Workshop: Porovnání verzí
m →Související články: souvisí -Návrhový workshop značka: editace z Vizuálního editoru |
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{upravit|poznámky=Článek obsahuje popis užívání termínu, ale nic jiného. O vizuálním stylu nemluvě.}} |
{{upravit|poznámky=Článek obsahuje popis užívání termínu, ale nic jiného. O vizuálním stylu nemluvě.}} |
||
[[Soubor:Workshop 001.jpg| |
[[Soubor:Workshop 001.jpg|náhled|vpravo|Dílna]] |
||
[[Angličtina|Anglické]] slovo '''Workshop''' (čti ''vorkšop'', |
[[Angličtina|Anglické]] slovo '''Workshop''' (čti ''vorkšop'', |
||
v [[Čeština|češtině]] ''[[dílna]]'' či ''pracovní [[seminář]]'') znamená formu [[vzdělávání|vzdělávací]] aktivity, při které [[lektor]] připraví program tak, aby prostřednictvím různých technik ([[brainstorming]], [[priorizace]], [[Myšlenková mapa|mentální mapy]], [[zpětná vazba]], aj.) účastníci pomocí vlastních zkušeností a znalostí došli k výstupu, který je pro ně užitečný a využitelný v jejich další práci, praxi. Lektor je při tom většinou v roli [[Moderátor (profese)|moderátora]], [[Facilitace|facilitátora]]. Výstup workshopu se formuluje díky předem danému tématu a cíli workshopu. |
v [[Čeština|češtině]] ''[[dílna]]'' či ''pracovní [[seminář]]'') znamená formu [[vzdělávání|vzdělávací]] aktivity, při které [[lektor]] připraví program tak, aby prostřednictvím různých technik ([[brainstorming]], [[priorizace]], [[Myšlenková mapa|mentální mapy]], [[zpětná vazba]], aj.) účastníci pomocí vlastních zkušeností a znalostí došli k výstupu, který je pro ně užitečný a využitelný v jejich další práci, praxi. Lektor je při tom většinou v roli [[Moderátor (profese)|moderátora]], [[Facilitace|facilitátora]]. Výstup workshopu se formuluje díky předem danému tématu a cíli workshopu. |
||
Workshop není vhodný pro úplné začátečníky, ale slouží pro další vzdělávání a prohlubování znalostí. V průběhu workshopu není lidem představována [[teorie]] – předpokládá se, že každý má určitý teoretický základ a je schopen s ním ostatní seznámit. Díky [[interaktivita|interaktivním]] formám spolupráce mezi účastníky tohoto typu vzdělávání dochází k tomu, že si lidé odnášejí více podnětů pro své další praktické působení. |
Workshop není vhodný pro úplné začátečníky, ale slouží pro další vzdělávání a prohlubování znalostí. V průběhu workshopu není lidem představována [[teorie]] – předpokládá se, že každý má určitý teoretický základ a je schopen s ním ostatní seznámit. Díky [[interaktivita|interaktivním]] formám spolupráce mezi účastníky tohoto typu vzdělávání dochází k tomu, že si lidé odnášejí více podnětů pro své další praktické působení. |
||
__TOC__ |
__TOC__ |
||
[[Soubor:Elephants Dream workshop.jpg| |
[[Soubor:Elephants Dream workshop.jpg|náhled|vpravo|Pracovní setkání]] |
||
[[Soubor:ASCB Workshop 092.jpg| |
[[Soubor:ASCB Workshop 092.jpg|náhled|Seminář]] |
||
== Rozpínavý „workshop“ == |
== Rozpínavý „workshop“ == |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Historie == |
== Historie == |
||
Název ''workshop'' se patrně poprvé objevil v profesní hantýrce psychoterapeutů koncem 60. let. Tímto slovem se označovala praktická ukázka určité léčebné metody nebo techniky. Tato obvykle zakončovala pracovní konferenci. V lékařských kruzích je možno toto označit i jako demonstrační příklad. |
Název ''workshop'' se patrně poprvé objevil v profesní hantýrce psychoterapeutů koncem 60. let. Tímto slovem se označovala praktická ukázka určité léčebné metody nebo techniky. Tato obvykle zakončovala pracovní konferenci. V lékařských kruzích je možno toto označit i jako demonstrační příklad. |
||
Řádek 21: | Řádek 20: | ||
Slangový charakter slova potvrzuje i to, že slovníky cizích slov z let šedesátých až osmdesátých tento výraz neznají. Ve slovníku cizích slov z roku 2005 je k výrazu ''workshop'' přiřazeno vysvětlení: ''pracovní seminář, kurz, konference'' což není z lexikografického pohledu úplně správně ''(viz literatura)''. |
Slangový charakter slova potvrzuje i to, že slovníky cizích slov z let šedesátých až osmdesátých tento výraz neznají. Ve slovníku cizích slov z roku 2005 je k výrazu ''workshop'' přiřazeno vysvětlení: ''pracovní seminář, kurz, konference'' což není z lexikografického pohledu úplně správně ''(viz literatura)''. |
||
[[Soubor:"Wikipedia Translation Workshop" at WCJ2009.jpg| |
[[Soubor:"Wikipedia Translation Workshop" at WCJ2009.jpg|náhled|vpravo|Workshop wikipedistů]] |
||
== Význam == |
== Význam == |
||
Základnímu významu anglického slova ''workshop'' odpovídá v češtině slovo ''dílna''. Podobně jako v angličtině se i v češtině slovo ''dílna'' užívá v přeneseném významu: od označení místnosti, kde se něco dělá se přechází k tomu, co se tam dělá, tj. k činnosti samé. Pod takto přenesený význam již je možno schovat daleko více oborů činnosti, od tvořivé, vzdělávací až po akademickou. |
Základnímu významu anglického slova ''workshop'' odpovídá v češtině slovo ''dílna''. Podobně jako v angličtině se i v češtině slovo ''dílna'' užívá v přeneseném významu: od označení místnosti, kde se něco dělá se přechází k tomu, co se tam dělá, tj. k činnosti samé. Pod takto přenesený význam již je možno schovat daleko více oborů činnosti, od tvořivé, vzdělávací až po akademickou. |
||
Slovo ''workshop'' pro svoji expresivnost zní daleko zajímavěji a honosněji než prostá ''dílna'', případně pracovní setkání. Pro zajímavost, v dobách budování rozvinutého a blahoslaveného socialismu existovaly na pracovištích tzv. ''údernické a zlepšovatelské koutky'', což v podstatě nebylo nic jiného dnešní ''workshopy'', kde se předávaly nápady a zkušenosti. |
Slovo ''workshop'' pro svoji expresivnost zní daleko zajímavěji a honosněji než prostá ''dílna'', případně pracovní setkání. Pro zajímavost, v dobách budování rozvinutého a blahoslaveného socialismu existovaly na pracovištích tzv. ''údernické a zlepšovatelské koutky'', což v podstatě nebylo nic jiného dnešní ''workshopy'', kde se předávaly nápady a zkušenosti. |
||
U domácího označení ''dílna'' však přenos významu naráží na jazykové omezení významu slova, které je dané vžitými jazykovými zvyklostmi. V univerzitní pedagogické praxi či v medicíně je stále používáno označení ''praktické cvičení'' nebo ''praktikum''. V akademických kruzích bychom přednášku s následnou diskuzí těžko označili dílnou, zrovna tak by označení dílna bylo nesmyslné pro ''pracovní konferenci'' nebo ''seminář''. Převažuje-li při odborném setkání prvek debaty, je vhodnější použít označení ''panelová diskuse'', ''diskusní stůl'' nebo ''kulatý stůl''. Pro mezinárodní akce podobného typu je zažité označení ''symposium'' nebo méně časté ''kolokvium'' a těžko si představíme pozvánku, na Mezinárodní workshop o vesmíru. |
