Karnitin: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 16. 5. 2010, 19:02

Karnitin

Systematické jméno	β-hydroxy-γ-trimethylamoniumbutyrát
Registrační číslo CAS	461-06-3
Sumární vzorec	(CH₃)₃N⁺CH₂-CH(OH)-CH₂-COO^-
Molární hmotnost	162.207 g/mol

Karnitin je látka, která se vyskytuje ve dvou optických izomerech: D-karnitin a L-karnitin. Blíže nespecifikovaným označením karnitin se zpravidla míní L-antipod, který se v poslední době hojně používá jako potravinový doplněk (při hubnutí, sportování či v rámci prevence). D-antipod nemá v lidském těle žádnou fyziologickou funkci, ve velkých dávkách však inhibuje účinek L-karnitinu a působí proto toxicky. Přírodním izomerem je pouze L-karnitin

L-karnitin je látka, která se podílí na přenosu mastných kyselin z cytosolu do mitochondrií, kde jsou oxidovány (beta-oxidace). Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem totiž nemohou procházet mitochondriální membránou samy o sobě. L-karnitin je syntetizován v játrech z aminokyselin lysinu a methioninu, obzvláště hojný je pak ve svalech. K syntéze je nutný askorbát - vitamín C.

Název karnitin vznikl z latin. slova caro (gen. carnis) = maso, jelikož zde byl nalezen.

Funkce

Mitochondrie má dvojitou membránu, přes kterou mastná kyselina nemůže volně projít. Nejprve je proto přeměněna na acyl-CoA (tzn. dlouhý uhlíkatý řetězec s navázaným koenzymem A) enzymem acyl-CoA-synthetasou. Ten se nachází ve vnější mitochondriální membráně.

Acyl-CoA projde přes vnější mitochondriální membránu. Tam se v reakci katalyzované dalším membránovým enzymem, karnitinpalmytoyltransferasou I, naváže na karnitin za vzniku acylkarnitinu.

Ve vniřní mitochondriální membráně se nachází další enzym, karnitinacylkarnitintranslokasa, který směňuje acylkarnitin z mezimembránového prostoru za volný karnitin z mitochondriální matrix.

Uvnitř mitochondrie je pomocí enzymu karnitinpalmytoyltransferasy II karnitin opět uvolněn (a vrací se výše popsanými mechanismy zpět do mezimembránového prostoru), a zároveň vzniká acyl-CoA. Acylkoenzym A se následně degraduje β-oxidací, tedy jedním z pochodů, které zajišťují uvolnění energie pro syntézu ATP.

Potravní doplněk

L-karnitin bývá propagován jako „spalovač tuku“, doporučuje se sportovcům, při hubnutí či pacientům s onemocněním srdce nebo ledvin. V potravinových doplňcích se často kombinuje s dalšími látkami, které by údajně měly urychlovat β-oxidaci mastných kyselin.

Obvykle používané denní dávky se pohybují od asi 500 mg denně výše, vyhláška^[1] připouští v doplňcích stravy maximálně 1 g denně.

Spolehlivé vědecké studie, které by potvrzovaly často proklamované účinky podávání karnitinu, chybějí. Naopak dostupná data ukazují, že suplementace karnitinem není účelná ani při zátěži, ani nezlepšuje utilizaci mastných kyselin u obézních jedinců. Karnitin je totiž v těle ve velkých zásobách, až abundantní, a pro transport mastných kyselin není jeho koncentrace zdaleka limitující ani při enormní zátěži. Navíc syntéza karnitinu je velmi rychlá a pokud je zajištěna dodávka lysinu a methioninu, je natolik výkonná, že další podávání karnitinu ztrácí smysl. Karnitin proto také není považován za léčivo a není zařazen do lékopisu. Možný je přínos suplementace snad jen u výrazných deficitů karnitinu, např. u pacientů v chronickém dialyzačním programu se současným těžkým jaterním onemocněním, u pacientů v těžké podvýživě, v těžkém katabolismu s disbalancí aminokyselin, nebo u dětí s některými vrozenými metabolickými poruchami - tedy v těžkých stavech vyžadujících intenzivní metabolickou podporu - např. u fenylketonuriků. Ani v těchto případech však účinek karnitinu nebyl prokázán v žádné kontrolované studii.

