Slitina: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 10. 2016, 08:17

Slitina je tavením vzniklá směs kovu s dalšími kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě pevného roztoku.

Podle počtu složek se slitiny dělí na:

Binární – dvě složky
Ternární – tři složky
Kvartérní – čtyři složky

Na rozdíl od čistých kovů nemá většina slitin ostrý bod tání. V určitém teplotním intervalu existuje slitina jako směs kapalné a pevné fáze. Některé slitiny ale při určitém poměru složek vykazují teplotu tání, která je nižší než teplota tání jednotlivých složek. Takové slitiny se nazývají eutektika.

Slitiny získávají vlastnosti, které čisté kovy nemají, proto jsou ve velkém měřítku používány po celou historii lidského zpracovávání kovů. Cílené přidávání prvků se nazývá legování; příkladem může být výroba oceli vhodných vlastností pro různá použití, kde se k základnímu železu přidává mangan pro tvrdost, chrom pro odolnost vůči korozi, molybden pro vyšší tvarovou stálost za vysokých teplot.

Čisté kovy jsou ve srovnání se slitinami lépe elektricky a tepelně vodivé, ale měkké, tvárné a málo pevné. Aby např. lana vedení vysokého napětí, která jsou zhotovována z málo pevného hliníku, vydržela svou vlastní tíhu, opatřují se ocelovým nosným jádrem.

Nejznámější slitiny

Související články

Externí odkazy

Slovníkové heslo slitina ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Slitina''' je tavením vzniklá směs [[Kovy|kovu]] s dalšími kovy nebo jinými prvky či sloučeninami, obvykle ve formě pevného [[roztok]]u.
-Slitiny získávají vlastnosti, které čisté kovy nemají, proto jsou ve velkém měřítku používány po celou historii lidského zpracovávání kovů.
 Podle počtu složek se slitiny dělí na:
@@ Řádek 8: / Řádek 6: @@
 * ''Kvartérní'' – čtyři složky
-Na rozdíl od čistých kovů, nemá většina slitin ostrý [[teplota tání|bod tání]]. V určitém teplotním intervalu existuje slitina jako směs [[kapalina|kapalné]] a [[pevná látka|pevné]] fáze. Některé slitiny ale při určitém poměru složek vykazují teplotu tání, která je nižší než teplota tání jednotlivých složek. Takové slitiny se nazývají [[eutektikum|eutektika]].
+Na rozdíl od čistých kovů nemá většina slitin ostrý [[teplota tání|bod tání]]. V určitém teplotním intervalu existuje slitina jako směs [[Kapalina|kapalné]] a [[Pevná látka|pevné]] fáze. Některé slitiny ale při určitém poměru složek vykazují teplotu tání, která je nižší než teplota tání jednotlivých složek. Takové slitiny se nazývají [[Eutektikum|eutektika]].
+Slitiny získávají vlastnosti, které čisté kovy nemají, proto jsou ve velkém měřítku používány po celou historii lidského zpracovávání kovů. Cílené přidávání prvků se nazývá [[legování]]; příkladem může být výroba [[ocel]]i vhodných vlastností pro různá použití, kde se k&nbsp;základnímu [[Železo|železu]] přidává [[mangan]] pro tvrdost, [[chrom]] pro odolnost vůči korozi, [[molybden]] pro vyšší tvarovou stálost za vysokých teplot.
-Čisté kovy jsou ve srovnání se slitinami dobře elektricky vodivé a odolné vůči korozi, ale měkké, tvárné a málo pevné. Aby např. kabely vedení vysokého napětí vydržely svou vlastní váhu a nepřetrhly se, je třeba slevit na požadavcích na vodivost a použít slitinu, která vyniká mechanickými vlastnostmi. Zhoršení odolnosti vůči korozi a elektrické vodivosti se pak kompenzuje pomocí dodatečných příměsí, tzv. [[legury|legur]] ([[mangan]] pro tvrdost, [[chrom]] pro odolnost vůči korozi, [[molybden]] pro vyšší tvarovou stálost za vysokých teplot).
+Čisté kovy jsou ve srovnání se slitinami lépe elektricky a tepelně vodivé, ale měkké, tvárné a málo pevné. Aby např. lana vedení vysokého napětí, která jsou zhotovována z málo pevného hliníku, vydržela svou vlastní tíhu, opatřují se ocelovým nosným jádrem.
 == Nejznámější slitiny ==