Depot: Porovnání verzí
Vysvětlení pojmu depot jako souboru předmětů podobného charakteru , záměrně do země uložených z různých důvodů |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
jinak též poklad, sklad, hromadný nález; soubor předmětů podobného charakteru (zbraní, |
jinak též [[poklad]], sklad, hromadný nález; soubor předmětů podobného charakteru ([[zbraně|zbraní]], [[šperk]]ů, [[nástroj]]ů, [[mince|mincí]], [[keramika|keramiky]] apod.), záměrně do země uložených z různých důvodů – rituálních (jako oběť), ochranných (uschování v neklidných dobách) apod. U nejznámějších [[Keltové|keltských]] „pokladů“ je jednoznačné rituální pozadí nálezu (časté uložení v kotli, symbolu hojnosti – tzv. [[duchcovský poklad]] z [[Lahošť|Lahoště]], [[Podmokly]]; v [[Teplice|Teplicích]], opět Obří pramen v Lahošti u Duchcova; v místech vzdálených souvisle osídlenému území – [[Ptení]]). Rituální uložení snad lze předpokládat i u depotů železných předmětů nalezených v [[areál]]u [[hradiště|hradišť]], stejně tak ovšem mohlo jít o ukrytí cenných předmětů v očekávání bojů, jež často končily násilným zánikem hradiště. |
||
Pozn.: je otázka, kolik hromadných (především mincovních) nálezů mohlo být nalezeno a rozchváceno v poslední době díky aktivitám „hledačů pokladů“ s detektory kovů. V důsledku jejich nelegální činnosti nenávratně mizí nejen předměty nedozírné historické hodnoty, ale i informace, které jsou často cennější než předmět sám - způsob uložení, množství a skladba předmětů a jiné skutečnosti, které neškolené oko amatéra na rozdíl od odborníka-archeologa mnohdy zachytit ani nemůže. |
Pozn.: je otázka, kolik hromadných (především mincovních) nálezů mohlo být nalezeno a rozchváceno v poslední době díky aktivitám „hledačů pokladů“ s [[detektor kovů|detektory kovů]]. V důsledku jejich nelegální činnosti nenávratně mizí nejen předměty nedozírné historické hodnoty, ale i informace, které jsou často cennější než předmět sám - způsob uložení, množství a skladba předmětů a jiné skutečnosti, které neškolené oko amatéra na rozdíl od odborníka-archeologa mnohdy zachytit ani nemůže. |
||
Verze z 15. 8. 2008, 17:18
jinak též poklad, sklad, hromadný nález; soubor předmětů podobného charakteru (zbraní, šperků, nástrojů, mincí, keramiky apod.), záměrně do země uložených z různých důvodů – rituálních (jako oběť), ochranných (uschování v neklidných dobách) apod. U nejznámějších keltských „pokladů“ je jednoznačné rituální pozadí nálezu (časté uložení v kotli, symbolu hojnosti – tzv. duchcovský poklad z Lahoště, Podmokly; v Teplicích, opět Obří pramen v Lahošti u Duchcova; v místech vzdálených souvisle osídlenému území – Ptení). Rituální uložení snad lze předpokládat i u depotů železných předmětů nalezených v areálu hradišť, stejně tak ovšem mohlo jít o ukrytí cenných předmětů v očekávání bojů, jež často končily násilným zánikem hradiště.
Pozn.: je otázka, kolik hromadných (především mincovních) nálezů mohlo být nalezeno a rozchváceno v poslední době díky aktivitám „hledačů pokladů“ s detektory kovů. V důsledku jejich nelegální činnosti nenávratně mizí nejen předměty nedozírné historické hodnoty, ale i informace, které jsou často cennější než předmět sám - způsob uložení, množství a skladba předmětů a jiné skutečnosti, které neškolené oko amatéra na rozdíl od odborníka-archeologa mnohdy zachytit ani nemůže.
Prameny
Jana Čižmářová, Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Praha 2004, str. 49-51