Alexandrín: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
RedBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2) (Robot: Přidávám sl:Aleksandrinec
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.2+) (Robot: Přidávám no:Aleksandriner
Řádek 39: Řádek 39:
[[ko:알렉상드랭]]
[[ko:알렉상드랭]]
[[nl:Alexandrijn]]
[[nl:Alexandrijn]]
[[no:Aleksandriner]]
[[nrm:Alexandrîn]]
[[nrm:Alexandrîn]]
[[oc:Alexandrin]]
[[oc:Alexandrin]]

Verze z 27. 8. 2012, 12:22

Alexandrín je dvanáctislabičný (mužský) a třináctislabičný (ženský) rýmovaný verš tvořený jambickými stopami (jambický hexametr). Po šesté slabice následuje cézura (přerývka), která ale v české poezii není dodržována zcela důsledně. Alexandrínu hojně využívá stará poezie v románských jazycích i některé staré skladby české poezie. Svůj název získal podle starofrancouzské Alexandreidy. Ve francouzské literatuře se stal reprezentativním veršem klasicistické poezie a tragédie. Často se s ním setkáváme v sonetech. V české literatuře, kde představuje exkluzivní verš zdůrazňující rozdíl mezi poezií a prózou, byl užíván Otokarem Březinou.

Příklady

Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní,
hrál vždycky navečer touž píseň mollovou
Karel Hlaváček

A teplo mrtvých vnad, jež kynulo mi svěží
pod růžným závojem, jejž dnů mých úsvit tkal,
žár dlouhých pohledů, jež zhaslé v duši leží,
a mrtvé polibky, jichž nežehl mě pal
Otokar Březina