Oortův oblak: Porovnání verzí
m link |
m →Objekty Oortova oblaku: odkazy |
||
Řádek 37: | Řádek 37: | ||
Oortův oblak je zdrojem [[kometa|kometárních]] jader, z nichž některé vlivem vzájemného gravitačního působení, díky [[gravitace|gravitaci]] okolních [[hvězda|hvězd]] nebo i vzájemnými srážkami změnily svou dráhu směrem k [[Slunce|Slunci]]. Tyto komety jsou většinou [[perioda (fyzika)|dlouhoperiodické]] anebo proletí kolem Slunce pouze jednou. Jejich úhel k [[ekliptika|ekliptice]] je náhodný. |
Oortův oblak je zdrojem [[kometa|kometárních]] jader, z nichž některé vlivem vzájemného gravitačního působení, díky [[gravitace|gravitaci]] okolních [[hvězda|hvězd]] nebo i vzájemnými srážkami změnily svou dráhu směrem k [[Slunce|Slunci]]. Tyto komety jsou většinou [[perioda (fyzika)|dlouhoperiodické]] anebo proletí kolem Slunce pouze jednou. Jejich úhel k [[ekliptika|ekliptice]] je náhodný. |
||
Objekty v Oortově oblaku se skládají převážně ze zmrzlé vody, [[amoniak]]u a [[methan|metanu]]. Počet zdejších objektů se odhaduje na 1 [[bilion]]. Jde však o velmi [[malé těleso sluneční soustavy|malá tělesa]] až na výjimky ne větší než desítky km. Jejich celková hmotnost se odhaduje na 100 hmotností Země.<ref> |
Objekty v Oortově oblaku se skládají převážně ze zmrzlé vody, [[amoniak]]u a [[methan|metanu]]. Počet zdejších objektů se odhaduje na 1 [[bilion]]. Jde však o velmi [[malé těleso sluneční soustavy|malá tělesa]], až na výjimky ne větší než desítky km. Jejich celková [[hmotnost]] se odhaduje na 100 hmotností Země.<ref> |
||
{{Citace elektronické monografie |
{{Citace elektronické monografie |
||
| url = http://www.aldebaran.cz/glossary/print.php?id=245 |
| url = http://www.aldebaran.cz/glossary/print.php?id=245 |
||
Řádek 56: | Řádek 56: | ||
| datum přístupu = 2008-12-14 |
| datum přístupu = 2008-12-14 |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
a [[Sedna (planetka)|Sedna]]. Vzdálenost Sedny od Slunce, která se pohybuje mezi 76,1 a 892 [[Astronomická jednotka|AU]], je mnohem menší než vnitřní poloměr Oortova oblaku, ale je to pravděpodobně důsledek gravitačního působení hvězdy, která kdysi prolétla v blízkosti našeho Slunce.<ref name = astrovesmir /> |
a [[Sedna (planetka)|Sedna]]. Vzdálenost Sedny od Slunce, která se pohybuje mezi 76,1 a 892 [[Astronomická jednotka|AU]], je mnohem menší než vnitřní poloměr Oortova oblaku, ale je to pravděpodobně důsledek gravitačního působení [[hvězda|hvězdy]], která kdysi prolétla v blízkosti našeho Slunce.<ref name = astrovesmir /> |
||
=== Extrasolární Oortova oblaka === |
=== Extrasolární Oortova oblaka === |
Verze z 14. 4. 2017, 11:58
Oortův oblak (řidčeji Öpik-Oortův oblak) je hypotetický kulovitý oblak komet na okraji naší sluneční soustavy za Kuiperovým pásem, přibližně 50 000 AU od Slunce.[1] Mělo by jít o pozůstatek původní planetární mlhoviny, ze které se zformovala sluneční soustava.[2] Jeho existence nebyla prokázána, ale většina astronomů jej považuje za reálný.
Pojmenování
Svůj název nese po holandském astronomovi Janu Hendriku Oortovi, který hypotézu o jeho existenci poprvé zveřejnil v roce 1950. Méně užívaný název Öpik-Oortův oblak je pojmenován po estonském astronomovi Ernstu Öpikovi, který existenci takovéhoto oblaku předpověděl v roce 1932.
Vzdálenost
Poloměr Oortova oblaku nelze přesně určit – přesto panuje konsenzus, že největší část hmoty jeho objektů je soustředěna ve vzdálenosti asi 50 000 AU.[3] Jeho komety se mohou v malé míře vyskytovat již od vzdálenosti 2 000 do 200 000 AU od Slunce, kde již gravitace působení této hvězdy postupně slábne a na objekty Oortova oblaku začínají mít větší vliv okolní hvězdy.
Objekty Oortova oblaku
Oortův oblak je zdrojem kometárních jader, z nichž některé vlivem vzájemného gravitačního působení, díky gravitaci okolních hvězd nebo i vzájemnými srážkami změnily svou dráhu směrem k Slunci. Tyto komety jsou většinou dlouhoperiodické anebo proletí kolem Slunce pouze jednou. Jejich úhel k ekliptice je náhodný.
Objekty v Oortově oblaku se skládají převážně ze zmrzlé vody, amoniaku a metanu. Počet zdejších objektů se odhaduje na 1 bilion. Jde však o velmi malá tělesa, až na výjimky ne větší než desítky km. Jejich celková hmotnost se odhaduje na 100 hmotností Země.[4]
Planetky
Existuje několik planetek, které jsou obvykle zařazovány do Oortova oblaku, neboť pro zařazení do Kuiperova pásu obíhají v příliš velké vzdálenosti od Slunce. Jsou to především 2000 CR105, 2008 KV42 [5] a Sedna. Vzdálenost Sedny od Slunce, která se pohybuje mezi 76,1 a 892 AU, je mnohem menší než vnitřní poloměr Oortova oblaku, ale je to pravděpodobně důsledek gravitačního působení hvězdy, která kdysi prolétla v blízkosti našeho Slunce.[2]
Extrasolární Oortova oblaka
Obdobné objekty jako Oortův oblak se mohou vyskytovat také u jiných hvězd.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ MORBIDELLI, Alessandro. Origin and dynamical evolution of comets and their reservoirs [online]. arXiv, 2006 [cit. 2008-08-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Oortův oblak [online]. astro-vesmir.estranky [cit. 2008-12-14]. Dostupné online.
- ↑ SOBOTKA, Petr. Smrtící komety vyslalo Slunce [online]. Český rozhlas Leonardo, 2008-05-07 [cit. 2008-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Glosář Aldebaran [online]. Aldebaran Group for Astrophysics [cit. 2008-12-14]. Kapitola Oortův oblak. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Rudolf. Podivný objekt Kuiperova pásu [online]. Instantní astronomické noviny, 2008-09-12 [cit. 2008-12-14]. Dostupné online.
- ↑ MEIER, Mathias. Alpha Centauri Proxima und das Leben [online]. Final-Frontier.ch [cit. 2009-11-29]. Dostupné online. (německy)
Literatura
- (anglicky) Harold F. Levison, Luke Donnes: "Comet Populations and Cometary Dynamics", v Lucy Ann Adams McFadden, Lucy-Ann Adams, Paul Robert Weissman, Torrence V. Johnson: Encyclopedia of the Solar System, 2. vydání, 2007, Academic Press, str. 575–588. ISBN 0-12-088589-1
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oortův oblak na Wikimedia Commons
- (česky) Ovlivnila vývoj sluneční soustavy cizí hvězda?