Jeskyně Blanických rytířů: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 10. 2017, 16:36

Jeskyně Blanických rytířů je uměle vytvořená pískovcová jeskyně nacházející se u Rudky, nedaleko Kunštátu.

První nápad na vytvoření umělé jeskyně dostal uzenář a starosta Kunštátu František Burian, poté co Stanislav Rolínek dokončil třináctimetrovou sochu Tomáše Garrigue Masaryka, slavnostně odhalenou 28.10.1928. Práce na jeskyni byly zahájeny bezprostředně poté v listopadu 1928^[1]. První vznikl lev u vstupu a stejně jako T.G. Masaryka, ani lva Rolínek do té doby neviděl. Předlohou se mu staly fotografie. Jako druhý vznikl strážce jeskyně a po něm další postavy. V jeskyni bylo vytvořeno 17 soch blanických rytířů, včetně sochy svatého Václava a soch tří legionářů. Část soch však musela být, stejně jako Masaryk, za okupace odstraněna. Největší rytíři jsou strážci svatováclavské koruny měřící přes tři metry. V červenci roku 1931 Rolínek na následky vleklé nemoci zemřel a sochy v rytířském sále podle jeho návrhů dokončovali jiní. Za sálem měly podle původního návrhu být ještě stáje, zbrojnice a chodba slavných. K jejich realizaci však již nedošlo. Osobně tesal však i mecenáš Burian a to dětskou jeskyňku se Sněhurkou a sedmi trpaslíky. Trpaslíci byli ale v roce 1962 zničeni. Jména trpaslíků - Prófa, Kejchal, Rejpal, Šmudla, Stydlín, Štístko, Dřimal. Trpaslíci byli obnoveni v roce 1994, po navrácení jeskyně vnučce Františka Buriana Zdeňce Popelkové.

Poblíž jeskyně byla postavena rozhledna, penzión a koupaliště se dvěma bazény. Koupaliště však později zaniklo.

Jeskyně se nyní nachází v oploceném areálu společně s Burianovou rozhlednou i zbytky sochy TGM. Ta byla za druhé světové války skryta za nadstavbou, avšak po udání byla zničena, dochovány zůstaly pouze boty postavy a její obrys na skále. V areálu jsou k vidění i sochařské výtvory z mezinárodních sympózií. V okolí jeskyně je vysazeno množství exotických dřevin.^[2]

Fotogalerie

Lev před jeskyní
Rytíři v jeskyni
Skupina rytířů v jeskyni
Svatý Václav
Rytíř v jeskyni
Legionáři
Trpaslíci

Reference

↑ Michaela Matuštíková: Blaničtí rytíři z Vysočiny, Vlasta 2002
↑ Toulavá kamera 1, str. 25, ISBN 80-7316-228-8

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeskyně Blanických rytířů na Wikimedia Commons
Oficiální stránky jeskyně

[1] Michaela Matuštíková: Blaničtí rytíři z Vysočiny, Vlasta 2002

[2] Toulavá kamera 1, str. 25, ISBN 80-7316-228-8

[1]

[2]

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 '''Jeskyně Blanických rytířů''' je uměle vytvořená [[pískovec|pískovcová]] [[jeskyně]] nacházející se u [[Rudka (Kunštát)|Rudky]], nedaleko [[Kunštát]]u.
-První nápad na vytvoření umělé jeskyně dostal uzenář a starosta Kunštátu František Burian, poté co [[Stanislav Rolínek]] dokončil třináctimetrovou sochu [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]], slavnostně odhalenou 28.10.1928. Práce na jeskyni byly zahájeny bezprostředně poté v listopadu [[1928]]<ref>Michaela Matuštíková: Blaničtí rytíři z Vysočiny, Vlasta 2002</ref>. První vznikl lev u vstupu a stejně jako [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryka]], ani lva Rolínek do té doby neviděl. Předlohou se mu staly fotografie. Jako druhý vznikl strážce jeskyně a po něm další postavy. V jeskyni bylo vytvořeno 17 soch [[Blaničtí rytíři|blanických rytířů]], včetně sochy [[Svatý Václav|svatého Václava]] a soch tří legionářů. Část soch však musela být, stejně jako Masaryk, za okupace odstraněna. Největší rytíři jsou strážci svatováclavské koruny měřící přes tři metry. V červenci roku [[1931]] Rolínek na následky vleklé nemoci zemřel a sochy v rytířském sále podle jeho návrhů dokončovali jiní. Za sálem měly podle původního návrhu být ještě stáje, zbrojnice a chodba slavných. K jejich realizaci však již nedošlo. Osobně tesal však i mecenáš Burian a to dětskou jeskyňku se Sněhurkou a sedmi trpaslíky. Z ideologických důvodů však byli trpaslíci v roce [[1962]] průvodkyní zničeni. Trpaslíci byli obnoveni v roce [[1994]] po navrácení jeskyně vnučce Františka Buriana Zdeňce Popelkové.
+První nápad na vytvoření umělé jeskyně dostal uzenář a starosta Kunštátu František Burian, poté co [[Stanislav Rolínek]] dokončil třináctimetrovou sochu [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigue Masaryka]], slavnostně odhalenou 28.10.1928. Práce na jeskyni byly zahájeny bezprostředně poté v listopadu [[1928]]<ref>Michaela Matuštíková: Blaničtí rytíři z Vysočiny, Vlasta 2002</ref>. První vznikl lev u vstupu a stejně jako [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryka]], ani lva Rolínek do té doby neviděl. Předlohou se mu staly fotografie. Jako druhý vznikl strážce jeskyně a po něm další postavy. V jeskyni bylo vytvořeno 17 soch [[Blaničtí rytíři|blanických rytířů]], včetně sochy [[Svatý Václav|svatého Václava]] a soch tří legionářů. Část soch však musela být, stejně jako Masaryk, za okupace odstraněna. Největší rytíři jsou strážci svatováclavské koruny měřící přes tři metry. V červenci roku [[1931]] Rolínek na následky vleklé nemoci zemřel a sochy v rytířském sále podle jeho návrhů dokončovali jiní. Za sálem měly podle původního návrhu být ještě stáje, zbrojnice a chodba slavných. K jejich realizaci však již nedošlo. Osobně tesal však i mecenáš Burian a to dětskou jeskyňku se Sněhurkou a sedmi trpaslíky. Trpaslíci byli ale v roce [[1962]] zničeni. Jména trpaslíků - Prófa, Kejchal, Rejpal, Šmudla, Stydlín, Štístko, Dřimal. Trpaslíci byli obnoveni v roce [[1994]], po navrácení jeskyně vnučce Františka Buriana Zdeňce Popelkové.
 Poblíž jeskyně byla postavena rozhledna, penzión a koupaliště se dvěma bazény. Koupaliště však později zaniklo.