Olšovcové z Louky: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 24. 9. 2017, 19:27

Olšovec z Louky, Olšovský z Louky je velmi starý rod, který vznikl v Pštině (Pština, dříve Blština, Blščina, slezsky Pszczyna, německy Pleß). Pština je město v jižním Polsku (dříve Země Koruny České) ve Slezském vojvodství (dříve Katovickém vojvodství). V minulosti byla Pština hlavním městem Pštinského panství. První zmínka o městě Pština je z roku 1303, přestože existovalo již dříve. Mezi nejstarší zatím doložené předky tohoto rodu patří z roku 1527 Basczyk Olšovec z Louky. Další zmínky hovoří například o tom, že Adam Olšovec (Olšovský) z Louky prodal svůj majetek ve Pštine roku 1569 urozenému panu Zikmundovi Glaubišovi a že připsal věno své manželce Anně Skydenské ze Skydně. Zřejmě také tomuto Adamovi Olšovci z Louky ze Slezska potvrdil roku 1565 císař Maxmilián starožitnost jeho rodu vladyckého či rytířského. Adam Olšovec z Louky měl syny Jana a Mikuláše Olšovce z Louky. Zatímco Adam Olšovec z Louky zůstává ještě v roce 1566 ve Pštině, jeho syn Mikuláš Olšovec z Louky buduje dominium v roce 1575 na Kryvaldě a v roce 1583 se prostřednictvím biskupa Stanislava Pavlovského neúspěšně uchází o úřad při klášteru sv. Kláry ve Znojmě.

Není bez zajímavosti, že Olšovec je velmi časté slezské a polské označení obce Olszowiec nebo také potomka rodu Olšovský (Olszowski). Dále je zajímavé, že Olšovský (Olszowski) se v polské historii často označoval „modernější formou příjmení“ Olszewski ač se jednalo o stejné příjmení.

Pokud se jedná o příjmení Olšovec, pak by se ho dalo rovněž odvodit z místa příchodu do Pštiny, tedy z Olše (pl. Olsza).

V současnosti není znám znak tohoto rodu a je zde i spekulace, že se jedná o součást rodu Olšovský z Olšovic (nebo Olšova).

Literatura

Pilnáček, J. Rody starého Slezska. Brno: Nakladatelství PhDr. Ivo Sperát. Třetí vydání. ISBN 978-80-904312-3-2. s. 26, 27, 56.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Wikifikovat}}
-'''Olšovec z Louky, Olšovský z Louky''' je velmi starý rod, který vznikl v Pštině (Pština, dříve Blština, Blščina, slezsky [[Pszczyna]], německy Pleß). Pština je město v jižním Polsku (dříve Země Koruny České) ve Slezském vojvodství (dříve Katovickém vojvodství). V minulosti byla Pština hlavním městem Pštinského panství. První zmínka o městě Pština je z roku [[1303]], přestože existovalo již dříve. Mezi nejstarší zatím doložené předky tohoto rodu patří z roku [[1527]] Basczyk Olšovec z Louky. Další zmínky hovoří například o tom, že Adam Olšovec (Olšovský) z Louky prodal svůj majetek ve Pštine roku [[1569]] urozenému panu Zikmundovi Glaubišovi a že připsal věno své manželce Anně Skydenské ze Skydně. Zřejmě také tomuto Adamovi O. z L. ze Slezska potvrdil roku [[1565]] císař [[Maxmilián]] starožitnost jeho rodu vladyckého či rytířského. Adam O. z L. měl syny Jana a Mikuláše O. z L. Zatímco Adam O. z L. zůstává ještě v roce [[1566]] ve Pštině, jeho syn Mikuláš O. z L. buduje dominium v roce [[1575]] na Kryvaldě a v roce [[1583]] se prostřednictvím biskupa Stanislava Pavlovského neúspěšně uchází o úřad při klášteru sv. Kláry ve [[Znojmo|Znojmě]].
+'''Olšovec z Louky, Olšovský z Louky''' je velmi starý rod, který vznikl v Pštině (Pština, dříve Blština, Blščina, slezsky [[Pszczyna]], německy Pleß). Pština je město v jižním [[Polsko|Polsku]] (dříve [[Země Koruny české|Země Koruny České]]) ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]] (dříve [[Katovické vojvodství|Katovickém vojvodství]]). V minulosti byla Pština hlavním městem Pštinského panství. První zmínka o městě Pština je z roku [[1303]], přestože existovalo již dříve. Mezi nejstarší zatím doložené předky tohoto rodu patří z roku [[1527]] Basczyk Olšovec z Louky. Další zmínky hovoří například o tom, že Adam Olšovec (Olšovský) z Louky prodal svůj majetek ve Pštine roku [[1569]] urozenému panu Zikmundovi Glaubišovi a že připsal věno své manželce Anně Skydenské ze Skydně. Zřejmě také tomuto Adamovi Olšovci z Louky ze Slezska potvrdil roku [[1565]] císař [[Maxmilián]] starožitnost jeho rodu [[Vladyka|vladyckého]] či [[Rytíř|rytířského]]. Adam Olšovec z Louky měl syny Jana a Mikuláše Olšovce z Louky. Zatímco Adam Olšovec z Louky zůstává ještě v roce [[1566]] ve Pštině, jeho syn Mikuláš Olšovec z Louky buduje dominium v roce [[1575]] na Kryvaldě a v roce [[1583]] se prostřednictvím [[Biskup|biskupa]] [[Stanislav Pavlovský|Stanislava Pavlovského]] neúspěšně uchází o úřad při klášteru sv. Kláry ve [[Znojmo|Znojmě]].
-Není bez zajímavosti, že Olšovec je velmi časté [[Slezsko|slezské]] a polské označení obce Olszowiec nebo také potomka rodu Olšovský (Olszowski). Dále je zajímavé, že Olšovský (Olszowski) se v polské historii často označoval „modernější formou příjmení“ Olszewski ač se jednalo o stejné příjmení.
+Není bez zajímavosti, že Olšovec je velmi časté [[Slezsko|slezské]] a polské označení obce [[Olszowiec (rozcestník)|Olszowiec]] nebo také potomka rodu Olšovský (Olszowski). Dále je zajímavé, že Olšovský (Olszowski) se v polské historii často označoval „modernější formou příjmení“ Olszewski ač se jednalo o stejné příjmení.
 Pokud se jedná o příjmení Olšovec, pak by se ho dalo rovněž odvodit z místa příchodu do Pštiny, tedy z Olše (pl. Olsza).