Věra Menčíková: Porovnání verzí
m robot přidal: fi:Vera Menchik |
m robot přidal: simple:Vera Menchik |
||
| Řádek 84: | Řádek 84: | ||
[[pt:Vera Menchik]] |
[[pt:Vera Menchik]] |
||
[[ru:Менчик, Вера Францевна]] |
[[ru:Менчик, Вера Францевна]] |
||
[[simple:Vera Menchik]] |
|||
[[sr:Вера Менчик]] |
[[sr:Вера Менчик]] |
||
[[sv:Vera Menchik-Stevenson]] |
[[sv:Vera Menchik-Stevenson]] |
||
Verze z 31. 3. 2010, 21:46
Věra Menčíková (anglicky Vera Menchik, rusky Вера Францевна Менчик, provdaná Vera Menchik-Stevenson, 16. února 1906 v Moskvě - 27. června 1944 v Londýně) byla československo-britská šachová mistryně a od roku 1927 až do své smrti první nositelka titulu ženské mistryně světa v šachu. Získala titul mistra Ústřední jednoty československých šachistů (ÚJČS) v roce 1933 podle stejných klasifikačních pravidel jako muži. Považuje se za první ženskou šachistku historie, která se mohla úspěšně účastnit mužských mistrovských soutěží.[1]
Menčíková pocházela ze smíšené rodiny (otec Čech a matka Angličanka), dětství strávila v Rusku. Od vzniku Československa roku 1918 byla jeho občankou a reprezentovala je až do svého sňatku roku 1937, i když od roku 1921 rodina žila v Anglii. Jejím nejdůležitějším šachovým učitelem byl maďarský velmistr Géza Maróczy.
Věra Menčíková zahynula spolu s matkou a sestrou při německém raketovém ostřelování Londýna.
Výsledky Věry Menčíkové na mistrovství světa žen
| Rok | Místo | Výsledek | Země, kterou reprezentovala |
| 1927 | Londýn | +10 -0 =1 | Rusko[2],[3] |
| 1930 | Hamburk | +6 -1 =1 | Československo |
| 1931 | Praha | +8 -0 =0 | Československo |
| 1933 | Folkestone | +14 -0 =0 | Československo |
| 1935 | Varšava | +9 -0 =0 | Československo |
| 1937 | Stockholm | +14 -0 =0 | Československo |
| 1939 | Buenos Aires | +17 -0 =2 | Velká Británie |
Další dva zápasy o titul mistryně světa hrála Menčíková s německou mezinárodní mistryní Sonjou Gráfovou-Stevensonovou (1912 – 1965). Tu nejprve porazila v roce 1934 v Rotterdamu 3:1 (=0) a poté opět v roce 1937 v Semmeringu 9:2 (=5). Oba zápasy si organizovaly hráčky samy po vzoru zápasu mužů.
Klub Věry Menčíkové
Věra Menčíková byla první ženou, která se mohla úspěšně účastnit silně obsazených mužských turnajů. Její vstup do této sféry byl provázen nedůvěrou a posměšky ze strany řady šachových mistrů. Když nastoupila do turnaje v Karlových Varech (1929), vídeňský mistr Albert Becker v žertu navrhl, aby mistři, které Menčíková porazí v turnajové partii, utvořili klub pojmenovaný jejím jménem. Tento svůj nápad brzy shledal velmi nešťastným, protože vzápětí poté se stal jeho prvním členem a ostatní účastníci turnaje jej s velkou škodolibostí jmenovali „předsedou na tři roky“. Nadšený z toho nebyl, nicméně později to už nesl lépe, konec konců byla to vybraná společnost, jejíž vedení po Beckerovi převzal jako „doživotní předseda“ Max Euwe, mistr světa v šachu v letech 1935-1937 (jako tehdy jediný člen klubu, kterého Menčíková porazila dvakrát, v letech 1931 a 1932).[4] Členy klubu se postupně stali další (vel)mistři věhlasných jmen, např. Jacques Mieses, Frederick Yates, Friedrich Sämisch, Samuel Reshevsky, Mir Sultan Khan či Karel Opočenský.
Reference
- ↑ VESELÝ, Jiří; KALENDOVSKÝ, Jan; FORMÁNEK, Bedrich. Malá encyklopedie šachu. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989. 430 s. , heslo Menčíková Věra
- ↑ http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Vera-Menchik
- ↑ http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,732770-2,00.html
- ↑ Ivan Hausner: Černobílé večerníčky, Praha 2002, ISBN 809025823-9, str. 45