Reginar IV. Henegavský: Porovnání verzí
drobné úpravy |
m r2.7.1) (robot přidal: en, hu, nl, ru |
||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
[[de:Reginar IV.]] |
[[de:Reginar IV.]] |
||
[[en:Reginar IV, Count of Mons]] |
|||
[[fr:Régnier IV de Mons]] |
[[fr:Régnier IV de Mons]] |
||
[[hu:IV. Reginár hainaut-i gróf]] |
|||
[[nl:Reinier IV van Henegouwen]] |
|||
[[ru:Ренье IV (граф Эно)]] |
Verze z 17. 12. 2011, 23:01
otec | Reginar III. Henegavský |
---|---|
matka | Adéla |
manželka | Hedvika Francouzská |
syn | Reginar V. Henegavský |
syn | Lambert |
dcera | Beatrix |
dcera | Ermentruda |
Reginar IV. Henegavský řečený z Monsu (francouzsky Régnier IV de Mons; 948? - 1013 Florennes) byl henegavský hrabě a štědrý donátor klášterů Maubeuge, Lobbes a Sainte-Waudru.[1]
Život
Byl starším synem henegavského hraběte Reginara Dlouhokrkého, který upadl v nemilost císaře Oty I. a odešel do vyhnanství. Reginar společně s mladším bratrem Lambertem, s nímž je po celý život pojily stejné politické cíle, uprchl na západofranský dvůr krále Lothara[2] a vyhnaný otec zemřel v Čechách.[3] Panství vyhnaného hraběte císař svěřil dvěma bratrům - Wernerovi a Reginaldovi[4]
Poté, co se roku 973 roznesla zpráva o skonu císaře, opustili Lambert s Reginarem Lotharův dvůr a střetli se s Wernerem a Reginaldem v bitvě u Péronne, kde oba jejich protivníci padli. Nový císař Ota II. zbořil Lambertův a Reginarův hrad Boussoit a oba provinilce poslal do saského exilu. Henegavsko pak předal Arnulfovi z Valenciennes a Geoffroyovi z Verdunu. Roku 976 se oba bratři podporovaní západofranským princem Karlem a Otou z Vermandois střetli v bitvě u Monsu s novými vládci Henegavska. Obležené město Mons útoku odolalo.[5]
Císař Ota II. poté překvapivě udělil Henegavsko v léno Reginarovi a Lambertovi. Mons nechal Geoffroyovi z Verdunu a prince Karla jmenoval dolnolotrinským vévodou. Roku 998 zemřel Geoffroy z Verdunu a Reginar konečně získal Mons. Zřejmě kolem roku 1000 se oženil s Hedvikou, dcerou krále Huga Kapeta[6] Roku 1005 Reginar společně s bratrem podpořil mladého flanderského hraběte Balduina Bradatého, když z Valenciennes vyhnal jejich starého nepřítele markraběte Arnulfa, v boji proti císaři Jindřichovi.[7]
Zemřel roku 1013 a jeho nástupcem se stal syn Reginar.
Reference
- ↑ VAN DER LINDEN, Herman. Belgium the Making of a Nation. Oxford: Clarendon Press, 1920. S. 36.
- ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 62.
- ↑ Z MERSEBURKU, Dětmar. Kronika. Praha: Argo, 2008. ISBN 978-80-257-0088-4. S. 243.
- ↑ Dětmar, str. 316
- ↑ Francouzští králové, str. 66-67
- ↑ Francouzští králové, str. 85
- ↑ Dětmar, str. 306