Fáze (termodynamika): Porovnání verzí
→top: korekce definice, drobné doplnění |
m {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
V [[termodynamika|termodynamice]] označuje pojem '''fáze''' část [[Termodynamický systém|termodynamického systému]], tedy části prostoru vyplněného látkovým prostředím, ve které jsou fyzikální vlastnosti látky (jako např. [[hustota]], [[modul pružnosti]]/[[Stlačitelnost#Modul objemové pružnosti|modul objemové pružnosti]], magnetická [[permeabilita]], [[index lomu]]) a chemické složení v zásadě stejné. |
V [[termodynamika|termodynamice]] označuje pojem '''fáze''' část [[Termodynamický systém|termodynamického systému]], tedy části prostoru vyplněného látkovým prostředím, ve které jsou fyzikální vlastnosti látky (jako např. [[hustota]], [[modul pružnosti]]/[[Stlačitelnost#Modul objemové pružnosti|modul objemové pružnosti]], magnetická [[permeabilita]], [[index lomu]]) a chemické složení v zásadě stejné. |
||
K nejběžnějšímu příkladu fáze v [[#Složka soustavy|jednosložkovém]] systému (látce jediné chemické podstaty) patří [[skupenství]], tzn. [[Kapalina|kapalné]], [[plyn]]né a [[pevná látka|pevné]] skupenství představují rozdílné fáze látky, rozdílnými fázemi jsou však vzhledem odlišným vlastnostem i oblasti tvořené krystalovou mřížkou odlišné [[Krystalografická soustava|krystalografické soustavy]] (např. různé [[led#Exotické fáze ledu|fáze ledu]]). K méně známým příkladům fází patří [[feromagnetismus|feromagnetická]] a [[paramagnetismus|paramagnetická]] fáze pevného skupenství stejné látky, nebo dvě kapalné fáze v [[helium|heliu]] při nízkých teplotách (jedna z nich [[supratekutost|supratekutá]]). |
K nejběžnějšímu příkladu fáze v [[#Složka soustavy|jednosložkovém]] systému (látce jediné chemické podstaty) patří [[skupenství]], tzn. [[Kapalina|kapalné]], [[plyn]]né a [[pevná látka|pevné]] skupenství představují rozdílné fáze látky, rozdílnými fázemi jsou však vzhledem odlišným vlastnostem i oblasti tvořené krystalovou mřížkou odlišné [[Krystalografická soustava|krystalografické soustavy]] (např. různé [[led#Exotické fáze ledu|fáze ledu]]). K méně známým příkladům fází patří [[feromagnetismus|feromagnetická]] a [[paramagnetismus|paramagnetická]] fáze pevného skupenství stejné látky, nebo dvě kapalné fáze v [[helium|heliu]] při nízkých teplotách (jedna z nich [[supratekutost|supratekutá]]). |
||
Také ve vícesložkovém systému představují fáze jeho jednotlivé homogenní části. Fáze přitom nemusí v objemu látky tvořit souvislý celek jediné složky (jako např. [[krystal]] či olejové „oko“ na vodě), ale v plynné fázi a mnohdy i ve fázích kondenzovaných jsou složky vzájemně homogenně rozptýleny (tzv. pravé [[roztok]]y). |
Také ve vícesložkovém systému představují fáze jeho jednotlivé homogenní části. Fáze přitom nemusí v objemu látky tvořit souvislý celek jediné složky (jako např. [[krystal]] či olejové „oko“ na vodě), ale v plynné fázi a mnohdy i ve fázích kondenzovaných jsou složky vzájemně homogenně rozptýleny (tzv. pravé [[roztok]]y). |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
* [[Fázový diagram]] |
* [[Fázový diagram]] |
||
* [[Gibbsův zákon fází]] |
* [[Gibbsův zákon fází]] |
||
== Externí odkazy == |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 1. 6. 2021, 11:02
V termodynamice označuje pojem fáze část termodynamického systému, tedy části prostoru vyplněného látkovým prostředím, ve které jsou fyzikální vlastnosti látky (jako např. hustota, modul pružnosti/modul objemové pružnosti, magnetická permeabilita, index lomu) a chemické složení v zásadě stejné.
K nejběžnějšímu příkladu fáze v jednosložkovém systému (látce jediné chemické podstaty) patří skupenství, tzn. kapalné, plynné a pevné skupenství představují rozdílné fáze látky, rozdílnými fázemi jsou však vzhledem odlišným vlastnostem i oblasti tvořené krystalovou mřížkou odlišné krystalografické soustavy (např. různé fáze ledu). K méně známým příkladům fází patří feromagnetická a paramagnetická fáze pevného skupenství stejné látky, nebo dvě kapalné fáze v heliu při nízkých teplotách (jedna z nich supratekutá).
Také ve vícesložkovém systému představují fáze jeho jednotlivé homogenní části. Fáze přitom nemusí v objemu látky tvořit souvislý celek jediné složky (jako např. krystal či olejové „oko“ na vodě), ale v plynné fázi a mnohdy i ve fázích kondenzovaných jsou složky vzájemně homogenně rozptýleny (tzv. pravé roztoky).
Při změně tzv. vnější veličiny (např. teploty, tlaku, magnetického pole atd.) dochází v mnoha látkách k fázovým přechodům.
Složka soustavy
Chemicky čisté látky, z nichž se dá soustava fází složit, se nazývají složkami (komponentami) soustavy.
Příkladem může být soustava voda-led, která se skládá ze dvou fází o jedné složce H2O nebo roztok modré skalice, který je soustavou o jedné fázi se dvěma složkami: (H2O, CuSO4).
Počet nezávislých složek soustavy musí být stálý a vyhovovat pro jakoukoli možnou fázi. Soustava o složkách se někdy nazývá soustavou -tého řádu.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu fáze na Wikimedia Commons