Státní zkouška

Státní zkouška (lidově nazývaná též státnice) řádně ukončuje studium na vysoké škole. Její součástí bývá zpravidla obhajoba diplomové či jiné odborné práce, ústní část se skládá před zkušební komisí, přičemž průběh i vyhlášení výsledků jsou veřejné. Právo zkoušet mají jen profesoři, docenti a další odborníci schválení vědeckou radou příslušné vysoké školy, případně i jiní významní odborníci v daném oboru, které může jmenovat ministerstvo školství. Dříve byla podmínkou pro výkon některých státem zabezpečovaných profesí (např. soudce, gymnaziální profesor apod.).

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, rozlišuje tyto její druhy:

• státní závěrečná zkouška – skládá se jak v bakalářském, tak v magisterském studijním programu (kromě lékařských oborů)
• státní rigorózní zkouška – skládá se v magisterském studijním programu lékařství nebo veterinární lékařství a hygiena; dále ji mohou složit ti, kteří již dosáhli titulu Mgr.
• státní doktorská zkouška – skládá se v doktorském studijním programu

Zvláštními státními zkouškami jsou státní jazykové zkoušky (základní, všeobecné a speciální pro překladatele či tlumočníky), které neukončují vysokoškolské studium a které mohou za podmínek stanovených vyhláškou č. 33/2005 Sb. realizovat jazykové školy.