Afekt: Porovnání verzí
m Editace uživatele 185.151.252.201 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Wikiditor značka: rychlé vrácení zpět |
m Robot: oprava ISBN |
||
| Řádek 37: | Řádek 37: | ||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* ANGER, Jiří: ''Afekt, výraz, performance. Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla''. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018. ISBN |
* ANGER, Jiří: ''Afekt, výraz, performance. Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla''. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018. {{ISBN|978-80-7308-768-5}} |
||
* {{Citace monografie |
* {{Citace monografie |
||
| příjmení = Borossa |
| příjmení = Borossa |
||
Verze z 5. 6. 2020, 12:56
Afekt (z latiny affectus) je krátkodobá, silná a prudká emoční reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání. Je odreagováním náhle vzniklého emočního napětí a zpravidla vede k určitému jednání výrazovému (radost, žal, vztek, hnus, stud), popřípadě i zkratovému. Bývá doprovázen změnami některých tělesných funkcí, jako například dýchání, srdeční činnosti, neurohumorální sekrece apod. Stane-li se afekt jakožto obecná reakce na něco příjemného či nelibého předmětem obranných mechanismů, může vzniknout řada defenzivních způsobů zpracování afektu (blokáda afektu, odložení, přesunutí, izolace, maskování afektu).
Afekt tak souvisí s emocemi i náladami, je proto možné konstatovat že ,,vztah jednotlivých afektivních procesů (afektů, emocí a nálad) je vzájemně interagující, přičemž lze u každého jedince usuzovat na tendenci k synchronizaci jednotlivých afektivních jevů v rámci afektivního proudu."[1]
Historie
Platón rozlišuje čtyři kategorie afektů, "hnutí mysli" či "vášní": rozkoš, bolest, žádost a strach. Podle Aristotela je jich sedm: žádost, hněv, strach, odvaha, radost, láska, nenávist, stesk, žárlivost a soucit.[2] Podle Descarta, Les passions de l´ame (1649) lze rozlišovat radost, nenávist, lásku, smutek, touhu a obdiv.
Odvozená slova
Afektivní znamená citový, týkající se citů, například afektivní poruchy.
Afektivita znamená citovost, emotivní stránku člověka.
Afektovaný označuje jednání nebo člověka, který vědomě zdůrazňuje afektivitu, přehnanou a nevěrohodnou citovost.
Afikovat znamená citově oslovit, pohnout.
Odkazy
Reference
- ↑ ŠOLCOVÁ, Iva; TRNKA, Radek. A contribution to the theory of affective processes. S. 298-314. Ceskoslovenská psychologie 59 [online]. 2015 [cit. 2019-09-19]. S. 298-314. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kirchner, Wörterbuch der philosophischen Grundbegriffe. 1907 - heslo Pathos
Literatura
- ANGER, Jiří: Afekt, výraz, performance. Proměny melodramatického excesu v kinematografii těla. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018. ISBN 978-80-7308-768-5
- BOROSSA, Julia. Témata psychoanalýzy I : nevědomí, afekty a emoce, úzkost, fantazie, hysterie. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 184 s. ISBN 80-7178-609-8.
- JIRSA, Tomáš. Tváří v tvář beztvarosti. Afektivní a vizuální figury v moderní literatuře. Brno: Host, 2016. 364 s. ISBN 978-80-7491-793-6.
Související články
Externí odkazy
Encyklopedické heslo Affekt v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
