Pětka (politika): Porovnání verzí
m typo, link, sekce |
zmínka o Pětce v Peroutkově článku, minus odkaz na neex.článek |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Pětka''' nebo '''velká pětka''' bylo neformální [[Parlament|mimoparlamentní]], [[vláda|mimovládní]] a [[ústava|mimoústavní]] uskupení složené z šéfů velkých prvorepublikových politických stran. Pětka vznikla roku [[1921]] jako reakce na politickou krizi [[První republika|první republiky]] z roku [[1920]]. Její význam spočíval v uklidnění politických neshod v prvních letech státu. |
'''Pětka''' nebo '''velká pětka''' bylo neformální [[Parlament|mimoparlamentní]], [[vláda|mimovládní]] a [[ústava|mimoústavní]] uskupení složené z šéfů velkých prvorepublikových politických stran. Pětka vznikla roku [[1921]] jako reakce na politickou krizi [[První republika|první republiky]] z roku [[1920]]. Její význam spočíval v uklidnění politických neshod v prvních letech státu. |
||
Specifikem tohoto uskupení bylo, že jeho členové, předáci nejsilnějších českých politických stran, většinou odmítali vstoupit osobně do vlády, aby je případný neúspěch v krizovém období politicky nekompromitoval, a raději ovlivňovali chod vlády (i [[úřednická vláda|úřednické]]) ze zákulisí, prostřednictvím nastrčených stoupenců nebo spolustraníků. Pětka na svých schůzkách několik let určovala politiku státu a dohadovala se o personálním složení prvorepublikových vlád. Seskupení pětky bylo vyčítáno obcházení demokratického systému a ústavy |
Specifikem tohoto uskupení bylo, že jeho členové, předáci nejsilnějších českých politických stran, většinou odmítali vstoupit osobně do vlády, aby je případný neúspěch v krizovém období politicky nekompromitoval, a raději ovlivňovali chod vlády (i [[úřednická vláda|úřednické]]) ze zákulisí, prostřednictvím nastrčených stoupenců nebo spolustraníků. Pětka na svých schůzkách několik let určovala politiku státu a dohadovala se o personálním složení prvorepublikových vlád. Seskupení pětky bylo vyčítáno obcházení demokratického systému a ústavy: |
||
{{citát|Fakta jsou taková, že Národní shromáždění se neschází, aby volně porokovalo a rozhodlo o záležitostech, nýbrž taková, že záležitosti jsou předem rozhodovány v lůně stran. Nějako dobu byly rozhodovány dokonce jen pěti lidmi. Sdružení pěti politických stran dodává hotové gramofonové desky, jež jsou pak obehrávány v první i druhé sněmovně.<ref>[[Ferdinand Peroutka]]: ''Politická role senátu'', [[Přítomnost (časopis)|Přítomnost]]. Nezávislý týdeník, č. 2, 24. ledna 1924.</ref>}} |
|||
Později byly podle stejného vzoru i další, početnější seskupení předáků koaličních stran označovány jako „šestky“ nebo „osmy“. |
Později byly podle stejného vzoru i další, početnější seskupení předáků koaličních stran označovány jako „šestky“ nebo „osmy“. |
||
| Řádek 15: | Řádek 17: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Související články === |
|||
* [[Hrad (politika)]] |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* [http://www.ct24.cz/textove-prepisy/22989-masaryk-a-velka-petka/ Historie.eu (cs): Masaryk a velká pětka na] [[ČT24|ct24.cz]] |
* [http://www.ct24.cz/textove-prepisy/22989-masaryk-a-velka-petka/ Historie.eu (cs): Masaryk a velká pětka na] [[ČT24|ct24.cz]] |
||
=== Poznámky === |
|||
<references /> |
|||
[[Kategorie:Politika první republiky]] |
[[Kategorie:Politika první republiky]] |
||
Verze z 30. 3. 2010, 10:40
Pětka nebo velká pětka bylo neformální mimoparlamentní, mimovládní a mimoústavní uskupení složené z šéfů velkých prvorepublikových politických stran. Pětka vznikla roku 1921 jako reakce na politickou krizi první republiky z roku 1920. Její význam spočíval v uklidnění politických neshod v prvních letech státu.
Specifikem tohoto uskupení bylo, že jeho členové, předáci nejsilnějších českých politických stran, většinou odmítali vstoupit osobně do vlády, aby je případný neúspěch v krizovém období politicky nekompromitoval, a raději ovlivňovali chod vlády (i úřednické) ze zákulisí, prostřednictvím nastrčených stoupenců nebo spolustraníků. Pětka na svých schůzkách několik let určovala politiku státu a dohadovala se o personálním složení prvorepublikových vlád. Seskupení pětky bylo vyčítáno obcházení demokratického systému a ústavy:
| „ | Fakta jsou taková, že Národní shromáždění se neschází, aby volně porokovalo a rozhodlo o záležitostech, nýbrž taková, že záležitosti jsou předem rozhodovány v lůně stran. Nějako dobu byly rozhodovány dokonce jen pěti lidmi. Sdružení pěti politických stran dodává hotové gramofonové desky, jež jsou pak obehrávány v první i druhé sněmovně.[1] | “ |
Později byly podle stejného vzoru i další, početnější seskupení předáků koaličních stran označovány jako „šestky“ nebo „osmy“.
Jednání první pětky se účastnili vedoucí představitelé:
- sociální demokracie (Rudolf Bechyně),
- národních demokratů (Alois Rašín),
- lidovců (Jan Šrámek),
- agrárníků (Antonín Švehla)
- československých socialistů (Jiří Stříbrný).
V roce 1925 po propadu socialistických stran stran ve volbách utvořilo vládu šest politických stran, pětku doplnila živnostenská strana, tato koalice se ale rozpadla již na jaře 1926.
Odkazy
Externí odkazy
Poznámky
- ↑ Ferdinand Peroutka: Politická role senátu, Přítomnost. Nezávislý týdeník, č. 2, 24. ledna 1924.