Uzavírací klauzule: Porovnání verzí
fix typo |
přesnější formulace |
||
| Řádek 74: | Řádek 74: | ||
</ref> |
</ref> |
||
Tuto |
Tuto část volebního zákona posuzoval [[Ústavní soud České republiky]] a v nálezu z 24. ledna 2001 došel k závěru, že toto ustanovení i s ohledem na různé úpravy v jiných státech "''lze proto podle názoru Ústavního soudu toto napadené ustanovení stěží považovat za protiústavní.''"<ref name="usoud1">{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Nález Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2001 |
| titul = Nález Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2001 |
||
| url = http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-42-2000 |
| url = http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=Pl-42-2000 |
||
| Řádek 84: | Řádek 84: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Znovu toto ustanovení volebního zákona posuzoval Ústavní soud v roce 2021 v nálezu z 3. února 2021 došel opačnému závěru než v roce 2001, stanovení vyšších uzavíracích klauzulí pro koalice shledal v rozporu s [[Ústava České republiky|Ústavou České republiky]]. [[Separátní votum|Disentní stanovisko]] uplatnili čtyři ústavní soudci.<ref name="usoud2">{{Citace elektronické monografie |
Znovu toto ustanovení volebního zákona posuzoval Ústavní soud v roce 2021 a v nálezu z 3. února 2021 došel opačnému závěru než v roce 2001, stanovení vyšších uzavíracích klauzulí pro koalice shledal v rozporu s [[Ústava České republiky|Ústavou České republiky]]. [[Separátní votum|Disentní stanovisko]] uplatnili čtyři ústavní soudci.<ref name="usoud2">{{Citace elektronické monografie |
||
| titul = Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran |
| titul = Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran |
||
| url = https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-cast-volebniho-zakona-pro-poruseni-rovnosti-volebniho-prava-a-sanci-kandidujicich-stran |
| url = https://www.usoud.cz/aktualne/ustavni-soud-zrusil-cast-volebniho-zakona-pro-poruseni-rovnosti-volebniho-prava-a-sanci-kandidujicich-stran |
||
Verze z 3. 2. 2021, 11:21
Uzavírací klauzule neboli volební klauzule, někdy také nepřesně volební kvórum je minimální podíl (případně počet) hlasů, stanovený volebním zákonem, který musí politická strana získat ve volbách, aby se dostala do parlamentu či do jiného zastupitelského sboru. Uzavírací klauzule se téměř výhradně používá v poměrných volebních systémech, teoreticky není její uplatnění vyloučeno ani ve většinovém systému.[1]
Účel a účinky uzavírací klauzule
Účelem klauzule je zabránit přílišnému štěpení politických sil v parlamentu a z toho případně plynoucí politické nestabilitě; jako negativní příklad bývá v této souvislosti uváděna Itálie.[2]
Účinkem uzavírací klauzule je zároveň snižování reprezentativnosti, protože hlasy stranám, které nedosáhly určité procentuální hranice, propadnou. Je však třeba říct, že aspoň minimální uzavírací klauzule je přirozeným rysem volebních systémů, minimální uzavírací klauzule je dána čistě matematicky. Uzavírací klauzule tohoto typu se označuje jako přirozená klauzule nebo přirozený práh.
Příklady uzavírací klauzule
Příkladem země, která má uzavírací klauzuli velmi nízkou, je Izrael,[3] podobný systém s minimálními klauzulemi fungoval i v Československé první republice[1] a do konce 20. století i v Itálii. Některé země, např. Portugalsko, nemají stanovenu žádnou uzavírací klauzuli.[4] Nejmenší minimální klauzuli má Nizozemsko s 0,67%.[zdroj?]
Ve světě uzavírací klauzule zřídkakdy překračuje 5 %.[5] (výjimkou je např. Turecko – 10 %).[3]
V Česku je pro získání mandátů politickou stranou ve volbách do Poslanecké Sněmovny ČR, Evropského parlamentu i ve volbách do krajských zastupitelstev[6] nutné získat min. 5 % hlasů.
Ústavní soud České republiky rovněž rozhodl, že zvýšení uzavírací klauzule výrazně nad 5 % pro volby do Poslanecké sněmovny by bylo v rozporu s ústavou, podle které se volby do PS musí konat podle poměrného volebního systému.
Uzavírací klauzule pro volební koalice v České republice
Pro volební koalice více politických stran či hnutí platí v České republice od roku 2000 pro volby do Poslanecká sněmovny uzavírací klauzule pro uskupení 2 stran 10 %, pro uskupení 3 stran 15 % a pro uskupení víc než 3 stran 20 %.[5]
Tuto část volebního zákona posuzoval Ústavní soud České republiky a v nálezu z 24. ledna 2001 došel k závěru, že toto ustanovení i s ohledem na různé úpravy v jiných státech "lze proto podle názoru Ústavního soudu toto napadené ustanovení stěží považovat za protiústavní."[7]
Znovu toto ustanovení volebního zákona posuzoval Ústavní soud v roce 2021 a v nálezu z 3. února 2021 došel opačnému závěru než v roce 2001, stanovení vyšších uzavíracích klauzulí pro koalice shledal v rozporu s Ústavou České republiky. Disentní stanovisko uplatnili čtyři ústavní soudci.[8]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Volebné kvórum na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b BURĎÁK, Vlastimil. Uzavírací klauzule [online]. 2002-5-16 [cit. 2009-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-26.
- ↑ http://www.e-polis.cz/komparace/306-vliv-volebniho-systemu-na-stranicky-system-italske-republiky-pred-a-po-roce-1993.html
- ↑ a b Volební systémy ve vybraných zemích Evropy [online]. PSP ČR [cit. 2014-05-30]. Dostupné online.
- ↑ NĚMEC, Jan. Portugalsko: vleklé krize a radikální východiska na cestě k demokracii. In: ŘÍCHOVÁ, Blanka, a kol. Západoevropské politické systémy. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80-245-1516-8. S. 164.
- ↑ a b LEBEDA, Tomáš. Hlavní proměnné proporčních volebních systémů. Sociologický časopis. 2001, roč. 37, čís. 4, s. 442. Dostupné online. ISSN 0038-0288.
- ↑ Archivovaná kopie. cpssu.org [online]. [cit. 2009-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-26.
- ↑ Nález Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2001 [online]. Ústavní soud České republiky, 2001-01-21 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran [online]. Ústavní soud České republiky, 2021-02-03 [cit. 2021-02-03]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Uzavírací klauzule v Česku – rozbor na juristic.cz