Související články

Zdroje

Reference

↑ Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a obohacování potravin o potravní doplňky

Literatura

MURRAY, Robert K, et al. Harper's illustrated biochemistry. 27. vyd. New York: Lange Medical Publications, 2006. ISBN 978-0-07-125300-0. (anglicky)
ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0320-3.
MAREK, Josef, et al. Farmakoterapie vnitřních nemocí. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0839-6.
HAINER, Vojtěch, et al. Základy klinické obezitologie. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0233-9.

Externí odkazy

(anglicky) Natural Medicines Comprehensive Database (placený přístup)
(anglicky) Carnitine – databáze PDR Health
L-Carnitine – informace o produktu

[1] Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a obohacování potravin o potravní doplňky

[1]

@@ Řádek 37: / Řádek 37: @@
 Obvykle používané denní dávky se pohybují od asi 500 mg denně výše, vyhláška<ref>Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a obohacování potravin o potravní doplňky</ref> připouští v&nbsp;[[doplněk stravy|doplňcích stravy]] maximálně 1&nbsp;g denně.
-Spolehlivé vědecké studie, které by potvrzovaly často proklamované účinky podávání karnitinu, chybějí. Naopak dostupná data ukazují, že suplementace karnitinem není účelná ani při zátěži, ani nezlepšuje utilizaci mastných kyselin u obézních jedinců. Karnitin je totiž v těle ve velkých zásobách, až abundantní, a pro transport mastných kyselin není jeho koncentrace zdaleka limitující ani při enormní zátěži. Navíc syntéza karnitinu je velmi rychlá a pokud je zajištěna dodávka lysinu a methioninu, je natolik výkonná, že další podávání karnitinu ztrácí smysl. Karnitin proto také není považován za léčivo a není zařazen do lékopisu. Možný je přínos suplementace snad jen u výrazných deficitů karnitinu, např. u pacientů v chronickém dialyzačním programu se současným těžkým jaterním onemocněním, u pacientů v těžké podvýživě, v těžkém katabolismu s disbalancí aminokyselin, nebo u dětí s některými vrozenými metabolickými poruchami - tedy v těžkých stavech vyžadujících intenzivní metabolickou podporu - např. u fenylketonuriků. Ani v těchto případech však účinek karnitinu nebyl prokázán v žádné kontrolované studii.
+Spolehlivé vědecké studie, které by potvrzovaly často proklamované účinky podávání karnitinu, chybějí. Naopak dostupná data ukazují, že suplementace karnitinem není účelná ani při zátěži, ani nezlepšuje utilizaci mastných kyselin u obézních jedinců. Karnitin je totiž v těle ve velkých zásobách, až abundantní, a pro transport mastných kyselin není jeho koncentrace zdaleka limitující ani při enormní zátěži. Navíc syntéza karnitinu je velmi rychlá a pokud je zajištěna dodávka lysinu a methioninu, je natolik výkonná, že další podávání karnitinu ztrácí smysl. Karnitin proto také není považován za léčivo a není zařazen do lékopisu. Možný je přínos suplementace snad jen u výrazných deficitů karnitinu, např. u pacientů v chronickém dialyzačním programu se současným těžkým jaterním onemocněním, u pacientů v těžké podvýživě, v těžkém katabolismu s disbalancí aminokyselin, nebo u dětí s některými vrozenými metabolickými poruchami - tedy v těžkých stavech vyžadujících intenzivní metabolickou podporu - např. u [[fenylketonurie|fenylketonuriků]]. Ani v těchto případech však účinek karnitinu nebyl prokázán v žádné kontrolované studii.
 == Související články ==