Všeobecná branná povinnost: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ věty
m typos
Řádek 3: Řádek 3:
Podle '''branné povinnosti''' se rozlišují systémy [[Vojenství|vojenské]] organizace:
Podle '''branné povinnosti''' se rozlišují systémy [[Vojenství|vojenské]] organizace:


# '''miliční systém''' – branné povinnosti podléhají všichni svobodní muži daného státu. Byl rozšířen v antických městských státech a v raně barbarských státech. Ve franské říši ho zrušil [[Karel Veliký]] v roce [[807]] a [[811]].
# '''miliční systém''' branné povinnosti podléhají všichni svobodní muži daného státu. Byl rozšířen v antických městských státech a v raně barbarských státech. Ve franské říši ho zrušil [[Karel Veliký]] v roce [[807]] a [[811]].
# '''lenní systém''' – branné povinnosti podléhají [[vazal]]ové [[panovník]]a.
# '''lenní systém''' branné povinnosti podléhají [[vazal]]ové [[panovník]]a.
# '''žoldnéřský''' – stát chrání najatí (zverbovaní) vojáci bez ohledu na státní příslušnost. Má počátky již ve starověkém Římě, kde na jeho principu po dlouhé období fungovala římská armáda. Používal se běžně v [[Byzantská říše|Byzantské říši]], najímány byly často i jednotky rozprášených nájezdnických družin. Opět se objevil v [[11. století]], a plně se rozvinul od [[15. století]]. Vrcholu dosáhl [[žoldnéř]]ský systém za třicetileté války, po roce [[1648]] nastal jeho úpadek.
# '''žoldnéřský''' stát chrání najatí (zverbovaní) vojáci bez ohledu na státní příslušnost. Má počátky již ve starověkém Římě, kde na jeho principu po dlouhé období fungovala římská armáda. Používal se běžně v [[Byzantská říše|Byzantské říši]], najímány byly často i jednotky rozprášených nájezdnických družin. Opět se objevil v [[11. století]], a plně se rozvinul od [[15. století]]. Vrcholu dosáhl [[žoldnéř]]ský systém za třicetileté války, po roce [[1648]] nastal jeho úpadek.
# '''stálé vojsko''' – vyvinulo se z osobní družiny panovníka. Existuje od dob absolutismu. Je založeno na profesionálních vojácích a odvedených brancích, kdy územní jednotka měla povinnost zajistit kontingent vojáků. Za [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] byla v roce [[1793]] zavedena všeobecná branná povinnost, neboli obdoba miličního systému.
# '''stálé vojsko''' vyvinulo se z osobní družiny panovníka. Existuje od dob absolutismu. Je založeno na profesionálních vojácích a odvedených brancích, kdy územní jednotka měla povinnost zajistit kontingent vojáků. Za [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] byla v roce [[1793]] zavedena všeobecná branná povinnost, neboli obdoba miličního systému.


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 15. 3. 2009, 14:32

Všeobecná branná povinnost je oficiální nařízení, podle kterého musí jedinci nastupovat na vojenskou službu.

Podle branné povinnosti se rozlišují systémy vojenské organizace:

  1. miliční systém – branné povinnosti podléhají všichni svobodní muži daného státu. Byl rozšířen v antických městských státech a v raně barbarských státech. Ve franské říši ho zrušil Karel Veliký v roce 807 a 811.
  2. lenní systém – branné povinnosti podléhají vazalové panovníka.
  3. žoldnéřský – stát chrání najatí (zverbovaní) vojáci bez ohledu na státní příslušnost. Má počátky již ve starověkém Římě, kde na jeho principu po dlouhé období fungovala římská armáda. Používal se běžně v Byzantské říši, najímány byly často i jednotky rozprášených nájezdnických družin. Opět se objevil v 11. století, a plně se rozvinul od 15. století. Vrcholu dosáhl žoldnéřský systém za třicetileté války, po roce 1648 nastal jeho úpadek.
  4. stálé vojsko – vyvinulo se z osobní družiny panovníka. Existuje od dob absolutismu. Je založeno na profesionálních vojácích a odvedených brancích, kdy územní jednotka měla povinnost zajistit kontingent vojáků. Za Velké francouzské revoluce byla v roce 1793 zavedena všeobecná branná povinnost, neboli obdoba miličního systému.

Související články