Horský Badachšán

Geografie
Poloha Horský Badachšán
Hlavní město	Chorog
Rozloha	64 200 km²
Poloha	38° s. š., 73° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Hustota zalidnění	3,4 ob. / km²
Jazyk	tádžičtina, íránské jazyky (yazgulamu,oroshori,bartangi, wakhi a další), kyrgyzština, ruština (lingua franca)
Náboženství	ší'tský směr ismáilíja.
Státní útvar
Státní zřízení	decentralizované autonomní společenství
předseda autonomní provincie Horský Badachšán	Kadyr Kasymov
Měna	Somoni(de iure) ()

Pamírská dálnice

Horský Badachšán (tádžicky Вилояти Мухтори Кӯҳистони Бадахшон, rusky Горно-Бадахшанская автономная область) je autonomní oblast v pohoří Pamír na východě Tádžikistánu.

České pojmenování této oblasti je značně neustálené, lze se setkat s názvy Horní Badachšán nebo Gorno-Badachšán. Popřípadě je nesprávně použita anglická transkripce tohoto názvu, tedy Gorno-Badakhshan.

Jedná se o poměrně izolovanou oblast, jediným spojením se zbytkem světa je Pamírská dálnice, která vede z Dušanbe podél afgánské hranice do hlavního města autonomní provincie Chorogu a poté se v půlkruhu stáčí k severu do kyrgyzského města Oš.

Subregiony

Samotný Horský Badachšán lze rozdělit na tři subregiony:

• Oblasti pod Pamírem – okresy Darvaz a Vanč. Jsou jedinou spojnicí mezi Horským Badachšánem a zbytkem Tádžikistánu, takže mají relativně vysoký strategický význam.
• Horský Badachšán – historicky a etnicky spjatý s afgánským Badachšánem. Tvoří jej okresy podél pamírské dálnice – Rúšán, Chorog a Šugnán a dále nedostupné a obtížně kontrolovatelné oblasti při jižní hranici s Afganistanem - okresy Iškašim, Váchán. Tvoří 44 % autonomní oblasti.
• Murgabský okres – od Dušanbe jedna z nejvíce izolovaných oblastí Tádžikistánu. Etnicky i komunikačně napojen spíše na kyrgyzskou Ošskou oblast.

Popis oblasti

Kvůli absenci jakékoliv komunikační sítě se Horský Badachšán skládá z mnoha izolovaných údolí, jejichž obyvatelé mají autonomistické sklony, tudíž se nedá hovořit o tom, že by Horský Badachšán disponoval nějakou centrální vládou. Etnicky se obyvatelstvo skládá z mnoha národností hovořících několika íránskými jazyky. A tak jediným jednotícím prvkem, který zároveň stojí v opozici ke zbytku Tádžikistánu, je vyznávání specifické formy islámu – ší'tského směru ismáilíja.

Život obyvatel

Přestože obyvatelé Horského Badachšánu v tádžické občanské válce převážně podporovali Islámskou stranu obrody, sami netíhnou k extremismu nebo fundamentalismu. Avšak existuje mezi nimi antagonismus vůči sousedním afgánským Paštunům a naopak pocit spřízněnosti s tádžickou minoritou v Afganistanu.

Za sovětské éry došlo ke zvýšení životní úrovně a rozvoji infrastruktury. Stalo se zvykem, že obyvatelé odcházeli do centrálních oblastí Tádžikistánu či do Ruska a vraceli se jako kvalifikovaní a vzdělaní lidé. Proto lze i dnes mluvit o vysokém potenciálu tamního vzdělaného obyvatelstva a inteligence s orientací převážně na Rusko. Kromě toho se tu i nachází zásoby uhlí, zlata a barevných kovů.

I přes mírné zlepšení situace v oblasti zůstává katastrofální a Horský Badachšán je závislý na humanitární pomoci, které proudí z kyrgyzského Oš. Nejčastějším dárcem pomoci jsou islámské humanitární organizace.

Obchod s drogami

Po rozpadu Sovětského svazu životní úroveň rapidně poklesla. Lidé se začali zapojovat do obchodu s narkotiky, která pochází z afghánských makových polí. Skrz Horský Badachšán vznikla jedna z hlavních cest na západní trhy.

Přes propustnou, obtížně kontrolovatelnou hranici se drogy pašují do města Chorog, pak po Pamírské dálnici do kyrgyzského Oš a poté dále do Moskvy. Toto pašování mělo za důsledek vzestup narkomafií a někteří politologové hovoří o tomto regionu jako o středoasijské Sicílii.

Literatura

• HORÁK, Slavomír. Střední Asie mezi východem a západem. Praha: Karolinum, 2005. S. 143.