Antonín Brus z Mohelnice: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 16. 9. 2010, 17:44

Antonín Brus z Mohelnice (13. února 1518 Mohelnice – asi 15. srpna 1580 Praha) byl katolický duchovní, 23. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (1552–1580), biskup vídeňský (1558–1562) a 8. arcibiskup pražský (1561–1580).

Brus pocházel z Mohelnice a studoval v Praze a Krakově. V roce 1541 se stal knězem a vstoupil do řádu křižovníků s červenou hvězdou. V následujících letech byl vojenským kazatelem u oddílů Jindřicha Meziříčského z Lomnice bojujících v Uhrách s Turky, poté nějakou dobu působil v Chebu. V roce 1552 se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem Ferdinanda I. V roce 1558 se stal biskupem ve Vídni a o 3 roky později jej Ferdinand jmenoval arcibiskupem pražským, což papež vzápětí schválil.

Úřad pražského arcibiskupa, který Antonín Brus převzal, mu neposkytoval příliš důvodů k radosti. Antonín Brus nastoupil na arcibiskupský stolec, který byl uprázdněn od té doby, co byl v roce 1425 definitivně zbaven úřadu prohusitský Konrád z Vechty (exkomunikován byl již v roce 1421). Utrakvisté sice zvolili za arcibiskupa Jana Rokycanu, ten ale nedostal potřebné papežské schválení a katolíci jej nikdy neuznali. Majetek arcidiecéze byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu, obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické a nový arcibiskup byl navíc zaneprázdněn svojí účastí na zasedáních Tridentského koncilu.

S podporou panovníka a zejména svého řádu (který se měl stát hlavním zdrojem financí pražského arcibiskupství pro příštích 120 let) začal pracovat na obnově a reformě z velké části zaniklých církevních struktur v Čechách, obnovu a upevnění morálky kněží i prostých katolíků a postupně rekatolizaci jejich obyvatelstva. Snažil se maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a utrakvisty a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil přijímání pod obojí (1564). Jeho naděje, že by poté mohlo dojít k masívnímu návratu utrakvistů mezi katolíky, se však nenaplnily.

Jako pražský arcibiskup korunoval dva české krále z rodu Habsburků: Maxmiliána II. a Rudolfa II.

Externí odkazy

Doporučená literatura

Klement Borový: Antonín Brus z Mohelnice, Praha 1873
J. Crček: Antonín Brus z Mohelnice, Praha 1896

Šablona:Biskup

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 '''Antonín Brus z Mohelnice''' ([[13. únor]]a [[1518]] [[Mohelnice]] – asi [[15. srpen|15. srpna]] [[1580]] [[Praha]]) byl [[římskokatolická církev|katolický]] [[duchovní]], 23. [[Seznam velmistrů křižovníků s červenou hvězdou|velmistr]] [[Křižovnický řád rytířů s červenou hvězdou|křižovníků s červenou hvězdou]] ([[1552]]–[[1580]]), [[Arcibiskupství vídeňské|biskup vídeňský]] ([[1558]]–[[1562]]) a 8. [[arcibiskup pražský]] ([[1561]]–[[1580]]).
-Brus pocházel z [[Mohelnice]] a studoval v [[Praha|Praze]] a [[Krakov]]ě. V roce [[1541]] se stal [[kněz]]em a vstoupil do řádu [[Křižovnický řád rytířů s červenou hvězdou|křižovníků s červenou hvězdou]]. V následujících letech byl [[vojenský kazatel|vojenským kazatelem]] u oddílů [[Jindřich Meziříčský z Lomnice|Jindřicha Meziříčského z Lomnice]] bojujících v [[Uhersko|Uhrách]] s [[Osmanská říše|Turky]], poté nějakou dobu působil v [[Cheb]]u. V roce [[1552]] se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] V roce [[1558]] se stal [[biskup vídeňský|biskupem ve Vídni]] a o 3 roky později jej Ferdinand jmenoval [[arcibiskup pražský|arcibiskupem pražským]], což papež vzápětí schválil.
+Brus pocházel z [[Mohelnice]] a studoval v [[Praha|Praze]] a [[Krakov]]ě. V roce [[1541]] se stal [[kněz]]em a vstoupil do řádu [[Křižovnický řád rytířů s červenou hvězdou|křižovníků s červenou hvězdou]]. V následujících letech byl [[vojenský kazatel|vojenským kazatelem]] u oddílů [[Jindřich Meziříčský z Lomnice|Jindřicha Meziříčského z Lomnice]] bojujících v [[Uhersko|Uhrách]] s [[Osmanská říše|Turky]], poté nějakou dobu působil v [[Cheb]]u. V roce [[1552]] se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] V roce [[1558]] se stal [[arcidiecéze vídeňská|biskupem ve Vídni]] a o 3 roky později jej Ferdinand jmenoval [[arcibiskup pražský|arcibiskupem pražským]], což papež vzápětí schválil.
 Úřad pražského arcibiskupa, který Antonín Brus převzal, mu neposkytoval příliš důvodů k radosti. Antonín Brus nastoupil na arcibiskupský stolec, který byl uprázdněn od té doby, co byl v roce [[1425]] definitivně zbaven úřadu prohusitský [[Konrád z Vechty]] ([[exkomunikace|exkomunikován]] byl již v roce [[1421]]). [[Utrakvismus|Utrakvisté]] sice zvolili za arcibiskupa [[Jan Rokycana|Jana Rokycanu]], ten ale nedostal potřebné [[papež]]ské schválení a katolíci jej nikdy neuznali. Majetek [[arcidiecéze pražská|arcidiecéze]] byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu, obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické a nový arcibiskup byl navíc zaneprázdněn svojí účastí na zasedáních [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]].