Mariinský palác: Porovnání verzí

Mariinský palác
Účel stavby
	oficiální sídlo
Základní informace
Sloh	baroko
Architekti	Bartolomeo Rastrelli a Ivan Fjodorovič Mičurin
Výstavba	1752
Pojmenováno po	Marie Alexandrovna Ruská
Poloha
Adresa	Pečerský rajón, Ukrajina
Souřadnice	50°26′54″ s. š., 30°32′15″ v. d.
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 8. 8. 2021, 09:19

Mariinský palác, ukrajinsky Маріїнський палац, je barokní budova v ukrajinském hlavním městě Kyjevě, postavena v jelizavetinském období. Jde o oficiální sídlo ukrajinského prezidenta. Sousedí s neoklasicistní budovou ukrajinského parlamentu.

Historie

Stavba paláce začala v roce 1744 na pokyn ruské carevny Alžběty Petrovny. Architektonický návrh vytvořil Ital Bartolomeo Rastrelli, nejslavnější architekt působící v té době v Ruské říši. Jeden ze studentů Rastrelliho, Ivan Mičurin, palác dokončil v roce 1752. Císařovna Alžběta ho již dokončený nespatřila; první z ruských panovníků, kdo ho využil jako carskou rezidenci při pobytu na Ukrajině, byla carevna Kateřina II., když v roce 1787 navštívila Kyjev.

Na konci 18. a na počátku 19. století byl palác hlavním sídlem gubernátorů. Na počátku 19. století palác vyhořel a byl na téměř půl století opuštěn. V roce 1870 jej nechal ruský car Alexandr II. zrekonstruovat architektem Konstantinem Majevským a dal mu také nové jméno po své choti Marii Alexandrovně; toto jméno nese dodnes. Na Mariino přání byl na jižní straně založen velký park. Palác byl pak jako rezidence pro návštěvy členů císařské rodiny využíván až do roku 1917.

V letech ruské občanské války (1917–20) byl využíván jako ústředí kyjevských revolučních rad, zejména během kyjevského bolševického povstání. Ve 20. letech patřila budova zemědělské škole, brzy poté se stala muzeem. Palác byl těžce poškozen během druhé světové války. Na konci 40. let byl opraven, další významná rekonstrukce byla dokončena na počátku 80. let.

Od zisku samostatnosti Ukrajiny je palác sídlem jejího prezidenta a jako takový již hostil řadu hlav států. Roku 2007 byla zahájena další rozsáhlá rekonstrukce. Ta byla dokončena roku 2018, palác slavnostně znovuotevřel prezident Petro Porošenko 16. ledna 2018.^[1] Nad palácem bývá v současnosti vztyčována standarta prezidenta republiky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mariinskyi Palace na anglické Wikipedii a Маріїнський палац (Київ) na ukrajinské Wikipedii.

↑ Порошенко з розкішною дружиною відкрив Маріїнський палац у Києві: яскраві фото. 24 Канал [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. (ukrajinsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariinský palác na Wikimedia Commons

[1] Порошенко з розкішною дружиною відкрив Маріїнський палац у Києві: яскраві фото. 24 Канал [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. (ukrajinsky)

