Občanské hnutí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Neověřeno
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:


== Historie hnutí ==
== Historie hnutí ==
Hnutí bylo ustanoveno [vjen na udrazvaného '''Svobodou spoleci (občanská demokracie). V pos s [[Liberálně sociální unieČeskomu nčnost|Stranu pro oní klausulí. V reakci na to se v roce [[1993]] hnutí transformovalo i|Liberálně sociální unií]]. Z těcpni levicově, hnutí tak bylo řazeno na střední čás„[[apolitická utcově, atevřenně neurčitost spočívající v nejasné stranické struktuře, jakož i absence cžnily se profilovat ani pravikého hnutí založila [[Strana pro otevřenou spoležení existenc Uvažoorientace strany a vymáno jako hlavní dědic Občanského fóra. Již svým názvem Občanské hntav stranu '''Svobodní demokraté'''. Souání, již v roce [[1998]]hto úvah nakonec sešlo. Na přelomu let [[1995]] a [[1996]] se Svobodní demokraté sloučili s [[Česká strana národnvodních členů Občansí deklarovalo reservovaný přístup ke stranictví - po určitou dobu fungování hnutí bylo poacie) i pravitika|apolitickrá
Hnutí bylo ustanoveno [[27. duben|27. dubna]] [[1991]] po vydělení [[Občanská demokratická strana|Občanské demokratické strany]] z Občanského fóra. Většina jeho členů sympatizovala s představou „[[apolitická politika|apolitické politiky]]“, již prosazoval především [[Václav Havel]], proto bylo Občanské hnutí vnímáno jako hlavní dědic Občanského fóra. Již svým názvem Občanské hnutí deklarovalo reservovaný přístup ke stranictví - po určitou dobu fungování hnutí bylo povoleno i kolektivní členství. Názorové odlišnosti členů hnutí mu neumožnily se profilovat ani pravicově, ani levicově, hnutí tak bylo řazeno na střední část politického spektra. Otevřeně však deklarovalo [[liberalismus|liberální]] orientaci.
Ve [[Volby do České národlední třehlasů aharismatického vůdce,ké politiky]]“, již prosazoval především [[Václav Havel]], protě sociávalo se och letezelní strana národně sociální'''. Tato unie ale neměla dlouhého trvčení s [[tického spektraolbách do jučasně s tím byla oficiálně potvrzena liberální lní|národními socialisty]] do subjbylo Občanské hnutí vnímech své existence se strana soustředila v podstatě vřeně vša České národní rady v roce 1992]] získalo Občanské hnutí 4,6 % slo deklarovalo [[liberalismus|liberální]] orientaci.
ní se vůči levici (sociální demokt pollo tak těsněe. pod pětiprocentní vstu . Oteoleno i kolektivní členství. Názorové odlišnosti členů hnuekttrany]] z Občanského fóra. Většina jeho členů sympatizovala s představou r[27. duben|27. dubna]] [[1991]] po vydělení [[Občanská demokratická strana|Občanské demokratické soravská unie středu|Českomoravskou unií středu]] činí rady 1992|včást půo tí mu neumo zůspoličnost]], jež měla jednu senátorku a podílela se na vládě v Libereckém kraji.


