Oortův oblak: Porovnání verzí
m r2.7.1) (Robot: Přidávám hy:Օորտի ամպ |
přesnější popis obr., typografie, formulace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Oortův oblak.JPG|thumb|Porovnání tvaru Oortova oblaku s tvarem Kuiperova pásu a oběžnou rovinou planet]] |
[[Soubor:Oortův oblak.JPG|thumb|Porovnání tvaru Oortova oblaku s tvarem Kuiperova pásu a oběžnou rovinou planet (schéma není v měřítku, naznačuje jen tvary)]] |
||
'''Oortův oblak''' (řidčeji '''Öpik-Oortův oblak''') je hypotetický kulovitý oblak [[kometa|komet]] na okraji naší [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] za [[Kuiperův pás|Kuiperovým pásem]], přibližně 50 000 [[Astronomická jednotka|AU]] od [[Slunce]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
'''Oortův oblak''' (řidčeji '''Öpik-Oortův oblak''') je hypotetický kulovitý oblak [[kometa|komet]] na okraji naší [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] za [[Kuiperův pás|Kuiperovým pásem]], přibližně 50 000 [[Astronomická jednotka|AU]] od [[Slunce]].<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Morbidelli |
| příjmení = Morbidelli |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
== Vzdálenost == |
== Vzdálenost == |
||
[[Soubor:Oort cloud Sedna orbit.svg|thumb|Porovnání velikosti Oortova oblaku s Kuiperovým pásem, dráhou Sedny a drahami planet Sluneční soustavy]] |
[[Soubor:Oort cloud Sedna orbit.svg|thumb|Porovnání velikosti Oortova oblaku s Kuiperovým pásem, dráhou Sedny a drahami planet Sluneční soustavy]] |
||
Poloměr Oortova oblaku nelze přesně určit – |
Poloměr Oortova oblaku nelze přesně určit – přesto panuje konsenzus, že největší část hmoty jeho objektů je soustředěna ve vzdálenosti asi 50 000 [[Astronomická jednotka|AU]], jeho komety se mohou v malé míře vyskytovat již od vzdálenosti 2 000 do 200 000 AU od Slunce, kde již gravitace působení této hvězdy postupně slábne a na objekty Oortova oblaku začínají mít větší vliv okolní hvězdy.<ref> |
||
{{Citace elektronické monografie |
{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = Sobotka |
| příjmení = Sobotka |
||
| Řádek 66: | Řádek 66: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* {{en}}Harold F. Levison, Luke Donnes: "''Comet Populations and Cometary Dynamics''", v Lucy Ann Adams McFadden, Lucy-Ann Adams, Paul Robert Weissman, Torrence V. Johnson: ''Encyclopedia of the Solar System'', 2. vydání, 2007, Academic Press, str. 575–588. ISBN 0-12-088589-1 |
* {{en}} Harold F. Levison, Luke Donnes: "''Comet Populations and Cometary Dynamics''", v Lucy Ann Adams McFadden, Lucy-Ann Adams, Paul Robert Weissman, Torrence V. Johnson: ''Encyclopedia of the Solar System'', 2. vydání, 2007, Academic Press, str. 575–588. ISBN 0-12-088589-1 |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{cs}}[http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1797 Ovlivnila vývoj sluneční soustavy cizí hvězda?] |
* {{cs}} [http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1797 Ovlivnila vývoj sluneční soustavy cizí hvězda?] |
||
{{Sluneční soustava}} |
{{Sluneční soustava}} |
||
Verze z 11. 2. 2012, 00:33
Oortův oblak (řidčeji Öpik-Oortův oblak) je hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem, přibližně 50 000 AU od Slunce.[1] Mělo by jít o pozůstatek původní planetární mlhoviny, ze které se zformovala sluneční soustava.[2] Jeho existence nebyla prokázána, ale většina astronomů jej považuje za reálný.
Pojmenování
Svůj název nese po holandském astronomovi Janu Hendriku Oortovi, který hypotézu o jeho existenci poprvé zveřejnil v roce 1950. Méně užívaný název Öpik-Oortův oblak je pojmenován po estonském astronomovi Ernstu Öpikovi, který existenci takovéhoto oblaku předpověděl v roce 1932.
Vzdálenost
Poloměr Oortova oblaku nelze přesně určit – přesto panuje konsenzus, že největší část hmoty jeho objektů je soustředěna ve vzdálenosti asi 50 000 AU, jeho komety se mohou v malé míře vyskytovat již od vzdálenosti 2 000 do 200 000 AU od Slunce, kde již gravitace působení této hvězdy postupně slábne a na objekty Oortova oblaku začínají mít větší vliv okolní hvězdy.[3]
Objekty Oortova oblaku
Oortův oblak je zdrojem kometárních jader, z nichž některé vlivem vzájemného gravitačního působení, díky gravitaci okolních hvězd nebo i vzájemnými srážkami změnily svou dráhu směrem k Slunci. Tyto komety jsou většinou dlouhoperiodické anebo proletí kolem Slunce pouze jednou. Jejich úhel k ekliptice je náhodný.
Objekty v Oortově oblaku se skládají převážně ze zmrzlé vody, amoniaku a metanu. Počet zdejších objektů se odhaduje na 1 bilion. Jde však o velmi malá tělesa až na výjimky ne větší než desítky km. Jejich celková hmotnost se odhaduje na 100 hmotností Země.[4]
Planetky
Existuje několik planetek, které jsou obvykle zařazovány do Oortova oblaku, neboť pro zařazení do Kuiperova pásu obíhají v příliš velké vzdálenosti od Slunce. Jsou to především 2000 CR105, 2008 KV42 [5] a Sedna. Vzdálenost Sedny od Slunce, která se pohybuje mezi 76,1 a 892 AU, je mnohem menší než vnitřní poloměr Oortova oblaku, ale je to pravděpodobně důsledek gravitačního působení hvězdy, která kdysi prolétla v blízkosti našeho Slunce.[2]
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oortův oblak na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ MORBIDELLI, Alessandro. Origin and dynamical evolution of comets and their reservoirs [online]. arXiv, 2006 [cit. 2008-08-08]. Dostupné online. (Anglicky)
- ↑ a b Oortův oblak [online]. astro-vesmir.estranky [cit. 2008-12-14]. Dostupné online.
- ↑ SOBOTKA, Petr. Smrtící komety vyslalo Slunce [online]. Český rozhlas Leonardo, 2008-05-07 [cit. 2008-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Glosář Aldebaran [online]. Aldebaran Group for Astrophysics [cit. 2008-12-14]. Kapitola Oortův oblak. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Rudolf. Podivný objekt Kuiperova pásu [online]. Instantní astronomické noviny, 2008-09-12 [cit. 2008-12-14]. Dostupné online.
Literatura
- (anglicky) Harold F. Levison, Luke Donnes: "Comet Populations and Cometary Dynamics", v Lucy Ann Adams McFadden, Lucy-Ann Adams, Paul Robert Weissman, Torrence V. Johnson: Encyclopedia of the Solar System, 2. vydání, 2007, Academic Press, str. 575–588. ISBN 0-12-088589-1
Externí odkazy
Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link FA Šablona:Link GA