Hrázděná stavba: Porovnání verzí
m Robot automaticky nahradil text: (-Architektonický pahýl +Pahýl - architektura) |
m maličkosti, formát |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Half-timbered.jpg|thumb|Hrázděné patro na zděném přízemku.]] |
[[Soubor:Half-timbered.jpg|thumb|Hrázděné patro na zděném přízemku.]] |
||
'''Hrázděná stavba''' je [[stavba]], jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. |
'''Hrázděná stavba''' je [[stavba]], jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. |
||
Na české území pronikla koncem [[15. století]] spolu s [[ |
Na české území pronikla koncem [[15. století]] spolu s [[Německo|německými]] přistěhovalci. Setkáme se s ní hlavně v severních a západních [[Čechy|Čechách]], a to téměř výhradně v kombinaci s [[roubená stavba|roubenou]] nebo [[zděná stavba|zděnou]] stavbou. |
||
== Konstrukce == |
== Konstrukce == |
||
Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce ([[mazanina]], [[vepřovice]], později pálené [[cihla|cihly]]). |
Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce ([[mazanina]], [[vepřovice]], později pálené [[cihla|cihly]]). |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Oblast hrázděných [[kostel]]ů se táhne Evropou od [[Nizozemsko|Nizozemska]] přes severní a střední [[Německo]] až do východního [[Prusko|Pruska]] a do jisté míry kopíruje tzv. [[izoglosa|izoglosu]] hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace [[Hesensko|hesenských]] hrázděných kostelů, zejména v oblasti [[Vogelberg]]u, souvisí s [[reformace|reformací]]. Za hesenského lanckraběte [[Filip Velkodušný|Filipa Velkodušného]] byla na [[synod]]ě v [[Homburg]]u zahájena roku [[1526]] reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů. Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem let 1500–1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé [[kněžiště]] a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako [[sýpka|sýpky]] (např. kostel ve [[Wagenfurth]]u). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat [[mnohoúhelník|polygonální]] kněžiště. |
||
| ⚫ | Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely, je polská část [[Slezsko|Slezska]], kde je velká řada [[Evangelikalismus|evangelických]] hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u [[Luteránství|luteránského]] kostela ve [[Świdnica|Svídnici]]. I na našem území máme dochovány dvě hrázděné sakrální stavby, a to v severozápadních Čechách. Obě souvisí s německým etnikem – jedná se o hřbitovní [[kaple sv. Václava v Žatci|kapli sv. Václava v Žatci]] z roku [[1520]] (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu) a o špitální [[kostel Všech svatých v Jáchymově]] z roku [[1516]]. |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Oblast hrázděných [[kostel]]ů se táhne Evropou od [[Nizozemsko|Nizozemska]] přes severní a střední [[Německo]] až do východního [[Prusko|Pruska]] a do jisté míry kopíruje tzv. [[izoglosa|izoglosu]] hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace [[Hesensko|hesenských]] hrázděných kostelů, zejména v oblasti [[Vogelberg]]u, souvisí s [[reformace|reformací]]. Za hesenského lanckraběte [[Filip Velkodušný|Filipa Velkodušného]] byla na [[synod]]ě v [[Homburg]]u zahájena roku [[1526]] reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů. Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem let |
||
| ⚫ | Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely, je polská část [[Slezsko|Slezska]], kde je velká řada [[Evangelikalismus|evangelických]] hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u [[Luteránství|luteránského]] kostela ve [[Świdnica|Svídnici]]. I na našem území máme dochovány dvě hrázděné sakrální stavby, a to v severozápadních Čechách. Obě souvisí s německým etnikem |
||
== Související články == |
== Související články == |
||
Verze z 16. 9. 2008, 16:15
Hrázděná stavba je stavba, jejíž stěny jsou vybudovány technikou hrázdění. Na české území pronikla koncem 15. století spolu s německými přistěhovalci. Setkáme se s ní hlavně v severních a západních Čechách, a to téměř výhradně v kombinaci s roubenou nebo zděnou stavbou.
Konstrukce
Hrázděná stěna je konstruována z hraněných svislých a vodorovných trámků zpevněných šikmými vzpěrami. Tato kostra má nosnou funkci a její volný vnitřní prostor je vyplněn materiálem bez nosné funkce (mazanina, vepřovice, později pálené cihly).
Hrázděné kostely
Oblast hrázděných kostelů se táhne Evropou od Nizozemska přes severní a střední Německo až do východního Pruska a do jisté míry kopíruje tzv. izoglosu hrázděné architektury. Ojedinělá koncentrace hesenských hrázděných kostelů, zejména v oblasti Vogelbergu, souvisí s reformací. Za hesenského lanckraběte Filipa Velkodušného byla na synodě v Homburgu zahájena roku 1526 reformace a díky tomu mnoho vesnic, které neměly vlastní kostel, dostalo povolení postavit si vlastní. Tak se vyvinula jedinečná kulturní krajina s množstvím hrázděných kostelů. Pro jejich nejstarší vrstvu z doby kolem let 1500–1650 jsou charakteristické příkré proporce, obvykle pravoúhlé kněžiště a horní patro, často využívané čistě k profánním účelům, ponejvíce jako sýpky (např. kostel ve Wagenfurthu). Až kolem roku 1700 se začínají pravidelně objevovat polygonální kněžiště.
Další velkou oblastí, kde se můžeme setkat s hrázděnými kostely, je polská část Slezska, kde je velká řada evangelických hrázděných kostelů, často úctyhodných rozměrů, jak je tomu např. u luteránského kostela ve Svídnici. I na našem území máme dochovány dvě hrázděné sakrální stavby, a to v severozápadních Čechách. Obě souvisí s německým etnikem – jedná se o hřbitovní kapli sv. Václava v Žatci z roku 1520 (v roce 1720 došlo k dalším úpravám objektu) a o špitální kostel Všech svatých v Jáchymově z roku 1516.