Spirochéty: Porovnání verzí
m robot změnil: es:Leptospiraceae |
m robot přidal: te:స్పైరోకీట్స్; cosmetic changes |
||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
'''Spirochéty''' jsou [[gramnegativní bakterie]] s charakteristickým tvarem dlouhé, štíhlé spirály. Jsou pohyblivé, [[chemoheterotrofie|chemoheterotrofní]], anaerobní a vesměs volně žijící, ale známe i [[patogen]]ní druhy. |
'''Spirochéty''' jsou [[gramnegativní bakterie]] s charakteristickým tvarem dlouhé, štíhlé spirály. Jsou pohyblivé, [[chemoheterotrofie|chemoheterotrofní]], anaerobní a vesměs volně žijící, ale známe i [[patogen]]ní druhy. |
||
==Charakteristika== |
== Charakteristika == |
||
[[Soubor:Spirochaeta diagram.png|left|thumb|Schema bakteriální buňky]] |
[[Soubor:Spirochaeta diagram.png|left|thumb|Schema bakteriální buňky]] |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
Spirochéty se množí příčným dělením, případně pučením. Jsou schopny tvořit cysty, blepsy, či tzv. L-formy, bez buněčných stěn. Takto se jsou schopny vyhnout antibiotikům, která působí na buněčnou stěnu (Penicilíny, Cefalosporiny). |
Spirochéty se množí příčným dělením, případně pučením. Jsou schopny tvořit cysty, blepsy, či tzv. L-formy, bez buněčných stěn. Takto se jsou schopny vyhnout antibiotikům, která působí na buněčnou stěnu (Penicilíny, Cefalosporiny). |
||
==Barvení== |
== Barvení == |
||
[[Gramovo barvení]] není v případě spirochét příliš vhodné, barví se velmi špatně a když už, tak jen staré buňky (a to negativně). Význam má barvení [[Giemsovo barvení|Giemsou]], používá se též [[impregnace stříbrem]]. Spirochéty se dají pozorovat také v [[nativní preparát|nativním preparátu]], v zástinu nebo při použití [[fázový kontrast|fázového kontrastu]] - při tomto způsobu je často prozradí jejich charakteristický pohyb. |
[[Gramovo barvení]] není v případě spirochét příliš vhodné, barví se velmi špatně a když už, tak jen staré buňky (a to negativně). Význam má barvení [[Giemsovo barvení|Giemsou]], používá se též [[impregnace stříbrem]]. Spirochéty se dají pozorovat také v [[nativní preparát|nativním preparátu]], v zástinu nebo při použití [[fázový kontrast|fázového kontrastu]] - při tomto způsobu je často prozradí jejich charakteristický pohyb. |
||
==Patogenní spirochéty== |
== Patogenní spirochéty == |
||
* ''[[Treponema]]'' spp. — původce [[syfilis]] člověka, [[frambesie]], [[pinta (nemoc)|pinty]], nemoci [[Bejel]], neboli endemické syfilitidy a [[spirochetóza králíků|spirochetózy]] (syfilis) králíků. Některé další patogenní treponemy způsobují [[parodontóza|parodontózu]]. |
* ''[[Treponema]]'' spp. — původce [[syfilis]] člověka, [[frambesie]], [[pinta (nemoc)|pinty]], nemoci [[Bejel]], neboli endemické syfilitidy a [[spirochetóza králíků|spirochetózy]] (syfilis) králíků. Některé další patogenní treponemy způsobují [[parodontóza|parodontózu]]. |
||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
{{Pahýl - mikrobiologie}} |
{{Pahýl - mikrobiologie}} |
||
==Citace== |
== Citace == |
||
<references/> |
<references/> |
||
==Literatura== |
== Literatura == |
||
* Vařejka F., Mráz O., Smola J., '''Speciální veterinární mikrobiologie''', Vydáno: Praha: Státní zemědělské nakladatelství (1989), ISBN 80-209-0042-X |
* Vařejka F., Mráz O., Smola J., '''Speciální veterinární mikrobiologie''', Vydáno: Praha: Státní zemědělské nakladatelství (1989), ISBN 80-209-0042-X |
||
[[Kategorie:Spirochéty]] |
[[Kategorie:Spirochéty]] |
||
| Řádek 74: | Řádek 73: | ||
[[ru:Спирохеты]] |
[[ru:Спирохеты]] |
||
[[sv:Spiroketer]] |
[[sv:Spiroketer]] |
||
[[te:స్పైరోకీట్స్]] |
|||
[[uk:Спірохети]] |
[[uk:Спірохети]] |
||
[[zh:螺旋體門]] |
[[zh:螺旋體門]] |
||
Verze z 12. 4. 2009, 05:20
 Spirochéty | |
|---|---|
 | |
_lores.jpg) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Doména | bakterie (Bacteria) |
| Kmen | spirochéty (Spirochaetae) |
| Třída | Spirochaetes Cavalier-Smith, 2002 |
| Řád | Spirochaetales Buchanan, 1917 |
| Typový rod | |
| Spirochaeta | |
| čeledě | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Spirochéty jsou gramnegativní bakterie s charakteristickým tvarem dlouhé, štíhlé spirály. Jsou pohyblivé, chemoheterotrofní, anaerobní a vesměs volně žijící, ale známe i patogenní druhy.
Charakteristika
Spirochéty jsou dlouhé, tenké, ohebné buňky charakteristického šroubovitého tvaru, 5-500 μm dlouhé a 0,2-7 μm široké [1]. Jsou velmi pohyblivé, a to díky tzv. osovému vláknu, což je kontraktilní struktura podobná bakteriálnímu bičíku, která je zabudovaná v buněčné stěně a spirálně se ovíjí kolem protoplastu. Osová vlákna vedou od pólů buňky k jejímu středu, kde se protilehlá vlákna více či méně přesahují. Díky tomu se spirochéty pohybují vývrtkovitým otáčením se kolem vlastní osy nebo smršťováním a natahováním celé buňky.
Spirochéty se množí příčným dělením, případně pučením. Jsou schopny tvořit cysty, blepsy, či tzv. L-formy, bez buněčných stěn. Takto se jsou schopny vyhnout antibiotikům, která působí na buněčnou stěnu (Penicilíny, Cefalosporiny).
Barvení
Gramovo barvení není v případě spirochét příliš vhodné, barví se velmi špatně a když už, tak jen staré buňky (a to negativně). Význam má barvení Giemsou, používá se též impregnace stříbrem. Spirochéty se dají pozorovat také v nativním preparátu, v zástinu nebo při použití fázového kontrastu - při tomto způsobu je často prozradí jejich charakteristický pohyb.
Patogenní spirochéty
- Treponema spp. — původce syfilis člověka, frambesie, pinty, nemoci Bejel, neboli endemické syfilitidy a spirochetózy (syfilis) králíků. Některé další patogenní treponemy způsobují parodontózu.
- Borrelia spp. — původce lymeské boreliózy, návratného tyfu, tropické návratné horečky, z nemocí zvířat pak způsobují spirochetózu drůbeže, spirochetózu skotu a epizootické aborty skotu.
- Leptospira spp. — původce leptospiróz člověka i zvířat
- Brachyspira spp. — původce dysentérie prasat nebo spirochetózy střeva prasat
Citace
- ↑ Stanislav Rosypal a kol., Obecná bakteriologie, Vydáno: Praha: Státní pedagogické nakladatelství (1981), ISBN 14-549-81
Literatura
- Vařejka F., Mráz O., Smola J., Speciální veterinární mikrobiologie, Vydáno: Praha: Státní zemědělské nakladatelství (1989), ISBN 80-209-0042-X