Koňak

Koňak (cognac) je nejznámějším typem brandy. Základní surovinou pro výrobu jsou hrozny vinné révy. Proto, aby se mohla pálenka nazývat koňak, musí splňovat přísná kritéria, které ustanovilo BNIC (Bureau National Interprofessionel du cognac):

• musí pocházet z okolí města Cognac v západní Francii (což stanovil již francouzský zákon roku 1909). Tento region se dále dělí na šest oblastí (cru): Grande Champagne, Petite Champagne, Borderies, Fins Bois, Bons Bois a Bois Ordinaires – v pořadí snižující se hodnocení. Hrozny z jednotlivých apelací je povoleno mezi sebou míchat. Pokud jsou použité hrozny vypěstovány pouze v apelaci Grande Champagne a pochází z odrůdy Ugni Blanc je možno cognac na etiketě označit jako Première cru du Cognac.
• musí být vyrobena jen z bílých odrůd Ugni Blanc, Folle Blanche nebo Colombard.
• musí zrát v dubových sudech nejméně 2 roky od konce destilační sezóny, tj. od 1. dubna následujícího roku po sklizni

Region Cognac

Při destilaci se používá tradičních měděných destilačních přístrojů kotlíkového typu. Poté destilát zraje nejméně 2 roky v dubových sudech. Délku zrání je poté označena zkratkou na láhvi:

• VS (very special) – nejméně 2 roky
• VSOP (very superior old pale) nebo Réserve – nejméně 4 roky
• XO (extra old) – nejméně 6 let

Každý rok se odpaří přibližně 3% alkoholu, nazývané la part des anges (pro anděly).

Koňak je buď směs různých ročníků (nejběžněji dostupný koňak), směs různých destilací jednoho ročníku, nebo jako ročníkový z jedné konkrétní destilace.

Výrobní proces

Koňak se vyrábí dvojitou destilací prokvašeného hroznového moštu. Po první destilaci má pálenka 30% alkoholu, po druhé, delší destilaci, se získá 70% koňak. Na jeden litr koňaku je potřeba devět litrů vína.

== Reference == Slavný arménský koňak

   Pili ho W. Churchill, A. Christie či F. Sinatra. Byli tady prezidenti, fotbalista Platini a skupina Deep Purple. Arménský koňak, který se vyrábí už od roku 1887, je tak skvělý, že hned při svém vstupu do světa porazil v anonymní soutěži všechny francouzské konkurenty a dostal od Francouzů výjimku nazývat se slovem koňak.

   Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/jak-jsem-se-ucil-pit-armensky-konak-a-proc-ma-byt-sklenka-v-leve-ruce-1fj-/igsvet.aspx?c=A111108_124105_igsvet_tom

Literatura

SUCHA, Marian. Francie západ. Praha: freytag & berndt, 2004. ISBN 80-7316-082-X. 

Portály: Gastronomie