Slovesný rod: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 37.48.38.183 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jan Polák
značka: rychlé vrácení zpět
Bez shrnutí editace
značka: revertováno
Řádek 1: Řádek 1:
'''Slovesný rod''' ([[latina|lat.]] ''genus verbi'') neboli '''diateze''' je [[Gramatika|mluvnická]] kategorie [[sloveso|sloves]]. Slovesný rod je v různých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] obvykle dvojí, a to [[Činný rod|činný]] (aktivum) a [[Trpný rod|trpný]] (pasivum). Zatímco aktivum vyjadřuje děj, který [[podmět]] aktivně vykonává, pasivum vyjadřuje děj, kterým podmět trpí (tj. který je vykonáván „na podmětu“). Např.:
'''Slovesný rod''' ([[latina|lat.]] ''genus verbi'') neboli '''diateze''' je [[Gramatika|mluvnická]] kategorie [[sloveso|sloves]]. Slovesný rod je v různých [[Jazyk (lingvistika)|jazycích]] obvykle dvojí, a to [[Činný rod|činný]] (aktivum) a [[Trpný rod|trpný]] (pasivum). Zatímco aktivum vyjadřuje děj, který [[podmět]] aktivně vykonává, pasivum vyjadřuje děj, kterým podmět trpí (tj. který je vykonáván „na podmětu“). Např.:
* ''Pomlouvám.'' – aktivum, podmět (''já'') je původcem děje.
* ''Pomlouvám.'' – aktivum, podmět (''já'') je původcem děje.
* ''Jsem pomlouván.'' – pasivum, podmět (''já'') je trpitelem děje.
* ''Jsem honěn.'' – pasivum, podmět (''já'') je trpitelem děje.


V aktivu se tedy shoduje sémantická role [[agens|agenta]] a syntaktická forma [[subjekt]]u. V pasivu tato shoda neexistuje.
V aktivu se tedy shoduje sémantická role [[agens|agenta]] a syntaktická forma [[subjekt]]u. V pasivu tato shoda neexistuje.

Verze z 16. 1. 2021, 15:42

Slovesný rod (lat. genus verbi) neboli diateze je mluvnická kategorie sloves. Slovesný rod je v různých jazycích obvykle dvojí, a to činný (aktivum) a trpný (pasivum). Zatímco aktivum vyjadřuje děj, který podmět aktivně vykonává, pasivum vyjadřuje děj, kterým podmět trpí (tj. který je vykonáván „na podmětu“). Např.:

  • Pomlouvám. – aktivum, podmět () je původcem děje.
  • Jsem honěn. – pasivum, podmět () je trpitelem děje.

V aktivu se tedy shoduje sémantická role agenta a syntaktická forma subjektu. V pasivu tato shoda neexistuje.

Z aktiva do pasiva lze převádět pouze přechodná slovesa (či tranzitivní, tj. slovesa, která mají předmět v bezpředložkovém akuzativu). Při převodu do pasiva je činitel děje potlačen, tj. pozbývá funkce agenta – tento proces je označován jako deagentizace. Podmět (původní) aktivní věty může být v takovém případě vyjádřen příslovečným určením. Např.: Petr mne pomlouvá. x (Já) jsem pomlouván (Petrem). O tom, kdo bude podmětem věty, tedy rozhoduje do jisté míry mluvčí podle toho, co chce ve výpovědi zdůraznit, tento jev je součástí hierarchizace obsahu výpovědi.

V některých indoevropských jazycích (např. v klasické řečtině) existuje ještě třetí rod, tzv. medium, tj. případ, kdy podmět koná děj na sobě nebo ve svůj prospěch. V češtině této kategorii přibližně odpovídá zvratné sloveso.

Literatura

  • NOVOTNÝ, Jiří a kolektiv. Mluvnice češtiny pro střední školy. Praha: Fortuna, 1992. ISBN 80-85298-32-5. S. 84. 

Související články