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - budova}}
-'''Mariinský palác''', [[Ukrajinština|ukrajinsky]] Маріїнський палац, je budova postavené v jelizavetinském baroku v [[Ukrajina|ukrajinském]] hlavním městě [[Kyjev]]ě. Jde o oficiální sídlo ukrajinského prezidenta. Sousedí s [[Neoklasicismus|neoklasicistní]] budovou ukrajinské [[Nejvyšší rada Ukrajiny|Nejvyšší rady]] (parlamentu).
+'''Mariinský palác''', [[Ukrajinština|ukrajinsky]] Маріїнський палац, je [[Barokní architektura|barokní]] budova v [[Ukrajina|ukrajinském]] hlavním městě [[Kyjev]]ě, postavena v jelizavetinském období. Jde o oficiální sídlo ukrajinského prezidenta. Sousedí s [[Neoklasicismus|neoklasicistní]] budovou [[Parlament Ukrajiny|ukrajinského parlamentu]].
+== Historie ==
-Stavba paláce začala v roce 1744 na pokyn ruské carevny [[Alžběta Petrovna|Alžběty Petrovny]]. Architektonický návrh vytvořil Ital [[Bartolomeo Rastrelli]], nejslavnější architekt působící v té době v [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Jeden ze studentů Rastrelliho, [[Ivan Fjodorovič Mičurin|Ivan Mičurin]], palác dokončil v roce 1752. Císařovna Alžběta ho již dokončený nespatřila, první z ruských panovníků, kdo ho využil jako carskou rezidenci při pobytu na Ukrajině, byla carevna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina II.]], když navštívila Kyjev v roce 1787. Na konci 18. a na počátku 19. století byl palác hlavním sídlem [[gubernátor]]ů. Na počátku 19. století palác vyhořel a byl na téměř půl století opuštěn. V roce 1870 nechal ruský car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] palác zrekonstruovat architektem Konstantinem Majevským a dal mu také nové jméno po své choti [[Marie Alexandrovna|Marii Alexandrovně]]. Toto jméno nese dodnes. Na Mariino přání byl na jižní straně založen velký park. Palác byl pak jako rezidence pro návštěvy členů císařské rodiny využíván až do roku 1917. V letech [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] (1917–20) byl využíván jako ústředí kyjevských revolučních rad, zejména během kyjevského bolševického povstání. Ve 20. letech patřila budova zemědělské škole, brzy poté se stala muzeem. Palác byl těžce poškozen během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Na konci 40. let byl opraven, další významná rekonstrukce byla dokončena na počátku 80. let. Od zisku samostatnosti Ukrajiny je palác sídlem jejího prezidenta a jako takový již hostil řadu hlav států. Roku 2007 byla zahájena další rozsáhlá rekonstrukce. Ta byla dokončena roku 2018, palác slavnostně znovuotevřel prezident [[Petro Porošenko]] 16. ledna 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika
+Stavba paláce začala v roce 1744 na pokyn ruské carevny [[Alžběta Petrovna|Alžběty Petrovny]]. Architektonický návrh vytvořil Ital [[Bartolomeo Rastrelli]], nejslavnější architekt působící v té době v [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Jeden ze studentů Rastrelliho, [[Ivan Fjodorovič Mičurin|Ivan Mičurin]], palác dokončil v roce 1752. Císařovna Alžběta ho již dokončený nespatřila; první z ruských panovníků, kdo ho využil jako carskou rezidenci při pobytu na Ukrajině, byla carevna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina II.]], když v roce 1787 navštívila Kyjev.
+Na konci 18. a na počátku 19. století byl palác hlavním sídlem [[gubernátor]]ů. Na počátku 19. století palác vyhořel a byl na téměř půl století opuštěn. V roce 1870 jej nechal ruský car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] zrekonstruovat architektem Konstantinem Majevským a dal mu také nové jméno po své choti [[Marie Alexandrovna|Marii Alexandrovně]]; toto jméno nese dodnes. Na Mariino přání byl na jižní straně založen velký park. Palác byl pak jako rezidence pro návštěvy členů císařské rodiny využíván až do roku 1917.
+V letech [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] (1917–20) byl využíván jako ústředí kyjevských revolučních rad, zejména během kyjevského bolševického povstání. Ve 20. letech patřila budova zemědělské škole, brzy poté se stala muzeem. Palác byl těžce poškozen během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Na konci 40. let byl opraven, další významná rekonstrukce byla dokončena na počátku 80. let.
+Od zisku samostatnosti Ukrajiny je palác sídlem jejího prezidenta a jako takový již hostil řadu hlav států. Roku 2007 byla zahájena další rozsáhlá rekonstrukce. Ta byla dokončena roku 2018, palác slavnostně znovuotevřel prezident [[Petro Porošenko]] 16. ledna 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Порошенко з розкішною дружиною відкрив Маріїнський палац у Києві: яскраві фото
 | periodikum = 24 Канал
@@ Řádek 11: / Řádek 18: @@
 == Odkazy ==
-=== Externí odkazy ===
-* {{Commonscat}}
 === Reference ===
 {{Překlad|en|Mariinskyi Palace|1012157537|uk|Маріїнський палац (Київ)|31006221}}
 <references />
+=== Externí odkazy ===
+* {{Commonscat}}
 {{Portály|Architektura a stavebnictví|Ukrajina}}