Edikt: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot změnil kategorii Kategorie:Starověké římské právo |
m →Významné edikty: +restituční |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
*'''[[Edikt milánský]]''' ([[313]]) – prohlášení [[Constantinus I.|Constantina I.]] a [[Licinius|Licinia]] o toleranci říše vůči dosud nepovoleným [[náboženství]]m, zvláště [[křesťanství]]. |
*'''[[Edikt milánský]]''' ([[313]]) – prohlášení [[Constantinus I.|Constantina I.]] a [[Licinius|Licinia]] o toleranci říše vůči dosud nepovoleným [[náboženství]]m, zvláště [[křesťanství]]. |
||
*'''[[Edikt wormský]]''' ([[1521]]) – výnos [[Karel V.|Karla V.]] na [[říšský sněm|říšském sněmu]], kterým bylo mimo zákon postaveno počínání [[Martin Luther|Martina Luthera]] a jímž se zakazovalo číst a šířit jeho spisy. |
*'''[[Edikt wormský]]''' ([[1521]]) – výnos [[Karel V.|Karla V.]] na [[říšský sněm|říšském sněmu]], kterým bylo mimo zákon postaveno počínání [[Martin Luther|Martina Luthera]] a jímž se zakazovalo číst a šířit jeho spisy. |
||
*'''[[Edikt nantský]]''' ([[1598]]) – výnos [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], kterým uděloval základní práva [[francie|francouzským]] [[hugenot]]ům. |
*'''[[Edikt nantský]]''' ([[1598]]) – výnos [[Jindřich IV. Navarrský|Jindřicha IV.]], kterým uděloval základní práva [[francie|francouzským]] [[hugenot]]ům. |
||
*'''[[Restituční edikt]]''' ([[1629]]) – výnos [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], který navracel protestantský majetek katolíkům. |
|||
*'''[[Edikt z Fontainebleu]]''' ([[1685]]) [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] odvolával privilegia stanovená ediktem nantským. |
*'''[[Edikt z Fontainebleu]]''' ([[1685]]) [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] odvolával privilegia stanovená ediktem nantským. |
||
*'''[[Edikt postupimský]]''' ([[1685]]) – toleranční edikt, vyhlášený [[braniborsko|braniborským]] [[kurfiřt]]em [[Fridrich Vilém|Fridrichem Vilémem]], který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu. |
*'''[[Edikt postupimský]]''' ([[1685]]) – toleranční edikt, vyhlášený [[braniborsko|braniborským]] [[kurfiřt]]em [[Fridrich Vilém|Fridrichem Vilémem]], který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu. |
||
Verze z 9. 5. 2008, 00:00
Edikt (z lat. edicere vyřknout, zvěstovat) označuje původně v římském právo veřejné prohlášení úředníka (magistratus), jehož účinnost byla omezena dobou jeho úřadu. Později se tak v římské říši označovaly i výnosy císařů. V raném novověku užívali ediktů francouzští králové a římští císařové.
Významné edikty
- Edikt milánský (313) – prohlášení Constantina I. a Licinia o toleranci říše vůči dosud nepovoleným náboženstvím, zvláště křesťanství.
- Edikt wormský (1521) – výnos Karla V. na říšském sněmu, kterým bylo mimo zákon postaveno počínání Martina Luthera a jímž se zakazovalo číst a šířit jeho spisy.
- Edikt nantský (1598) – výnos Jindřicha IV., kterým uděloval základní práva francouzským hugenotům.
- Restituční edikt (1629) – výnos Ferdinanda II., který navracel protestantský majetek katolíkům.
- Edikt z Fontainebleu (1685) Ludvíka XIV. odvolával privilegia stanovená ediktem nantským.
- Edikt postupimský (1685) – toleranční edikt, vyhlášený braniborským kurfiřtem Fridrichem Vilémem, který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu.