Flavinadenindinukleotid: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; formát zápisu šablon
Řádek 10: Řádek 10:
'''Flavinadenindinukleotid''' ('''FAD''' či '''FADH<sub>2</sub>''', případně '''riboflavinadenosindifosfát''') je [[prostetická skupina]] obsahující [[vitamín B2|vitamín B<sub>2</sub>]](riboflavin) navázáný na [[adenosindifosfát]] (ADP). Celá molekula tedy obsahuje riboflavinovou skupinu, dva [[fosforečnany|fosfáty]], cukr [[ribóza|ribózu]] a [[adenin]].
'''Flavinadenindinukleotid''' ('''FAD''' či '''FADH<sub>2</sub>''', případně '''riboflavinadenosindifosfát''') je [[prostetická skupina]] obsahující [[vitamín B2|vitamín B<sub>2</sub>]](riboflavin) navázáný na [[adenosindifosfát]] (ADP). Celá molekula tedy obsahuje riboflavinovou skupinu, dva [[fosforečnany|fosfáty]], cukr [[ribóza|ribózu]] a [[adenin]].


Flavinadenindinukleotid bývá součástí mnoha proteinů, tzv. [[flavoprotein]]ů. FAD je jeho [[Redoxní reakce|oxidovaná]] forma, zatímco FADH<sub>2</sub> je jeho forma [[Redoxní reakce|redukovaná]].<ref name="stenesh">Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.</ref> Redukovaná forma vzniká zejména v [[Citrátový cyklus|Krebsově cyklu]] při [[dehydrogenace|dehydrogenaci]] [[sukcinát]]u na [[fumarát]]. Je schopen přenášet [[elektron]]y a [[vodík]]ové atomy z tohoto cyklu do [[elektronový transportní řetězec|elektronového transportního řetězce]] (tzv. [[dýchací řetězec]]), na jehož konci se uskutečňuje [[oxidativní fosforylace|syntéza ATP]].<ref>{{citace monografie| příjmení=Alberts | jméno=Bruce| spoluautoři = et al| vydání = 2 | titul = Essential Cell Biology | url=https://archive.org/details/essentialcellbio00albe | vydavatel = Garland Science| rok=2004 | místo=New York}}</ref>
Flavinadenindinukleotid bývá součástí mnoha proteinů, tzv. [[flavoprotein]]ů. FAD je jeho [[Redoxní reakce|oxidovaná]] forma, zatímco FADH<sub>2</sub> je jeho forma [[Redoxní reakce|redukovaná]].<ref name="stenesh">Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.</ref> Redukovaná forma vzniká zejména v [[Citrátový cyklus|Krebsově cyklu]] při [[dehydrogenace|dehydrogenaci]] [[sukcinát]]u na [[fumarát]]. Je schopen přenášet [[elektron]]y a [[vodík]]ové atomy z tohoto cyklu do [[elektronový transportní řetězec|elektronového transportního řetězce]] (tzv. [[dýchací řetězec]]), na jehož konci se uskutečňuje [[oxidativní fosforylace|syntéza ATP]].<ref>{{Citace monografie| příjmení=Alberts | jméno=Bruce| spoluautoři = et al| vydání = 2 | titul = Essential Cell Biology | url=https://archive.org/details/essentialcellbio00albe | vydavatel = Garland Science| rok=2004 | místo=New York}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 25: Řádek 25:


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}


{{Portály|Biologie|Chemie}}
{{Portály|Biologie|Chemie}}

Verze z 6. 8. 2021, 11:51

Flavinadenindinukleotid
Obecné
Systematický názevFlavinadenindinukleotid
Sumární vzorecC27H33N9O15P2
Identifikace
Registrační číslo CAS146-14-5
Vlastnosti
Molární hmotnost785,55 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flavinadenindinukleotid (FAD či FADH2, případně riboflavinadenosindifosfát) je prostetická skupina obsahující vitamín B2(riboflavin) navázáný na adenosindifosfát (ADP). Celá molekula tedy obsahuje riboflavinovou skupinu, dva fosfáty, cukr ribózu a adenin.

Flavinadenindinukleotid bývá součástí mnoha proteinů, tzv. flavoproteinů. FAD je jeho oxidovaná forma, zatímco FADH2 je jeho forma redukovaná.[1] Redukovaná forma vzniká zejména v Krebsově cyklu při dehydrogenaci sukcinátu na fumarát. Je schopen přenášet elektrony a vodíkové atomy z tohoto cyklu do elektronového transportního řetězce (tzv. dýchací řetězec), na jehož konci se uskutečňuje syntéza ATP.[2]

Odkazy

Reference

  1. Stenesh, J. (1989): Dictionary of Biochemistry and Molecular Biology (2nd Edition). John Wiley & Sons.
  2. ALBERTS, Bruce, et al. Essential Cell Biology. 2. vyd. New York: Garland Science, 2004. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy