Mariinský palác: Porovnání verzí
formul., různé drobnosti a formality |
Architektinický styl se nazývá ,,Jelizavetinské baroko'' v AJ Elizabethan baroque. značky: vrácení zpět revertováno |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - budova}} |
{{Infobox - budova}} |
||
'''Mariinský palác''', [[Ukrajinština|ukrajinsky]] Маріїнський палац, je |
'''Mariinský palác''', [[Ukrajinština|ukrajinsky]] Маріїнський палац, je budova postavené v jelizavetinském baroku v [[Ukrajina|ukrajinském]] hlavním městě [[Kyjev]]ě. Jde o oficiální sídlo ukrajinského prezidenta. Sousedí s [[Neoklasicismus|neoklasicistní]] budovou ukrajinské [[Nejvyšší rada Ukrajiny|Nejvyšší rady]] (parlamentu). |
||
Stavba paláce začala v roce 1744 na pokyn ruské carevny [[Alžběta Petrovna|Alžběty Petrovny]]. Architektonický návrh vytvořil Ital [[Bartolomeo Rastrelli]], nejslavnější architekt působící v té době v [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Jeden ze studentů Rastrelliho, [[Ivan Fjodorovič Mičurin|Ivan Mičurin]], palác dokončil v roce 1752. Císařovna Alžběta ho již dokončený nespatřila, první z ruských panovníků, kdo ho využil jako carskou rezidenci při pobytu na Ukrajině, byla carevna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina II.]], když navštívila Kyjev v roce 1787. Na konci 18. a na počátku 19. století byl palác hlavním sídlem [[gubernátor]]ů. Na počátku 19. století palác vyhořel a byl na téměř půl století opuštěn. V roce 1870 nechal ruský car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] palác zrekonstruovat architektem Konstantinem Majevským a dal mu také nové jméno po své choti [[Marie Alexandrovna|Marii Alexandrovně]]. Toto jméno nese dodnes. Na Mariino přání byl na jižní straně založen velký park. Palác byl pak jako rezidence pro návštěvy členů císařské rodiny využíván až do roku 1917. V letech [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] (1917–20) byl využíván jako ústředí kyjevských revolučních rad, zejména během kyjevského bolševického povstání. Ve 20. letech patřila budova zemědělské škole, brzy poté se stala muzeem. Palác byl těžce poškozen během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Na konci 40. let byl opraven, další významná rekonstrukce byla dokončena na počátku 80. let. Od zisku samostatnosti Ukrajiny je palác sídlem jejího prezidenta a jako takový již hostil řadu hlav států. Roku 2007 byla zahájena další rozsáhlá rekonstrukce. Ta byla dokončena roku 2018, palác slavnostně znovuotevřel prezident [[Petro Porošenko]] 16. ledna 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
== Historie == |
|||
Stavba paláce začala v roce 1744 na pokyn ruské carevny [[Alžběta Petrovna|Alžběty Petrovny]]. Architektonický návrh vytvořil Ital [[Bartolomeo Rastrelli]], nejslavnější architekt působící v té době v [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Jeden ze studentů Rastrelliho, [[Ivan Fjodorovič Mičurin|Ivan Mičurin]], palác dokončil v roce 1752. Císařovna Alžběta ho již dokončený nespatřila; první z ruských panovníků, kdo ho využil jako carskou rezidenci při pobytu na Ukrajině, byla carevna [[Kateřina II. Veliká|Kateřina II.]], když v roce 1787 navštívila Kyjev. |
|||
Na konci 18. a na počátku 19. století byl palác hlavním sídlem [[gubernátor]]ů. Na počátku 19. století palác vyhořel a byl na téměř půl století opuštěn. V roce 1870 jej nechal ruský car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II.]] zrekonstruovat architektem Konstantinem Majevským a dal mu také nové jméno po své choti [[Marie Alexandrovna|Marii Alexandrovně]]; toto jméno nese dodnes. Na Mariino přání byl na jižní straně založen velký park. Palác byl pak jako rezidence pro návštěvy členů císařské rodiny využíván až do roku 1917. |
|||