U domácího označení ''dílna'' však přenos významu naráží na jazykové omezení významu slova, které je dané vžitými jazykovými zvyklostmi. V univerzitní pedagogické praxi či v medicíně je stále používáno označení ''praktické cvičení'' nebo ''praktikum''. V akademických kruzích bychom přednášku s následnou diskuzí těžko označili dílnou, zrovna tak by označení dílna bylo nesmyslné pro ''pracovní konferenci'' nebo ''seminář''. Převažuje-li při odborném setkání prvek debaty, je vhodnější použít označení ''panelová diskuse'', ''diskusní stůl'' nebo ''kulatý stůl''. Pro mezinárodní akce podobného typu je zažité označení ''symposium'' nebo méně časté ''kolokvium'' a těžko si představíme pozvánku, na Mezinárodní workshop o vesmíru. |
||
[[Soubor:Handshake (Workshop Cologne '06).jpeg| |
[[Soubor:Handshake (Workshop Cologne '06).jpeg|náhled|Workshop - tohle manažeři milují]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
Čeština je v tomto ohledu velmi dobře lexikálně vybavená potřebnými názvy a výrazy. Každý výraz nebo název je odlišný a lépe vystihuje danou akci než společný a neurčitý výraz ''workshop - dílna''. Příznačně se však pod vlivem globalizace a neschopnosti najít správný výraz mnoho takových setkání nebo schůzek schovává právě pod ''workshop''. ''Workshop'' je v češtině stále nové a neusazené slovo, které nemá pevné etymologické souvislosti. Používání slova ''workshop'' se šíří jak v akademickém tak i praktickém světě bez toho, aby tento výraz poskytoval konkrétní a blíže specifikující vysvětlení, o co se konkrétně jedná. Výraz ''workshop'' není nijak obecný tím, že by pod sebe zahrnoval nějaké téma nebo činnost, ale je výrazem mlhavým, neboť z informace, že se někde pořádá ''workshop'', nepoznáme, jedná-li se o praktický kurz, seminář nebo o odbornou diskusi. |
Čeština je v tomto ohledu velmi dobře lexikálně vybavená potřebnými názvy a výrazy. Každý výraz nebo název je odlišný a lépe vystihuje danou akci než společný a neurčitý výraz ''workshop - dílna''. Příznačně se však pod vlivem globalizace a neschopnosti najít správný výraz mnoho takových setkání nebo schůzek schovává právě pod ''workshop''. ''Workshop'' je v češtině stále nové a neusazené slovo, které nemá pevné etymologické souvislosti. Používání slova ''workshop'' se šíří jak v akademickém tak i praktickém světě bez toho, aby tento výraz poskytoval konkrétní a blíže specifikující vysvětlení, o co se konkrétně jedná. Výraz ''workshop'' není nijak obecný tím, že by pod sebe zahrnoval nějaké téma nebo činnost, ale je výrazem mlhavým, neboť z informace, že se někde pořádá ''workshop'', nepoznáme, jedná-li se o praktický kurz, seminář nebo o odbornou diskusi. |
||
Řádek 45: | Řádek 43: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{Wikislovník|heslo=workshop}} |
* {{Wikislovník|heslo=workshop}} |
||
Verze z 21. 5. 2022, 14:38
Anglické slovo Workshop (čti vorkšop, v češtině dílna či pracovní seminář) znamená formu vzdělávací aktivity, při které lektor připraví program tak, aby prostřednictvím různých technik (brainstorming, priorizace, mentální mapy, zpětná vazba, aj.) účastníci pomocí vlastních zkušeností a znalostí došli k výstupu, který je pro ně užitečný a využitelný v jejich další práci, praxi. Lektor je při tom většinou v roli moderátora, facilitátora. Výstup workshopu se formuluje díky předem danému tématu a cíli workshopu.
Workshop není vhodný pro úplné začátečníky, ale slouží pro další vzdělávání a prohlubování znalostí. V průběhu workshopu není lidem představována teorie – předpokládá se, že každý má určitý teoretický základ a je schopen s ním ostatní seznámit. Díky interaktivním formám spolupráce mezi účastníky tohoto typu vzdělávání dochází k tomu, že si lidé odnášejí více podnětů pro své další praktické působení.
