Husar: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 37.48.24.86 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je InternetArchiveBot
značka: rychlé vrácení zpět
m porovnání textu, odkazy
Řádek 2: Řádek 2:
'''Husar''' ({{Vjazyce2|hu|''huszár''}}, množ. číslo {{cizojazyčně|hu|''huszárok''}}, {{Vjazyce2|pl|''husarz''}}, {{Vjazyce2|sk|''husár''}}) byl původně příslušník tělesné stráže uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]], v 15. století jezdectvo, později příslušník vojenské lehké jízdy v uherské části habsburské monarchie. Poté byli husaři zavedeni i v jiných armádách. Slovo husar je odvozeno z maďarské číslovky ''húsz'', tj. 20, protože původně bojovali v jednotkách po dvaceti mužích. Jindy se původ slova hledá v srbském ''gusar'' ''(гусар)'', tj. „pirát, nájezdník“, příbuzném českému slovu [[korzár]], protože obě mají původ v [[Latina|latinském]] ''cursarius'', tj. „nájezdník“.
'''Husar''' ({{Vjazyce2|hu|''huszár''}}, množ. číslo {{cizojazyčně|hu|''huszárok''}}, {{Vjazyce2|pl|''husarz''}}, {{Vjazyce2|sk|''husár''}}) byl původně příslušník tělesné stráže uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]], v 15. století jezdectvo, později příslušník vojenské lehké jízdy v uherské části habsburské monarchie. Poté byli husaři zavedeni i v jiných armádách. Slovo husar je odvozeno z maďarské číslovky ''húsz'', tj. 20, protože původně bojovali v jednotkách po dvaceti mužích. Jindy se původ slova hledá v srbském ''gusar'' ''(гусар)'', tj. „pirát, nájezdník“, příbuzném českému slovu [[korzár]], protože obě mají původ v [[Latina|latinském]] ''cursarius'', tj. „nájezdník“.


Nápadní byli obzvláště barevnou [[uniforma|uniformou]] s kabátcem, který se mimo zteč nosil pověšený přes [[Rameno (anatomie)|rameno]]. Uniforma byla složena z krátkého zdobného kabátce (tzv. [[doloman]]u) s hustým šněrováním a úzkých kalhot s výšivkami na stehnech, vycházela z uherského národního kroje. Ve výzbroji byla šavle, pistole a krátká karabina. V Polsku se z husarů vyvinula elitní těžká jízda – [[husaria]] neboli křídlatí husaři. Polští husaři byli vyzbrojeni kopími, dlouhými meči – [[končíř|končíři]] a vybaveni přílbou a [[Kyrys|kyrysem]]. Typickým znamením polských husarů byla křídla z dřevěných latí ozdobených ptačím [[Peří|peřím]] a upevněná na ramenou husara. Křídla představovala nejen ozdobu či odznak, ale měla i praktickou funkci – bránila nepřátelským [[Tataři|Tatarům]] chytit husara do lasa.
Nápadní byli obzvláště barevnou [[uniforma|uniformou]] s kabátcem, který se mimo zteč nosil pověšený přes [[Rameno (anatomie)|rameno]]. Uniforma byla složena z krátkého zdobného kabátce (tzv. [[doloman]]u) s hustým šněrováním a úzkých kalhot s výšivkami na stehnech, vycházela z uherského národního kroje. Ve výzbroji byla šavle, pistole a krátká karabina.


Husarské oddíly byly zařazeny ve všech [[armáda|armádách]] významných mocností v dobách [[romantismus|romantismu]] a přežily až do počátku [[20. století|20. století]]. Jednalo se o prestižní jednotky a mladí šlechtici byli přidělováni zpravidla právě k nim.
Husarské oddíly byly zařazeny ve všech [[armáda|armádách]] významných mocností v dobách [[romantismus|romantismu]] a přežily až do počátku [[20. století|20. století]]. Jednalo se o prestižní jednotky a mladí šlechtici byli přidělováni zpravidla právě k nim.
Znakem [[Prusko|pruských]] husarů byla lebka se zkříženými hnáty.
Znakem [[Prusko|pruských]] husarů byla lebka se zkříženými hnáty.

== Polští okřídlení husaři ==
{{Viz též|Polští husaři}}
V Polsku se z husarů vyvinula elitní těžká jízda – husaria neboli křídlatí husaři. Polští husaři byli vyzbrojeni kopími, dlouhými meči – [[končíř|končíři]] a vybaveni přílbou a [[Kyrys|kyrysem]]. Typickým znamením polských husarů byla křídla z dřevěných latí ozdobených ptačím [[Peří|peřím]] a upevněná na ramenou husara. Křídla představovala nejen ozdobu či odznak, ale měla i praktickou funkci – bránila nepřátelským [[Tataři|Tatarům]] chytit husara do lasa.


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 12. 9. 2021, 14:14

Francouzský husar – příslušník 8. pluku z roku 1804

Husar (maďarsky huszár, množ. číslo huszárok, polsky husarz, slovensky husár) byl původně příslušník tělesné stráže uherského krále Matyáše Korvína, v 15. století jezdectvo, později příslušník vojenské lehké jízdy v uherské části habsburské monarchie. Poté byli husaři zavedeni i v jiných armádách. Slovo husar je odvozeno z maďarské číslovky húsz, tj. 20, protože původně bojovali v jednotkách po dvaceti mužích. Jindy se původ slova hledá v srbském gusar (гусар), tj. „pirát, nájezdník“, příbuzném českému slovu korzár, protože obě mají původ v latinském cursarius, tj. „nájezdník“.

Nápadní byli obzvláště barevnou uniformou s kabátcem, který se mimo zteč nosil pověšený přes rameno. Uniforma byla složena z krátkého zdobného kabátce (tzv. dolomanu) s hustým šněrováním a úzkých kalhot s výšivkami na stehnech, vycházela z uherského národního kroje. Ve výzbroji byla šavle, pistole a krátká karabina.

Husarské oddíly byly zařazeny ve všech armádách významných mocností v dobách romantismu a přežily až do počátku 20. století. Jednalo se o prestižní jednotky a mladí šlechtici byli přidělováni zpravidla právě k nim. Znakem pruských husarů byla lebka se zkříženými hnáty.

Polští okřídlení husaři

Související informace naleznete také v článku Polští husaři.

V Polsku se z husarů vyvinula elitní těžká jízda – husaria neboli křídlatí husaři. Polští husaři byli vyzbrojeni kopími, dlouhými meči – končíři a vybaveni přílbou a kyrysem. Typickým znamením polských husarů byla křídla z dřevěných latí ozdobených ptačím peřím a upevněná na ramenou husara. Křídla představovala nejen ozdobu či odznak, ale měla i praktickou funkci – bránila nepřátelským Tatarům chytit husara do lasa.

Externí odkazy