Termodynamický děj: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 11. 2016, 16:26

Termodynamický děj (též tepelný děj) je děj, při kterém se mění stav tělesa (mění se některé ze stavových veličin).

Kruhový děj

Pokud termodynamická soustava projde řadou změn a nakonec se vrátí do původního stavu, pak říkáme, že soustava vykonala kruhový (cyklický) děj (zkráceně cyklus). Kruhový děj je proto v diagramu p-V i diagramu T-S znázorněn uzavřenou křivkou.

Obsah plochy uvnitř křivky v diagramu p-V znázorňuje celkovou práci vykonanou na termodynamické soustavě (či termodynamickou soustavou - záleží na znaménkové konvenci) během cyklu. Podobně obsah plochy uvnitř křivky v diagramu T-S znázorňuje celkové teplo dodané během cyklu termodynamické soustavě (tedy rozdíl přijatého a odevzdaného tepla).

Celková změna vnitřní energie po ukončení jednoho cyklu je nulová (ΔU = 0). Stejné tvrzení platí i pro ostatní stavové veličiny.

Vratné a nevratné děje

Termodynamické děje lze rozdělit na

Vratné (reverzibilní) děje - Vratné děje jsou takové, u nichž lze původního stavu dosáhnout obrácením pořadí jednotlivých úkonů.
Nevratné (ireverzibilní) děje - Nevratné děje jsou takové děje, které probíhají bez vnějšího působení pouze v jednom směru, tzn. původního stavu nelze dosáhnout přesně stejným postupem v obráceném pořadí. K dosažení původního stavu je nutno vynaložit určitou energii, která nepatří dané soustavě. V přírodě jsou všechny reálné děje nevratné.

Kruhové děje bývají označovány jako vratné nebo nevratné cykly. Nejznámějším příkladem vratného kruhového děje je Carnotův cyklus.

Děje při konstantní termodynamické veličině

Mnohé technicky využitelné děje probíhají tak, že některá z termodynamických veličin zůstává během děje konstantní. Takové děje bývají označovány speciálními názvy.

Konstantní veličina	Název děje
Teplota	Izotermický děj
Tlak	Izobarický děj
Objem	Izochorický děj
Teplo	Adiabatický děj
Entropie	Izoentropický děj
Entalpie	Izoentalpický děj

Všeobecná rovnice změny stavu plynu

Z podobnosti vztahů pro izotermický, adiabatický a polytropický děj lze zapsat všeobecnou rovnici pro změnu stavu plynu ve tvaru

pV^{k}={\mbox{konst}}\,

,

kde $p$ je tlak plynu, $V$ je jeho objem a $k$ je konstanta.

Pro $k=1$ se jedná o vztah pro izotermický děj, pro $k$ rovné Poissonově konstantě $\kappa$ jde o děj adiabatický. Položíme-li $k=n\in (1,\kappa )$ , jedná se o děj polytropický. Pro $k=0$ se jedná o rovnici izobarického děje a pro $k\to \pm \infty$ jde o děj izochorický.

Související články

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 == Kruhový děj ==
-Pokud [[termodynamická soustava]] projde řadou změn a nakonec se vrátí do původního [[stav soustavy|stavu]], pak říkáme, že soustava vykonala '''kruhový (cyklický) děj''' (zkráceně cyklus).
+Pokud [[termodynamická soustava]] projde řadou změn a nakonec se vrátí do původního [[stav soustavy|stavu]], pak říkáme, že soustava vykonala '''kruhový (cyklický) děj''' (zkráceně cyklus). Kruhový děj je proto v diagramu p-V i diagramu T-S znázorněn uzavřenou křivkou.
-Kruhový děj je proto v diagramu p-V i diagramu T-S znázorněn uzavřenou křivkou.
 Obsah plochy uvnitř křivky v diagramu p-V znázorňuje celkovou práci vykonanou na termodynamické soustavě (či termodynamickou soustavou - záleží na znaménkové konvenci) během cyklu. Podobně obsah plochy uvnitř křivky v diagramu T-S znázorňuje celkové teplo dodané během cyklu termodynamické soustavě (tedy rozdíl přijatého a odevzdaného tepla).
 Celková změna vnitřní energie po ukončení jednoho cyklu je nulová (ΔU = 0). Stejné tvrzení platí i pro ostatní stavové veličiny.
@@ Řádek 45: / Řádek 41: @@
 |-
 |}
 == Všeobecná rovnice změny stavu plynu ==
@@ Řádek 51: / Řádek 46: @@
 :<math>pV^k = \mbox{konst} \,</math>,
 kde <math>p</math> je [[tlak]] plynu, <math>V</math> je jeho [[objem]] a <math>k</math> je [[konstanta]].
 Pro <math>k=1</math> se jedná o vztah pro [[izotermický děj]], pro <math>k</math> rovné [[Poissonova konstanta|Poissonově konstantě]] <math>\kappa</math> jde o [[adiabatický děj|děj adiabatický]]. Položíme-li <math>k=n\in(1,\kappa)</math>, jedná se o [[polytropický děj|děj polytropický]]. Pro <math>k=0</math> se jedná o rovnici [[izobarický děj|izobarického děje]] a pro <math>k\to\pm\infty</math> jde o [[izochorický děj|děj izochorický]].