Diskuse:Vnitřní konverze

K vložení Urgentně upravit

Článek je zavádějící, neboť nezdůrazňuje, že o vnitřní konverzi se jedná, na rozdíl od prosté radioaktivní přeměny gama, právě tehdy, když se tento elektromagnetický přechod jádra projeví emisí vysokoenergetického elektronu z obalu, jemuž je předána energie jaderného přechodu. Je přitom jedno, zda takový způsob přeměny gama probíhá u nestabilního nebo metastabilního izomerního jádra. Petr Karel (diskuse) 6. 10. 2017, 14:16 (CEST)

Nyní je to sice napsáno přesněji, ale zato méně srozumitelně pro laiky. Přikláněl bych se k nějaké zlaté střední variantě, která by přesný význam popsala jednoduše a srozumitelně. Hezky popsané to mají na WikiSkriptech, jen tomu dodat více encyklopedičnosti. --Dvorapa (diskuse) 9. 10. 2017, 11:10 (CEST)

@Dvorapa:Trochu jsem to okecal, snad ke srozumitelnějšímu. Svou první editací jsem chtěl ne zpřesňovat, ale hlavně opravit dvě zásadní věcné chyby v předchozí verzi, kvůli kterým jsem vložil šablonu Urgentně upravit, smazanou Kjůbou39, aniž by byly opraveny: 1. vnitřní konverze nemusí vznikat jen u gama přechodů metastabilních izomerních stavů; 2. "ilustrativní" vzorec uváděl jako produkt foton, který však vůbec nevznikne. Díky nim byl úvod přinejmenším zavádějící. K Wikiskriptům je třeba být jako k textům pro lékaře, ne fyziky, tolerantní, ale třeba:

• Zbytečně mluví o vnitřní konverzi i u Augerových elektronů, která se odborně nazývá "Augerův jev" a odborným termínem "vnitřní konverze" se míní jen konverze u radioaktivní přeměny gama, tedy jak to máme obojí na wikipedii; použití popisných slov "vnitřní konverze záření" pro více jevů proto může být zavádějící (a stejně nemají uvedeny všechny možnosti, vizte níže).
• Za kontraproduktivní považuji směšování obou jevů v jednom obrázku (i když hezkém), čtenář nefyzik se může hůře orietovat, co patří k jednomu a co k druhému jevu (Augerův jev navíc nastává, i když k radioaktivitě gama vůbec nedochází!).
• Slova "foton zaniká" nejsou korektní, žádný reálný foton totiž ani nevznikne, jedná se pouze o "virtuální" intermediální fotony, tedy pouhý způsob kvantového popisu elektromagnetické interakce vycházející z názorné interpretace Feynmanových diagramů; to bychom museli hovořit o celém hejnu dalších virtuálních fotonů kolem každé nabité částice atomu. Formulace, že jev "zabraňuje" emisi fotonů γ záření je také diskutabilní, navíc se rozhodně netýká Augerova jevu (přechody v atomovém obalu tak energetické záření vyprodukovat nemohou).

Myslím, že na wikipedii jakožto obecné encyklopedii bychom v úvodu článku a v definici pojmu měli být v první řadě korektní (i když co možná nejsrozumitelnější, ale ne na úkor správnosti) a o názorné příměry se případně pokoušet až v jednotlivých oddílech článku. Ale je to jen můj názor, klidně úvod upravte dle svého, nebo buďte konkrétnější, co je třeba ještě upravit a ozřejmit, abych to případně zkusil sám.

Předpokládám také (podle nadějného shrnutí úvodní editace), že zakladatel článku bude ještě dodělávat podrobnosti do jednotlivých oddílů článku. Zkusil jsem mu proto dát tip i doplněním párové konverze do úvodu (samostatný článek asi netřeba, jak ukazuje třeba ruwiki; i enwiki nahlíží na tvorbu párů jinak, obecněji, bez spojení s konverzí). Petr Karel (diskuse) 10. 10. 2017, 16:31 (CEST)

@Petr Karel: Trochu jsem se v tom porýpal, původně jsem chtěl jen úvod, ale nakonec jsem poznal, že článek potřebuje vážný zásah zdatného člověka celý. Ve článku bylo kromě mnoha nepřesností uvedených autorem a jedné drobné chybky opomenuté vámi i několik zavádějících odkazů, např. [[emise neutronu|emise]] elektronu (pravděpodobně též od autora) a chyběla mu dobrá struktura (páté přes deváté). Jinak je třeba se na to dívat z pohledu laika, vžít se do jeho role. Nejvíce mi jde o úvodní odstavec, který by dle mého měl říct vše důležité ve srozumitelné formě. Trochu bych nesouhlasil se stanoviskem, že v úvodu musí být vše naprosto korektně, asi by stačilo i lehce laxně, ale srozumitelně a výstižně. Na druhou stranu když to zcela korektní bude a nebude to na úkor srozumitelnosti, jen dobře. Jistě, WikiSkripta jsou opravdu psána především pro mediky, kteří asi hlavně potřebují vědět, jak fungují různé analytické, či zobrazovací přístroje (třebas elektronový mikroskop) a nepotřebují do detailů znát fyzikální stránku věci. Na druhou stranu se lze jimi alespoň inspirovat, tak jako v anglických článcích, a použít jen ty světlé části jejich popisu daného. Onen obrázek, kde je smícháno několikero různých přechodů a přeměn, považuji jako chemik (nanotechnolog) za velmi dobrý a názorný, ale souhlasím, že by asi bylo lepší, kdyby v něm byly jen přeměny a přechody, které spolu úzce souvisí. Nakonec jsem po předchozí zkušenosti u jiného článku vůči autorovi trochu skeptický a raději jsem váš odstavec přesunul pod vlastní nadpis. Pokud jej dále rozšíří, taky jen dobře, poté by už mohla být v úvodu jen zmínka. Kdyžtak prosím o kontrolu, jestli jsem někde neudělal při zesrozumitelňování nějakou faktickou chybu, jako chemik se od toho medika znalostmi v tomto oboru zas tak moc neliším. --Dvorapa (diskuse) 10. 10. 2017, 23:47 (CEST)