Jezerní slať: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Jezerní slať.JPG]] |
|||
'''Jezerní slať''' je [[rašeliniště]] rozvodnicového typu, menší část je odvodňována Hamerským potokem do [[Vydra (řeka)|Vydry]], zbytek Kvildským potokem do [[Vltava|Vltavy]]. Nachází se necelé 2km jihovýchodně od Horské Kvildy a 3 km od [[Kvilda|Kvildy]]. Rozloha slatě je 103,5 ha, nachází se ve výšce 1057-1075 m a maximální mocnost rašeliny dosahuje 7 m. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 1°C a pravidelně jsou zde zaznamenávána teplotní minima. Název slať dostala od dnes již rašeliníky zarostlého jezírka. |
'''Jezerní slať''' je [[rašeliniště]] rozvodnicového typu, menší část je odvodňována Hamerským potokem do [[Vydra (řeka)|Vydry]], zbytek Kvildským potokem do [[Vltava|Vltavy]]. Nachází se necelé 2km jihovýchodně od Horské Kvildy a 3 km od [[Kvilda|Kvildy]]. Rozloha slatě je 103,5 ha, nachází se ve výšce 1057-1075 m a maximální mocnost rašeliny dosahuje 7 m. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 1°C a pravidelně jsou zde zaznamenávána teplotní minima. Název slať dostala od dnes již rašeliníky zarostlého jezírka. |
||
Verze z 20. 10. 2008, 19:41
Jezerní slať je rašeliniště rozvodnicového typu, menší část je odvodňována Hamerským potokem do Vydry, zbytek Kvildským potokem do Vltavy. Nachází se necelé 2km jihovýchodně od Horské Kvildy a 3 km od Kvildy. Rozloha slatě je 103,5 ha, nachází se ve výšce 1057-1075 m a maximální mocnost rašeliny dosahuje 7 m. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 1°C a pravidelně jsou zde zaznamenávána teplotní minima. Název slať dostala od dnes již rašeliníky zarostlého jezírka.
Přístup
Nejjednodušší přístup k Jezerní slati je z turistického parkoviště u silnice 169 z Kvildy do Horské Kvildy. Od parkoviště vede přístupová cesta ke 120 m dlouhému povalovému chodníku. Na okraji rašeliniště se nachází dřevěná rozhledna, ze které je možné shlédnout celou rozlohu rašeliniště i s dominantním vrcholem Antýgl v pozadí.
Fauna a flóra
Na slati se vyskytuje velké množství rostlin, ve střední Evropě velmi vzácných. Petří mezi ně bříza zakrslá, která nedosahuje výšky větší než 50 cm, suchopýr pochvatý, kleč horská a mnoho dalších. Vzácní živočichové jsou zastoupeni tetřívkem, rysem ostrovidem nebo myšivkou horskou.
Historie
V 19. a 20. století byla pravá část rašeliniště odvodněna a zčásti vytěžena. Těžba byla ukončena vyhlášením rezervace v roce 1933, i dnes jsou však následky těžby patrné, např. absencí klečového porostu v některých partiích slatě.