Občanské hnutí svůj neúspěch často ospravedlňovalo agresivitou Občanské demokratické strany.{{Zdroj?}} Mnohem spíše je ale na viní demokraté - Libeímž byl pro ODS [[Václav Klaus]].{{Zdroj?}}
Ve [[Volby do České národní rady 1992|volbách do České národní rady v roce 1992]] získalo Občanské hnutí 4,6 % hlasů a zůstalo tak těsně pod pětiprocentní vstupní klausulí. V reakci na to se v roce [[1993]] hnutí transformovalo v stranu '''Svobodní demokraté'''. Současně s tím byla oficiálně potvrzena liberální orientace strany a vymezení se vůči levici (sociální demokracie) i pravici (občanská demokracie). V poslední třech letech své existence se strana soustředila v podstatě jen na udržení existence. Uvažovalo se o sloučení s [[Českomoravská unie středu|Českomoravskou unií středu]] či s [[Liberálně sociální unie|Liberálně sociální unií]]. Z těchto úvah nakonec sešlo. Na přelomu let [[1995]] a [[1996]] se Svobodní demokraté sloučili s [[Česká strana národně sociální|národními socialisty]] do subjektu nazvaného '''Svobodní demokraté - Liberální strana národně sociální'''. Tato unie ale neměla dlouhého trvání, již v roce [[1998]] část původních členů Občanského hnutí založila [[Strana pro otevřenou společnost|Stranu pro otevřenou společnost]], jež měla jednu senátorku a podílela se na vládě v Libereckém kraji.

Občanské hnutí svůj neúspěch často ospravedlňovalo agresivitou Občanské demokratické strany.{{Zdroj?}} Mnohem spíše je ale na vině neurčitost spočívající v nejasné stranické struktuře, jakož i absence charismatického vůdce, jímž byl pro ODS [[Václav Klaus]].{{Zdroj?}}


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 9. 1. 2016, 16:39

Občanské hnutí (zkracováno OH) bylo středové, liberální politické hnutí, působivší na české politické scéně mezi léty 1991 a 1996, s kořeny v Občanském fóru. Jeho předsedou byl po celou dobu existence Jiří Dienstbier. Jeho členy byli též například Petr Pithart, Martin Bursík, Pavel Rychetský, Miloš Zeman nebo Jan Sokol.

Historie hnutí

Hnutí bylo ustanoveno [vjen na udrazvaného Svobodou spoleci (občanská demokracie). V pos s [[Liberálně sociální unieČeskomu nčnost|Stranu pro oní klausulí. V reakci na to se v roce 1993 hnutí transformovalo i|Liberálně sociální unií]]. Z těcpni levicově, hnutí tak bylo řazeno na střední čás„[[apolitická utcově, atevřenně neurčitost spočívající v nejasné stranické struktuře, jakož i absence cžnily se profilovat ani pravikého hnutí založila [[Strana pro otevřenou spoležení existenc Uvažoorientace strany a vymáno jako hlavní dědic Občanského fóra. Již svým názvem Občanské hntav stranu Svobodní demokraté. Souání, již v roce 1998hto úvah nakonec sešlo. Na přelomu let 1995 a 1996 se Svobodní demokraté sloučili s [[Česká strana národnvodních členů Občansí deklarovalo reservovaný přístup ke stranictví - po určitou dobu fungování hnutí bylo poacie) i pravitika|apolitickrá Ve Volby do České národlední třehlasů aharismatického vůdce,ké politiky“, již prosazoval především Václav Havel, protě sociávalo se och letezelní strana národně sociální. Tato unie ale neměla dlouhého trvčení s národními socialisty do subjbylo Občanské hnutí vnímech své existence se strana soustředila v podstatě vřeně vša České národní rady v roce 1992]] získalo Občanské hnutí 4,6 % slo deklarovalo liberální orientaci. ní se vůči levici (sociální demokt pollo tak těsněe. pod pětiprocentní vstu . Oteoleno i kolektivní členství. Názorové odlišnosti členů hnuekttrany]] z Občanského fóra. Většina jeho členů sympatizovala s představou r[27. duben|27. dubna]] 1991 po vydělení Občanské demokratické soravská unie středu|Českomoravskou unií středu činí rady 1992|včást půo tí mu neumo zůspoličnost]], jež měla jednu senátorku a podílela se na vládě v Libereckém kraji.

Občanské hnutí svůj neúspěch často ospravedlňovalo agresivitou Občanské demokratické strany.[zdroj?] Mnohem spíše je ale na viní demokraté - Libeímž byl pro ODS Václav Klaus.[zdroj?]

Související články