Alejandra Pizarniková: Porovnání verzí
m kat. |
šablony referencí značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Alejandra Pizarniková''' ([[29. dubna]] [[1936]], [[Avellaneda]] – [[25. září]] [[1972]], [[Buenos Aires]]) byla [[Argentina|argentinská]] [[básnířka]]. |
'''Alejandra Pizarniková''' ([[29. dubna]] [[1936]], [[Avellaneda]] – [[25. září]] [[1972]], [[Buenos Aires]]) byla [[Argentina|argentinská]] [[básnířka]]. |
||
Narodila se v rodině [[Židé|židovských]] imigrantů z [[Východní Evropa|východní Evropy]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
⚫ | |||
| titul = Alejandra Pizarnik {{!}} Argentine poet |
|||
| periodikum = Encyclopedia Britannica |
|||
| url = https://www.britannica.com/biography/Alejandra-Pizarnik |
|||
| jazyk = en |
|||
| datum přístupu = 2018-12-19 |
|||
⚫ | }}</ref> Vystudovala literaturu a filozofii na [[Univerzita v Buenos Aires|univerzitě v Buenos Aires]]. Studovala též malbu u katalánského malíře Juana Batlle Planase. V letech 1960-1964 pracovala jako novinářka a překladatelka v [[Paříž|Paříži]] (překládala do [[Španělština|španělštiny]] díla autorů jako byl [[Henri Michaux]], [[Antonin Artaud]], [[Marguerite Duras|Marguerite Durasová]] či [[Yves Bonnefoy]]). Během té doby na [[Sorbonna|Sorbonně]] studovala dějiny náboženství a [[Francouzská literatura|francouzskou literaturu]]. Po návratu do Argentiny vydala tři básnické sbírky: ''Los trabajos y las noches'' (''Práce a noci'', 1965), ''Extracción de la piedra de locura'' (''Výtažek z kamene šílenství'', 1968) a ''El inferno musical'' (''Hudební peklo'', 1971). Vydala též prozaickou knihu ''La condesa sangrienta'' o maďarsko-slovenské hraběnce [[Alžběta Báthoryová|Báthoryové]]. V roce 1972 spáchala [[Sebevražda|sebevraždu]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Pizarnik, Alejandra |
|||
| periodikum = www.iliteratura.cz |
|||
| url = http://www.iliteratura.cz/Clanek/16555/pizarnik-alejandra |
|||
| datum přístupu = 2018-12-19 |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 19. 12. 2018, 15:08
Alejandra Pizarniková | |
---|---|
Narození | 29. dubna 1936 Avellaneda |
Úmrtí | 25. září 1972 (ve věku 36 let) Buenos Aires |
Příčina úmrtí | předávkování |
Místo pohřbení | La Tablada Cemetery |
Alma mater | Pařížská univerzita Facultad de Filosofía y Letras de la Universidad de Buenos Aires |
Povolání | jazykovědkyně, autorka deníků, básnířka, překladatelka, literární kritička a spisovatelka |
Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1968) Fulbrightův program (1971) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alejandra Pizarniková (29. dubna 1936, Avellaneda – 25. září 1972, Buenos Aires) byla argentinská básnířka.
Narodila se v rodině židovských imigrantů z východní Evropy.[1] Vystudovala literaturu a filozofii na univerzitě v Buenos Aires. Studovala též malbu u katalánského malíře Juana Batlle Planase. V letech 1960-1964 pracovala jako novinářka a překladatelka v Paříži (překládala do španělštiny díla autorů jako byl Henri Michaux, Antonin Artaud, Marguerite Durasová či Yves Bonnefoy). Během té doby na Sorbonně studovala dějiny náboženství a francouzskou literaturu. Po návratu do Argentiny vydala tři básnické sbírky: Los trabajos y las noches (Práce a noci, 1965), Extracción de la piedra de locura (Výtažek z kamene šílenství, 1968) a El inferno musical (Hudební peklo, 1971). Vydala též prozaickou knihu La condesa sangrienta o maďarsko-slovenské hraběnce Báthoryové. V roce 1972 spáchala sebevraždu.[2]
Reference
- ↑ Alejandra Pizarnik | Argentine poet. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2018-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pizarnik, Alejandra. www.iliteratura.cz [online]. [cit. 2018-12-19]. Dostupné online.