Jeruzalémský talmud: Porovnání verzí
m typografické úpravy |
navbox místo omalovánky |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Yerushalmi Talmud.jpg|thumb|right|Středověký rukopis Jeruzalémského talmudu nalezený v [[káhirská geníza|káhirské geníze]]]] |
[[Soubor:Yerushalmi Talmud.jpg|thumb|right|Středověký rukopis Jeruzalémského talmudu nalezený v [[káhirská geníza|káhirské geníze]]]] |
||
'''Jeruzalémský talmud''' neboli '''Talmud jerušalmi''' je redakce [[talmud]]u vytvořená v [[Izrael]]i během čtvrtého století n. l. Je tvořen starší [[ |
'''Jeruzalémský talmud''' neboli '''Talmud jerušalmi''' je redakce [[talmud]]u vytvořená v [[Izrael]]i během čtvrtého století n. l. Je tvořen starší [[Mišna|mišnou]], záznamem ústních náboženských tradic [[židé|židů]], a rabínskými komentáři zvanými [[gemara]]. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Gemara Jeruzalémského talmudu je výsledkem téměř 200letého bádání nad Mišnou v akademiích v zemi izraelské (hlavně v [[Tiberias|Tiberiadě]] a v [[Caesarea|Cesareji]]). Vzhledem k poloze těchto akademií jsou zde velmi detailně probírány zákony zemědělství ve Svaté Zemi. Podle tradice jej dokončili v roce [[350]] n. l. v Izraeli Rav Muna a Rav Jossi. Říká se mu ''Talmud jerušalmi'' (Jeruzalémský talmud), nicméně jméno je zavádějící; nebyl totiž napsán v [[Jeruzalém]]ě. Jindy proto bývá nazýván ''Talmud Erec Jisra'el'' – Palestinský talmud.{{Doplňte zdroj}} |
Gemara Jeruzalémského talmudu je výsledkem téměř 200letého bádání nad Mišnou v akademiích v zemi izraelské (hlavně v [[Tiberias|Tiberiadě]] a v [[Caesarea (Izrael)|Cesareji]]). Vzhledem k poloze těchto akademií jsou zde velmi detailně probírány zákony zemědělství ve Svaté Zemi. Podle tradice jej dokončili v roce [[350]] n. l. v Izraeli Rav Muna a Rav Jossi. Říká se mu ''Talmud jerušalmi'' (Jeruzalémský talmud), nicméně jméno je zavádějící; nebyl totiž napsán v [[Jeruzalém]]ě. Jindy proto bývá nazýván ''Talmud Erec Jisra'el'' – Palestinský talmud.{{Doplňte zdroj}} |
||
V současnosti se od užívání názvu „Palestinský talmud“ obecně ustupuje, neboť toto slovo je zabarveno [[Arabsko-izraelské války|arabsko-izraelským konfliktem]]. V češtině zvlášť je užívání problematické, neboť např. na rozdíl od němčiny nedokáže rozlišit mezi ''palestinským'' ve smyslu „historický region zvaný [[Palestina]]“ a ''palestinským'' ve smyslu „[[palestinská samospráva]]/palestinský stát“. |
V současnosti se od užívání názvu „Palestinský talmud“ obecně ustupuje, neboť toto slovo je zabarveno [[Arabsko-izraelské války|arabsko-izraelským konfliktem]]. V češtině zvlášť je užívání problematické, neboť např. na rozdíl od němčiny nedokáže rozlišit mezi ''palestinským'' ve smyslu „historický region zvaný [[Palestina]]“ a ''palestinským'' ve smyslu „[[palestinská samospráva]]/palestinský stát“. |
||
Gemara Jeruzalémského talmudu je psána v západoaramejském nářečí, které se poněkud liší od [[Aramejština|aramejštiny]] [[ |
Gemara Jeruzalémského talmudu je psána v západoaramejském nářečí, které se poněkud liší od [[Aramejština|aramejštiny]] [[Babylónský talmud|Babylónského talmudu]]. Vyznačuje se větší frekvencí slov přejatých z [[řečtina|řečtiny]] (i [[latina|latiny]]) a je bližší jazyku některých aramejsky psaných [[midraš]]ů, které rovněž vznikaly tou dobou v Izraeli. |
||
== Obsah == |
== Obsah == |
||
| ⚫ | Jeruzalémský talmud obsahuje gemaru ke 39 traktátům mišny, což je o jeden více, než u Babylónského talmudu. Na rozdíl od babylonského zahrnuje kompletní gemaru k oddílu Zera'im. To se dá vysvětlit tím, že zákony týkající se zemědělství a obdělávání Země izraelské měly svůj význam pro palestinské Židy, zatímco v Babylónii byly diskuze na takové téma méně aktuální. Naopak zcela chybí seder Kodašim, pojednávající o obětech v Chrámu, který je z velké části komentován v babylónské verzi; dalo by se předpokládat, že situace bude spíše opačná. Někteří vědci proto zastávají názor, že Jeruzalémský talmud původně obsahoval gemaru ke všem traktátům mišny, nicméně 24 traktátů se nám nedochovalo.{{Doplňte zdroj}} Jeruzalémská gemara je také mnohem kratší a proto je ve výsledku Jeruzalémský talmud mnohem méně obsáhlý a tím i méně závazný, než Babylónský talmud.{{Doplňte zdroj}} |