Workshop je stále oblíbené slovo zejména u manažerů a řídících pracovníků. Ačkoliv význam slova není nijak přesně definován, slovo je používáno pro mnoho pracovních schůzek různého charakteru a zaměření.
Historie
Název workshop se patrně poprvé objevil v profesní hantýrce psychoterapeutů koncem 60. let. Tímto slovem se označovala praktická ukázka určité léčebné metody nebo techniky. Tato obvykle zakončovala pracovní konferenci. V lékařských kruzích je možno toto označit i jako demonstrační příklad.
Během 70-80. let proniká výraz workshop do slangu divadelníků, kde rychle po roce 1990 zdomácní. Nazývá se tak praktické setkání, které je časově omezené, a je určené k výměně tvůrčích zkušeností, tedy něco jako tvůrčí dílna.
Slangový charakter slova potvrzuje i to, že slovníky cizích slov z let šedesátých až osmdesátých tento výraz neznají. Ve slovníku cizích slov z roku 2005 je k výrazu workshop přiřazeno vysvětlení: pracovní seminář, kurz, konference což není z lexikografického pohledu úplně správně (viz literatura).
Význam
Základnímu významu anglického slova workshop odpovídá v češtině slovo dílna. Podobně jako v angličtině se i v češtině slovo dílna užívá v přeneseném významu: od označení místnosti, kde se něco dělá se přechází k tomu, co se tam dělá, tj. k činnosti samé. Pod takto přenesený význam již je možno schovat daleko více oborů činnosti, od tvořivé, vzdělávací až po akademickou.
Slovo workshop pro svoji expresivnost zní daleko zajímavěji a honosněji než prostá dílna, případně pracovní setkání. Pro zajímavost, v dobách budování rozvinutého a blahoslaveného socialismu existovaly na pracovištích tzv. údernické a zlepšovatelské koutky, což v podstatě nebylo nic jiného dnešní workshopy, kde se předávaly nápady a zkušenosti.
U domácího označení dílna však přenos významu naráží na jazykové omezení významu slova, které je dané vžitými jazykovými zvyklostmi. V univerzitní pedagogické praxi či v medicíně je stále používáno označení praktické cvičení nebo praktikum. V akademických kruzích bychom přednášku s následnou diskuzí těžko označili dílnou, zrovna tak by označení dílna bylo nesmyslné pro pracovní konferenci nebo seminář. Převažuje-li při odborném setkání prvek debaty, je vhodnější použít označení panelová diskuse, diskusní stůl nebo kulatý stůl. Pro mezinárodní akce podobného typu je zažité označení symposium nebo méně časté kolokvium a těžko si představíme pozvánku, na Mezinárodní workshop o vesmíru.
Workshop v Česku
Čeština je v tomto ohledu velmi dobře lexikálně vybavená potřebnými názvy a výrazy. Každý výraz nebo název je odlišný a lépe vystihuje danou akci než společný a neurčitý výraz workshop - dílna. Příznačně se však pod vlivem globalizace a neschopnosti najít správný výraz mnoho takových setkání nebo schůzek schovává právě pod workshop. Workshop je v češtině stále nové a neusazené slovo, které nemá pevné etymologické souvislosti. Používání slova workshop se šíří jak v akademickém tak i praktickém světě bez toho, aby tento výraz poskytoval konkrétní a blíže specifikující vysvětlení, o co se konkrétně jedná. Výraz workshop není nijak obecný tím, že by pod sebe zahrnoval nějaké téma nebo činnost, ale je výrazem mlhavým, neboť z informace, že se někde pořádá workshop, nepoznáme, jedná-li se o praktický kurz, seminář nebo o odbornou diskusi.
Za svou oblíbenost vděčí výraz workshop anglické módě, globalizaci ale i poklonkování ve sféře managementu. Co je na něm pro hovorovou řeč přitažlivé, toť právě jeho splachovací potenciál (Doslovná citace z článku).
Literatura
- Magazín Víkend DNES, 19.12.2009, výňatek z článku: Splachovací slůvka, autor: Petr Fidelius (Fakulta humanitních studií UK Praha)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu workshop na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo workshop ve Wikislovníku