První palatalizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira); kosmetické úpravy |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''První palatalizace''' byla [[Fonetika|fonetická]] změna [[Praslovanština|praslovanštiny]]. Změna spočívala v přechodu [[Velární souhláska|velárních]] [[Souhláska|souhlásek]] [[Neznělá velární ploziva|''k'']], [[Znělá velární ploziva|''g'']] a [[Neznělá velární frikativa|''x'']] na [[Neznělá postalveolární afrikáta|''<nowiki> č'</nowiki>'']], [[Znělá postalveolární afrikáta|''<nowiki> dž'</nowiki>'']] a [[Neznělá postalveolární frikativa|''<nowiki> š'</nowiki>'']]. Když před bývalou velarní souhláskou byla frikativa [[Neznělá alveolární frikativa|''s'']] nebo ''z'', [[sykavka]], která se vytvořila v důsledku |
'''První palatalizace''' byla [[Fonetika|fonetická]] změna [[Praslovanština|praslovanštiny]]. Změna spočívala v přechodu [[Velární souhláska|velárních]] [[Souhláska|souhlásek]] [[Neznělá velární ploziva|''k'']], [[Znělá velární ploziva|''g'']] a [[Neznělá velární frikativa|''x'']] na [[Neznělá postalveolární afrikáta|''<nowiki> č'</nowiki>'']], [[Znělá postalveolární afrikáta|''<nowiki> dž'</nowiki>'']] a [[Neznělá postalveolární frikativa|''<nowiki> š'</nowiki>'']]. Když před bývalou velarní souhláskou byla frikativa [[Neznělá alveolární frikativa|''s'']] nebo ''z'', [[sykavka]], která se vytvořila v důsledku palatalizace, ji asimilovala: sk > šč', zg > ždž'. |
||
== Chronologie == |
== Chronologie == |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
=== Absolutní chronologie === |
=== Absolutní chronologie === |
||
Názory vědců se rozcházejí v tom, jak nutno datovat první palatalizaci. Tak ukrajinský vědec H. P. Pivtorak datuje tento proces VI až V. stoletími př. n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Пiвторак|jméno=Григорий|titul=Формування i дiалектна диференцiацiя давньорускої мови|vydavatel=Наукова думка|místo=Київ|rok=1988|strany=38}}</ref>, L. Moszyński začátkem našeho letopočtu až II. stoletím n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Moszyński|jméno=Leszek|titul=Wstęp do filologii słowiańskiej|vydavatel=Państwowe Wydawnictwo Naukowe|místo=Warszawa|rok=2006|strany=236}}</ref>, A. Lamprecht datuje k 400 až 475 n. l. (± 25 let)<ref name="ref145" />, G. Shevelov zase V až VI stoletími n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Shevelov|jméno=George|titul=A Prehistory of Slavic|vydavatel=Carl Winter, Universitätsvelag|místo=Heidelberg|rok=1964|strany=252}}</ref>. |
Názory vědců se rozcházejí v tom, jak nutno datovat první palatalizaci. Tak ukrajinský vědec H. P. Pivtorak datuje tento proces VI. až V. stoletími př. n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Пiвторак|jméno=Григорий|titul=Формування i дiалектна диференцiацiя давньорускої мови|vydavatel=Наукова думка|místo=Київ|rok=1988|strany=38}}</ref>, L. Moszyński začátkem našeho letopočtu až II. stoletím n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Moszyński|jméno=Leszek|titul=Wstęp do filologii słowiańskiej|vydavatel=Państwowe Wydawnictwo Naukowe|místo=Warszawa|rok=2006|strany=236}}</ref>, A. Lamprecht datuje k 400 až 475 n. l. (± 25 let)<ref name="ref145" />, G. Shevelov zase V. až VI. stoletími n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Shevelov|jméno=George|titul=A Prehistory of Slavic|vydavatel=Carl Winter, Universitätsvelag|místo=Heidelberg|rok=1964|strany=252}}</ref>. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 22. 1. 2017, 14:26
První palatalizace byla fonetická změna praslovanštiny. Změna spočívala v přechodu velárních souhlásek k, g a x na č', dž' a š'. Když před bývalou velarní souhláskou byla frikativa s nebo z, sykavka, která se vytvořila v důsledku palatalizace, ji asimilovala: sk > šč', zg > ždž'.
Chronologie
Relativní chronologie
První palatalizace se konala před monoftongizací dvojhlásek, která způsobila druhou palatalizaci[1]
Absolutní chronologie
Názory vědců se rozcházejí v tom, jak nutno datovat první palatalizaci. Tak ukrajinský vědec H. P. Pivtorak datuje tento proces VI. až V. stoletími př. n. l.[2], L. Moszyński začátkem našeho letopočtu až II. stoletím n. l.[3], A. Lamprecht datuje k 400 až 475 n. l. (± 25 let)[1], G. Shevelov zase V. až VI. stoletími n. l.[4].
Reference
- ↑ a b LAMPRECHT, Arnošt. Praslovanština a její chronologické členění. Československé přednášky pro VIII. mezinárodní sjezd slavistů. 1978, s. 145.
- ↑ ПIВТОРАК, Григорий. Формування i дiалектна диференцiацiя давньорускої мови. Київ: Наукова думка, 1988. S. 38.
- ↑ MOSZYŃSKI, Leszek. Wstęp do filologii słowiańskiej. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 2006. S. 236.
- ↑ SHEVELOV, George. A Prehistory of Slavic. Heidelberg: Carl Winter, Universitätsvelag, 1964. S. 252.
Literatura
- Shevelov G. Y. A Prehistory of Slavic. — Heidelberg: Carl Winter, Universitätsvelag, 1964. — s. 249—263.
- Stieber Z. Zarys gramatyki porównawczej języków słowiańskich. — Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 2005. — s. 66—68.
- Галинская Е. А. Историческая фонетика русского языка. — Москва: Издательство Московского университета, Издательство «Наука», 2004. — s. 21—22.