Vnitřní konverze: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Kjůba39 (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
→‎top: předělání zavádějícího úvodu (viz diskusi), který ani neodpovídal deklarovanému překladu z enwiki
Řádek 1: Řádek 1:
'''Vnitřní konverze''' je jeden z&nbsp;přechodů [[jaderný izomer|jaderných izomerů]] z&nbsp;[[excitace|excitovaného]] stavu do stavu základního, kdy je přebytečná [[energie]] využita k&nbsp;[[ionizace|ionizaci]] atomu. Také se může uvolnit [[záření gama|gama]] [[foton]] a srazit s&nbsp;jedním z&nbsp;[[elektron]]ů v&nbsp;nižších [[elektronová konfigurace|slupkách]] a tím ho excitovat do vyšší energetické hladiny. Příkladem může být přeměna izomeru <sup>53m</sup>Fe:
'''Vnitřní konverze''' je způsobem [[radioaktivní přeměna gama|radioaktivní přeměny gama]], při které excitované jádro elektromagneticky interaguje s elektronovým obalem a [[energie]] uvolněná při přeměně je využita k&nbsp;[[ionizace|ionizaci]] atomu a urychlení uvolněného [[elektron]]u. Tento způsob přeměny je možný od prahové energie přechodu, dostačující k [[ionizace|ionizaci]] atomu.

:<math>{}^{53m}Fe\to{}^{53}Fe+\gamma</math><ref group="Pozn.">Tato reakce znázorňuje rozpad probíhající u metastabilního [[Izotopy železa|53-Fe]]</ref>
Protože je takto vyražen elektron z nejnižších slupek obalu, bývá vnitřní konverze zpravidla doprovázena následným [[rentgenové záření|rentgenovým zářením]] nebo [[Augerův jev|Augerovými elektrony]] z kaskády elektromagnetických přechodů v obalu, navracejících ho do základního stavu.
[[Soubor:Decay scheme of 203Hg.jpg|thumb|Znázornění vnitřní konverze u [[Izotopy rtuti|<sup>203</sup>Hg.]]]]


== Průběh ==
== Průběh ==

Verze z 9. 10. 2017, 09:37

Vnitřní konverze je způsobem radioaktivní přeměny gama, při které excitované jádro elektromagneticky interaguje s elektronovým obalem a energie uvolněná při přeměně je využita k ionizaci atomu a urychlení uvolněného elektronu. Tento způsob přeměny je možný až od prahové energie přechodu, dostačující k ionizaci atomu.

Protože je takto vyražen elektron z nejnižších slupek obalu, bývá vnitřní konverze zpravidla doprovázena následným rentgenovým zářením nebo Augerovými elektrony z kaskády elektromagnetických přechodů v obalu, navracejících ho do základního stavu.

Průběh

Narozdíl od prostého záření gama se při energetickém přechodu jádra uvolní emise vysokoenergetického elektronu z obalu[Pozn. 1].

Vnitřní konverze je možná vždy, když je možný gama rozpad, s výjimkou případu, kdy je atom zcela ionizován.[1]

Během vnitřní konverze se atomové číslo nemění, a tak (jak je tomu v případě gama rozpadu) nedochází k žádné transmutaci jednoho prvku do jiného.

Vzhledem k tomu, že se elektron atomu ztrácí, objeví se v elektronovém obalu díra, která je následně naplněna jinými elektrony, které klesají na tuto prázdnou, nižší energetickou hladinu a v procesu vyzařují charakteristické rentgenové zázření, Augerovy elektrony ), nebo oboje.

Atom tak vyzařuje vysokoenergetické elektrony a rentgenové fotony, z nichž žádný nevychází z tohoto jádra. Atom dodal energii potřebnou k vyzáření elektronu, což následně způsobilo poslední události a další emise.

Reference

  1. Internal conversion - Wikipedia. en.m.wikipedia.org [online]. [cit. 2017-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Poznámky

  1. Energie elektronu se rovna energii, která se uvolní z jádra. Ale necelá, protože část energie je potřeba na ionizaci atomu