sup>+</sup>→Ac<sup>2+</sup>|| 1170 kJ/mol
|hustota= 10,062 g/cm<sup>3</sup> (''20 °C'')
|}
|teplota tání c= 1 050 ± 50
|teplota tání k= 1 323 ± 50
|teplota varu c= 2 750
|teplota varu k= 3 023
|molární objem= 22,55
|tepelná vodivost= 12
<!-- Termodynamické vlastnosti -->
|spec. teplo tání= 46,1 J/g
|skup. teplo varu= 406 kJ/mol (''25 °C'')
|spec. teplo varu= 1 290 J/g
|molární atomizační entalpie= 385,2 kJ/mol
|absolutní entropie= 56,5 J K<sup>-1</sup> mol<sup>-1</sup><br /> 187,94 J K<sup>-1</sup> mol<sup>-1</sup> (''plyn'')
|měrná tepelná kapacita= 0,120 J K<sup>-1</sup> g<sup>-1</sup><br /> 0,091 8 J K<sup>-1</sup> g<sup>-1</sup> (''plyn'')
<!-- Různé -->
|různé=ano
|elektrodový potenciál= (Ac<sup>3+</sup> → Ac<sup>0</sup>) -2,6
|elektronegativita= 1,1
|ionizační energie= ''první'' 5,70 [[elektronvolt|eV]]<br /> ''druhá'' 11,48 eV<br /> ''třetí'' 18,90 eV
|iontový poloměr= (Ac<sup>3+</sup>) 118
<!-- Bezpečnost -->
|bezpečnost=
|symboly nebezpečí=
}}

'''Aktinium''', chemická značka '''Ac''', ''(lat. Actinium)'' je prvním členem z řady [[Aktinoidy|aktinoidů]], radioaktivní kovový prvek.
'''Aktinium''', chemická značka '''Ac''', ''(lat. Actinium)'' je prvním členem z řady [[Aktinoidy|aktinoidů]], radioaktivní kovový prvek.



Verze z 23. 2. 2013, 15:59

Šablona:Infobox Chemický prvek

Aktinium, chemická značka Ac, (lat. Actinium) je prvním členem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Aktinium je silně radioaktivní kovový prvek, který nemá žádný stabilní izotop. Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Ac+3 a svým chemickým chováním se podobá prvkům skupiny lanthanoidů. Čistý kov lze připravit redukcí fluoridu aktinitého parami lithia při teplotě 1100–1300 °C.

Aktinium je silně radioaktivní, září přibližně 150× intenzivněji než radium a ve tmě proto vydává namodralé světlo.

Objevil jej roku 1899 francouzský chemik André-Louis Debierne v uranové rudě.

Výskyt, izotopy a využití

Přestože je známa řada izotopů aktinia, v zemské kůře se můžeme setkat pouze s izotopem 227Ac, který vzniká radioaktivním rozpadem uranu. Poločas rozpadu tohoto izotopu je 21,772 roku a uvádí se, že jedna tuna uranové rudy obsahuje přibližně desetinu gramu aktinia.

Z dalších izotopů stojí za zmínku např. 226Ac s poločasem rozpadu 29,37 hodiny nebo 225Ac s poločasem přibližně 10 dnů. Ostatní izotopy od atomové hmotnosti 206 po 237 amu se rozpadají mnohem rychleji:

Izotop Poločas rozpadu Druh rozpadu Produkt rozpadu
206Ac 22 ms α 202Fr
207Ac 27 ms α 203Fr
208Ac 95 ms α (99 %)/ ε (1 %) 204Fr/ 208Ra
209Ac 100 ms α (99 %)/ ε (1 %) 205Fr/ 209Ra
210Ac 350 ms α (91 %)/ ε (9 %) 206Fr/ 210Ra
211Ac 210 ms α 207Fr
212Ac 930 ms α (57 %)/ ε (43 %) 208Fr/ 212Ra
213Ac 738 ms α 209Fr
214Ac 8,2 s α (89 %)/ ε (11 %) 210Fr/ 214Ra
215Ac 170 ms α (99,91 %)/ ε (0,09 %) 211Fr/ 215Ra
216Ac 440 μs α 212Fr
217Ac 69 ns α (98 %)/ ε (2 %) 213Fr/ 217Ra
218Ac 1,08 μs α 214Fr
219Ac 11,8 μs α 215Fr
220Ac 26,4 ms α (100 %)/ ε (5*10-4 %) 216Fr/ 220Ra
221Ac 52 ms α 217Fr
222Ac 5 s α (99 %)/ ε (1 %) 218Fr/ 222Ra
223Ac 2,10 min α (99 %)/ ε (1 %) 219Fr/ 223Ra
224Ac 2,78 h ε (90,9 %)/ α (9,1 %) 224Ra/220Fr
225Ac 10 d α 221Fr
226Ac 29,37 h β- (83 %)/ ε (17 %) 226Th/ 226Ra
227Ac 21,772 r β- (98,62 %)/ α (1,38 %) 227Th/ 223Fr
228Ac 6,15 h β- 228Th
229Ac 62,7 min β- 229Th
230Ac 122 s β- 230Th
231Ac 7,5 min β- 231Th
232Ac 119 s β- 232Th
233Ac 145 s β- 233Th
234Ac 44 s β- 234Th
235Ac 60 s β- 235Th
236Ac ? β- 236Th
237Ac ? ? ?

[1]




Všechny byly připraveny uměle bombardováním jader těžkých prvků (např. radia) neutrony.

Praktický význam aktinia je pouze minimální, je možno jej použít například jako silný zdroj neutronů při experimentech s jadernými přeměnami.

Související články

Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků II. 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Reference

Externí odkazy

Šablona:Sisterlinks

Šablona:Tabulka prvků

Šablona:Link FA Šablona:Link GA Šablona:Link GA