Saturn AL-31: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''[[NPO Saturn|Ljulka]] AL- |
'''[[NPO Saturn|Ljulka]] AL-31F''' je [[proudový motor]] vytvořený [[Rusko|sovětskou]] Lyulka , nyní [[NPO Saturn]] původně pro přepadový stíhací letoun [[Suchoj Su-27]] . V současné době jeho různé deriváty pohání letouny postavené na základě Su-27 a čínský [[Chengdu J-10]]. Jeho velmi pokročilá verze s technologicky novým jádrem splňující již charekteristiky motoru páté generace pojmenovaná AL-41F1 pohání prototypy letounu [[Suchoj Su-57|Su-57]]. |
||
== Vývoj == |
== Vývoj == |
||
Vývoj motoru AL-31F byl svázán s vývojem a počátkem sériové výroby těžkého stíhacího letounu 4. generace Su-27. Vývoj motoru i letounu od počátku provázeli komlikace, motor stejně jako samotný letoun byl několikrát přeprojektován aby dosahoval výkonů nové americké stíhačky [[McDonnell Douglas F-15 Eagle|F-15]], což si vyžádalo spoustu nových technický řešení. První prototyp motoru z roku 1974 zdaleka nesplňoval na něj kladené požadavky, proto se [[Archip Michajlovič Ljulka|Archip Ljulka]] společně s [[Pavel Suchoj|Pavlem Suchojem]] rozhodli učinit riskantní rozhodnutí o začátku konstrukce nového perspektivního motoru s jednostupňovými turbínami a kompresory o vysokém stupní stlačení. Aby celý projekt splňoval na něj kladené požadavky muselo dojít také k radikálnímu přepracování samotné konstrukce Su-27. Ještě v roce 1984 bylo šéfkonstruktérem |
Vývoj motoru AL-31F byl svázán s vývojem a počátkem sériové výroby těžkého stíhacího letounu 4. generace Su-27. Vývoj motoru i letounu od počátku provázeli komlikace, motor stejně jako samotný letoun byl několikrát přeprojektován aby dosahoval výkonů nové americké stíhačky [[McDonnell Douglas F-15 Eagle|F-15]], což si vyžádalo spoustu nových technický řešení. První prototyp motoru z roku 1974 zdaleka nesplňoval na něj kladené požadavky, proto se [[Archip Michajlovič Ljulka|Archip Ljulka]] společně s [[Pavel Suchoj|Pavlem Suchojem]] rozhodli učinit riskantní rozhodnutí o začátku konstrukce nového perspektivního motoru s jednostupňovými turbínami a kompresory o vysokém stupní stlačení. Aby celý projekt splňoval na něj kladené požadavky muselo dojít také k radikálnímu přepracování samotné konstrukce Su-27. Ještě v roce 1984 bylo šéfkonstruktérem B. M. Čepkinem rozhodnuto o kompletním přepracování turbínových lopatek a konečně v roce 1985 bylo motoru umožněno přistoupit ke státním zkouškám. K dokončení celého projektu došlo až po smrti obou slavných konstruktérů, kteří vývoj této stíhačky a jejího motoru započali Pavla Suchoje (15. září 1975) a Archipa Ljulky (1. června 1984). |
||
[[Kategorie:Letecké motory Ljulka]] |
[[Kategorie:Letecké motory Ljulka]] |
Verze z 8. 3. 2018, 13:08
Ljulka AL-31F je proudový motor vytvořený sovětskou Lyulka , nyní NPO Saturn původně pro přepadový stíhací letoun Suchoj Su-27 . V současné době jeho různé deriváty pohání letouny postavené na základě Su-27 a čínský Chengdu J-10. Jeho velmi pokročilá verze s technologicky novým jádrem splňující již charekteristiky motoru páté generace pojmenovaná AL-41F1 pohání prototypy letounu Su-57.
Vývoj
Vývoj motoru AL-31F byl svázán s vývojem a počátkem sériové výroby těžkého stíhacího letounu 4. generace Su-27. Vývoj motoru i letounu od počátku provázeli komlikace, motor stejně jako samotný letoun byl několikrát přeprojektován aby dosahoval výkonů nové americké stíhačky F-15, což si vyžádalo spoustu nových technický řešení. První prototyp motoru z roku 1974 zdaleka nesplňoval na něj kladené požadavky, proto se Archip Ljulka společně s Pavlem Suchojem rozhodli učinit riskantní rozhodnutí o začátku konstrukce nového perspektivního motoru s jednostupňovými turbínami a kompresory o vysokém stupní stlačení. Aby celý projekt splňoval na něj kladené požadavky muselo dojít také k radikálnímu přepracování samotné konstrukce Su-27. Ještě v roce 1984 bylo šéfkonstruktérem B. M. Čepkinem rozhodnuto o kompletním přepracování turbínových lopatek a konečně v roce 1985 bylo motoru umožněno přistoupit ke státním zkouškám. K dokončení celého projektu došlo až po smrti obou slavných konstruktérů, kteří vývoj této stíhačky a jejího motoru započali Pavla Suchoje (15. září 1975) a Archipa Ljulky (1. června 1984).