V letech [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] (1917–20) byl využíván jako ústředí kyjevských revolučních rad, zejména během kyjevského bolševického povstání. Ve 20. letech patřila budova zemědělské škole, brzy poté se stala muzeem. Palác byl těžce poškozen během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Na konci 40. let byl opraven, další významná rekonstrukce byla dokončena na počátku 80. let. |
|||
Od zisku samostatnosti Ukrajiny je palác sídlem jejího prezidenta a jako takový již hostil řadu hlav států. Roku 2007 byla zahájena další rozsáhlá rekonstrukce. Ta byla dokončena roku 2018, palác slavnostně znovuotevřel prezident [[Petro Porošenko]] 16. ledna 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Порошенко з розкішною дружиною відкрив Маріїнський палац у Києві: яскраві фото |
| titul = Порошенко з розкішною дружиною відкрив Маріїнський палац у Києві: яскраві фото |
||
| periodikum = 24 Канал |
| periodikum = 24 Канал |
||
Řádek 18: | Řádek 11: | ||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
{{Překlad|en|Mariinskyi Palace|1012157537|uk|Маріїнський палац (Київ)|31006221}} |
{{Překlad|en|Mariinskyi Palace|1012157537|uk|Маріїнський палац (Київ)|31006221}} |
||
<references /> |
<references /> |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Ukrajina}} |
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Ukrajina}} |
Verze z 8. 8. 2021, 09:18
Mariinský palác | |
---|---|
![]() | |
Účel stavby | |
oficiální sídlo | |
Základní informace | |
Sloh | baroko |
Architekti | Bartolomeo Rastrelli a Ivan Fjodorovič Mičurin |
Výstavba | 1752 |
Pojmenováno po | Marie Alexandrovna Ruská |
Poloha | |
Adresa | Pečerský rajón, ![]() |
Souřadnice | 50°26′54″ s. š., 30°32′15″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mariinský palác, ukrajinsky Маріїнський палац, je budova postavené v jelizavetinském baroku v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. Jde o oficiální sídlo ukrajinského prezidenta. Sousedí s neoklasicistní budovou ukrajinské Nejvyšší rady (parlamentu).
Stavba paláce začala v roce 1744 na pokyn ruské carevny Alžběty Petrovny. Architektonický návrh vytvořil Ital Bartolomeo Rastrelli, nejslavnější architekt působící v té době v Ruské říši. Jeden ze studentů Rastrelliho, Ivan Mičurin, palác dokončil v roce 1752. Císařovna Alžběta ho již dokončený nespatřila, první z ruských panovníků, kdo ho využil jako carskou rezidenci při pobytu na Ukrajině, byla carevna Kateřina II., když navštívila Kyjev v roce 1787. Na konci 18. a na počátku 19. století byl palác hlavním sídlem gubernátorů. Na počátku 19. století palác vyhořel a byl na téměř půl století opuštěn. V roce 1870 nechal ruský car Alexandr II. palác zrekonstruovat architektem Konstantinem Majevským a dal mu také nové jméno po své choti Marii Alexandrovně. Toto jméno nese dodnes. Na Mariino přání byl na jižní straně založen velký park. Palác byl pak jako rezidence pro návštěvy členů císařské rodiny využíván až do roku 1917. V letech ruské občanské války (1917–20) byl využíván jako ústředí kyjevských revolučních rad, zejména během kyjevského bolševického povstání. Ve 20. letech patřila budova zemědělské škole, brzy poté se stala muzeem. Palác byl těžce poškozen během druhé světové války. Na konci 40. let byl opraven, další významná rekonstrukce byla dokončena na počátku 80. let. Od zisku samostatnosti Ukrajiny je palác sídlem jejího prezidenta a jako takový již hostil řadu hlav států. Roku 2007 byla zahájena další rozsáhlá rekonstrukce. Ta byla dokončena roku 2018, palác slavnostně znovuotevřel prezident Petro Porošenko 16. ledna 2018.[1] Nad palácem bývá v současnosti vztyčována standarta prezidenta republiky.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mariinský palác na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Mariinskyi Palace na anglické Wikipedii a Маріїнський палац (Київ) na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ Порошенко з розкішною дружиною відкрив Маріїнський палац у Києві: яскраві фото. 24 Канал [online]. [cit. 2021-04-04]. Dostupné online. (ukrajinsky)