Isabel Martínez de Perón

Soubor:Isabel Peron.jpg

Isabel Martínez de Perón v obřadním oděvu prezidenta Argentiny.

Soubor:Isabelita y Pinochet.jpg

Isabel se objímá s diktátorem Augustem Pinochetem.

Maria Estela Martínez de Perón, známá také jaké „Isabel“ (* 4. února 1931 La Rioja, Argentina). Třetí manželka prezidenta Argentiny Juana Peróna a první žena v úřadě prezidentky v období od 29. června 1974 do 24. března 1976.

Osobní život

Se svým budoucím manželem Perónem se setkala v Panamě, kde pracovala jako tanečnice v nočním klubu. Spolu se v roce 1960 přestěhovali do Španělska, kde byli přinuceni na nátlak církve vstoupit do manželství, ikdyž věkový rozdíl mezi nimi byl 35 let.

Během Perónova návratu do politiky jej Isabel doprovázela při cestách po jižní Americe a po Španělsku. Narozdíl od Perónovi první manželky Evity byla Isabel stydlivá a nikterak inteligentní, a proto s ní nidky nebylo počítáno jako s posilou Perónovy politiky.

Politická kariéra

Perón se v roce 1973 stal potřetí prezidentem Argentiny a jmenoval Isabel vicepresidentkou. Díky tomu se tak o rok později, po Perónově smrti, stala automaticky prezidentkou. V úřadu strávila necelé dva roky, než byla svržena pučem a nahrazena generálem Jorgem Videlou. Ironií je, že jej kdysi sama povýšila.

Isabel byla odsouzena k domácímu vězení, v roce 1981 jí bylo umožněno emigrovat do Španělska.

V roce 2007 požádala argentinská strana o její vydání zpět do vlasti, důvodem bylo podezření za spoluvinu na smrti více než 1500 levicových osobností politického života. O rok později španělský soud odmítl vydat Isabel k trestnímu stíhání s odůvodněním že případ je již promlčen.

Reference

• V tomto článku byl použit překlad textu z článku Мартинес де Перон, Исабель na ruské Wikipedii.