||
{|style="font-size:90%; margin:20px 0px 0px 0px auto; border: darkblue 1px solid; text-align:center;" |
|||
| colspan="6" style="background:#8090EE; text-align: center;" | |
|||
{|cellspacing=0 cellpadding=0 border=0 style="background:Transparent" width=100% |
|||
|width=30| |
|||
|align=center|'''Traktáty Jeruzalémského talmudu''' |
|||
|width=25 align=right| |
|||
|width=5| |
|||
|} |
|||
|- |
|||
|colspan=1 style="background:#66DD66; width: 16%;"|Zera'im (זרעים) |
|||
|colspan=1 style="background:#2299FF; width: 16%;"|Mo'ed (מועד) |
|||
|colspan=1 style="background:#E9967A; width: 16%;"|Našim (נשים) |
|||
|colspan=1 style="background:#FFA812; width: 16%;"|Nezikin (נזיקין) |
|||
|colspan=1 style="background:#FFE303; width: 16%;"|Kodašim (קדשים) |
|||
|colspan=1 style="background:#C8CCE8; width: 16%;"|Teharot (טהרות) |
|||
|- |
|||
|rowspan=2 valign=top style="background:#C0FFC0; padding:3px;"|Brachot · Pe'a · Dmaj · Kil'ajim · Švi'it · Trumot · Ma'asrot · Ma'aser šeni · Chala · Orla · Bikurim |
|||
|rowspan=2 valign=top style="background:#C0EFE6; padding:3px;"|Šabat · Eruvin · Pesachim · Škalim · Joma · Suka · Bejca · Roš ha-šana · Ta'anit · Megila · Mo'ed katan · Chagiga |
|||
|rowspan=2 valign=top style="background:#F5CEC3; padding:3px;"|Jevamot · Ktuvot · Nedarim · Nazir · Sota · Gitin · Kidušin |
|||
|rowspan=2 valign=top style="background:#FFD199; padding:3px;"|Bava kama · Bava mecia · Bava batra· Sanhedrin · Makot · Švu'ot · Edujot · Avoda zara · Horajot |
|||
|rowspan=2 valign=top style="background:#EEFFA3; padding:3px;"| |
|||
|rowspan=2 valign=top style="background:#E8E8F0; padding:3px;"|Nida |
|||
|} |
|||
| ⚫ | Jeruzalémský talmud obsahuje gemaru ke 39 |
||
== Rozdíly oproti Babylónskému talmudu == |
== Rozdíly oproti Babylónskému talmudu == |
||
Zatímco v Babylónském talmudu jsou jednotlivé mišny označovány aramejským slovem מתניתין, v Jerušlami jsou označovány jako ''halachot''. Rovněž rozřazení a stránkování u ''Jerušalmi'' není přesně dané, jako u jeho babylónského protějšku. Nejčastěji jsou proto citace uváděny ve formě ''[Traktát – číslo kapitoly – číslo mišny]'', přičemž aby nedošlo k záměně s Mišnou či Babylónským Talmudem, bývá ve vědeckých publikacích před citací ještě zkratka ''J'' / ''Y'', ''Jeru'', ''Yeru'' ev. ''JT'' / ''PT'' označující Jeruzalémský/Palestinský talmud. |
Zatímco v Babylónském talmudu jsou jednotlivé mišny označovány aramejským slovem מתניתין, v Jerušlami jsou označovány jako ''halachot''. Rovněž rozřazení a stránkování u ''Jerušalmi'' není přesně dané, jako u jeho babylónského protějšku. Nejčastěji jsou proto citace uváděny ve formě ''[Traktát – číslo kapitoly – číslo mišny]'', přičemž aby nedošlo k záměně s Mišnou či Babylónským Talmudem, bývá ve vědeckých publikacích před citací ještě zkratka ''J'' / ''Y'', ''Jeru'', ''Yeru'' ev. ''JT'' / ''PT'' označující Jeruzalémský/Palestinský talmud. |
||
Rovněž znění |
Rovněž znění mišny tak, jak je předkládáno v Jerušalmi, není úplně stejné jako v původní mišně nebo v Babylónském talmudu. Skutečnost je taková, že všechny tři zmíněné sbírky se od sebe v určitých drobnostech liší. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
| Řádek 83: | Řádek 59: | ||
}} |
}} |
||
* {{en}} Artscroll Schottenstein edition of Talmud Yerushalmi |
* {{en}} Artscroll Schottenstein edition of Talmud Yerushalmi |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Halacha]] |
* [[Halacha]] |
||
* [[Tosefta]] |
* [[Tosefta]] |
||
* [[Ústní |
* [[Ústní tóra]] |
||
{{Portály|Hebraistika}} |
{{Portály|Hebraistika}} |
||
{{Mišna}} |
|||
[[Kategorie:Talmud]] |
[[Kategorie:Talmud]] |
||
Verze z 13. 2. 2020, 11:55
Jeruzalémský talmud neboli Talmud jerušalmi je redakce talmudu vytvořená v Izraeli během čtvrtého století n. l. Je tvořen starší mišnou, záznamem ústních náboženských tradic židů, a rabínskými komentáři zvanými gemara.
