Chemický potenciál: Porovnání verzí
Funkce návrhy odkazů: Přidány 2 odkazy. značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu Editační tipy Doporučeno: Přidaný odkaz |
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
== Definice a význam == |
== Definice a význam == |
||
Chemické reakce jsou spojeny se '''změnou složení''' a změna složení souvisí s '''energetickou změnou'''. Každý druh energie je možné vyjádřit jako součin '''intenzivního''' (''μ<sub>i</sub>'' – chem. potenciál) a '''kapacitního''' ( |
Chemické reakce jsou spojeny se '''změnou složení''' a změna složení souvisí s '''energetickou změnou'''. Každý druh energie je možné vyjádřit jako součin '''intenzivního''' (''μ<sub>i</sub>'' – chem. potenciál) a '''kapacitního''' (Δ''n<sub>i</sub>'' – přírůstek molů dané složky ''i'') parametru. |
||
Při '''konstantním tlaku a teplotě''' lze chemický potenciál ''i''-té složky systému definovat následovně: |
Při '''konstantním tlaku a teplotě''' lze chemický potenciál ''i''-té složky systému definovat následovně: |
||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
| Řádek 26: | Řádek 27: | ||
| revize = 112995 |
| revize = 112995 |
||
}} |
}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Fyzika|Chemie}} |
{{Portály|Fyzika|Chemie}} |
||
Aktuální verze z 8. 8. 2021, 13:29
Chemický potenciál je intenzivní stavová termodynamická veličina vyjadřující energetické změny termodynamického systému spojené se změnou počtu částic jednotlivých složek systému (při nichž dochází typicky při chemických reakcích).
Jednotky a značení[editovat | editovat zdroj]
Doporučené značení:[1]
- , kde i označuje danou složku
Jednotka v SI:
- joule na mol, značka J·mol−1
Definice a význam[editovat | editovat zdroj]
Chemické reakce jsou spojeny se změnou složení a změna složení souvisí s energetickou změnou. Každý druh energie je možné vyjádřit jako součin intenzivního (μi – chem. potenciál) a kapacitního (Δni – přírůstek molů dané složky i) parametru.
Při konstantním tlaku a teplotě lze chemický potenciál i-té složky systému definovat následovně:
- Parciální derivace volné entalpie (Gibbsovy energie) podle látkového množství dané složky systému.
Chemický potenciál je mírou afinity dané látky a o tom, jaké reakce budou v systému probíhat a jak rychle, rozhoduje jednak chemický potenciál, jednak množství látek v systému.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČSN ISO 80000-9: Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1. leden 2011 (účinnost od 1. února 2011)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku je použit text článku Chemický potenciál ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.