Historie
Gemara Jeruzalémského talmudu je výsledkem téměř 200letého bádání nad Mišnou v akademiích v zemi izraelské (hlavně v Tiberiadě a v Cesareji). Vzhledem k poloze těchto akademií jsou zde velmi detailně probírány zákony zemědělství ve Svaté Zemi. Podle tradice jej dokončili v roce 350 n. l. v Izraeli Rav Muna a Rav Jossi. Říká se mu Talmud jerušalmi (Jeruzalémský talmud), nicméně jméno je zavádějící; nebyl totiž napsán v Jeruzalémě. Jindy proto bývá nazýván Talmud Erec Jisra'el – Palestinský talmud.[zdroj?]
V současnosti se od užívání názvu „Palestinský talmud“ obecně ustupuje, neboť toto slovo je zabarveno arabsko-izraelským konfliktem. V češtině zvlášť je užívání problematické, neboť např. na rozdíl od němčiny nedokáže rozlišit mezi palestinským ve smyslu „historický region zvaný Palestina“ a palestinským ve smyslu „palestinská samospráva/palestinský stát“.
Gemara Jeruzalémského talmudu je psána v západoaramejském nářečí, které se poněkud liší od aramejštiny Babylónského talmudu. Vyznačuje se větší frekvencí slov přejatých z řečtiny (i latiny) a je bližší jazyku některých aramejsky psaných midrašů, které rovněž vznikaly tou dobou v Izraeli.
Obsah
Jeruzalémský talmud obsahuje gemaru ke 39 traktátům mišny, což je o jeden více, než u Babylónského talmudu. Na rozdíl od babylonského zahrnuje kompletní gemaru k oddílu Zera'im. To se dá vysvětlit tím, že zákony týkající se zemědělství a obdělávání Země izraelské měly svůj význam pro palestinské Židy, zatímco v Babylónii byly diskuze na takové téma méně aktuální. Naopak zcela chybí seder Kodašim, pojednávající o obětech v Chrámu, který je z velké části komentován v babylónské verzi; dalo by se předpokládat, že situace bude spíše opačná. Někteří vědci proto zastávají názor, že Jeruzalémský talmud původně obsahoval gemaru ke všem traktátům mišny, nicméně 24 traktátů se nám nedochovalo.[zdroj?] Jeruzalémská gemara je také mnohem kratší a proto je ve výsledku Jeruzalémský talmud mnohem méně obsáhlý a tím i méně závazný, než Babylónský talmud.[zdroj?]
Rozdíly oproti Babylónskému talmudu
Zatímco v Babylónském talmudu jsou jednotlivé mišny označovány aramejským slovem מתניתין, v Jerušlami jsou označovány jako halachot. Rovněž rozřazení a stránkování u Jerušalmi není přesně dané, jako u jeho babylónského protějšku. Nejčastěji jsou proto citace uváděny ve formě [Traktát – číslo kapitoly – číslo mišny], přičemž aby nedošlo k záměně s Mišnou či Babylónským Talmudem, bývá ve vědeckých publikacích před citací ještě zkratka J / Y, Jeru, Yeru ev. JT / PT označující Jeruzalémský/Palestinský talmud.
Rovněž znění mišny tak, jak je předkládáno v Jerušalmi, není úplně stejné jako v původní mišně nebo v Babylónském talmudu. Skutečnost je taková, že všechny tři zmíněné sbírky se od sebe v určitých drobnostech liší.
Odkazy
Externí odkazy
Slovníkové heslo Jeruzalémský talmud ve Wikislovníku
Literatura
- COHEN, Abraham. Talmud pro každého. 1. vyd. Praha: Sefer, 2006. 479 s. ISBN 80-85924-49-8.
- SLÁMA, Petr. Tanu rabanan: Antologie rabínské literatury. Praha: Vyšehrad, 2010. ISBN 978-80-7021-722-1. S. 346-353.
- STEMBERGER, Günter. Talmud a Midraš. Překlad Petr Sláma. Praha: Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7021-301-9. S. 205-232.
- (anglicky) Artscroll Schottenstein edition of Talmud Yerushalmi