Opál: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
== Vznik == |
== Vznik == |
||
Geneze opálu není zcela uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že opály vznikají za zvýšených teplot a |
Geneze opálu není zcela uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že opály vznikají za zvýšených teplot a tlaků z křemičitanů, které se můžou buď uvolňovat z organických zdrojů jako z křemičitých schránek [[Rozsivky|rozsivek]], jehlicí [[mořská houba|mořských hub]], anebo z anorganických zdrojů jako jsou silikátové minerály, či [[křemen]]. Křemičitá složka se pozvolna rozpouští v alkalickém prostředí a při změně podmínek prostředí na kyselé a současně snížení tlaku nastává opětovné srážení křemene v podobě opálu.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| příjmení = |
| příjmení = |
||
| jméno = |
| jméno = |
||
Řádek 63: | Řádek 63: | ||
== Vlastnosti == |
== Vlastnosti == |
||
Vlivem nepříliš pevné atomární vazby mezi atomy [[kyslík]]u a [[křemík]]u jsou opály poměrně nestabilní minerály, které se snadno poškodí. Při kontaktu s jiným materiálem se často poškrábají, či při pádu se mohou roztříštit na menší tělesa. Některé druhy opálu jsou schopny měnit svoji barvu v závislosti na |
Vlivem nepříliš pevné atomární vazby mezi atomy [[kyslík]]u a [[křemík]]u jsou opály poměrně nestabilní minerály, které se snadno poškodí. Při kontaktu s jiným materiálem se často poškrábají, či při pádu se mohou roztříštit na menší tělesa. Některé druhy opálu jsou schopny měnit svoji barvu v závislosti na teplotě a to i při kontaktu s lidským teplem. Mají schopnost vázat vodu a nečistoty, což může vést také ke změně jejich barvy, pokud jsou vystaveny vodě.<ref name="kniha"/> |
||
== Odrůdy == |
== Odrůdy == |
||
Řádek 71: | Řádek 71: | ||
* dendritický opál (mechový opál, keříčkový opál) – bílý, neprůhledný a bývá prostoupen sítí jemných černých [[dendrit (geologie)|dendritů]] (oxidů či hydroxidů železa nebo manganu) |
* dendritický opál (mechový opál, keříčkový opál) – bílý, neprůhledný a bývá prostoupen sítí jemných černých [[dendrit (geologie)|dendritů]] (oxidů či hydroxidů železa nebo manganu) |
||
* ohnivý opál – hyacintově červený a průsvitný, zabarvení kolísá mezi žlutou, světle hnědožlutou, oranžovo-červenou až tmavě hnědočervenou. Bývá i s barvoměnou a potom už se jedná o drahý opál (Mexiko). |
* ohnivý opál – hyacintově červený a průsvitný, zabarvení kolísá mezi žlutou, světle hnědožlutou, oranžovo-červenou až tmavě hnědočervenou. Bývá i s barvoměnou a potom už se jedná o drahý opál (Mexiko). |
||
* drahý opál – nejvzácnější, nejžádanější a také nejcennější. Jedná se o přírodní opály, které vznikaly buď procesem [[zvětrávání]] (Austrálie) nebo [[vulkanická činnost|vulkanickou činností]] (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost opalizovat. Tzn. že dopadající světelné záření se rozkládá ve spektrum monochromatických světelných záření, které lidské oko vnímá jako spektrální barvy(červená, oranžová, žlutá, modrá a fialová). Tato „hra barev“ neboli barvoměna, jak se také lidově říká opalizaci, pak vytváří neuvěřitelný kaleidoskop barevných vzorů a proměn. Pro tuto vlastnost bývají přírodní drahé opály vyhledávané zejména v klenotnictví pro šperkařské účely. |
* '''drahý opál''' – nejvzácnější, nejžádanější a také nejcennější. Jedná se o přírodní opály, které vznikaly buď procesem [[zvětrávání]] (Austrálie) nebo [[vulkanická činnost|vulkanickou činností]] (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost [[opalizace|opalizovat]]. Tzn. že dopadající světelné záření se rozkládá ve spektrum monochromatických světelných záření, které lidské oko vnímá jako spektrální barvy(červená, oranžová, žlutá, modrá a fialová). Tato „hra barev“ neboli barvoměna, jak se také lidově říká opalizaci, pak vytváří neuvěřitelný kaleidoskop barevných vzorů a proměn. Pro tuto vlastnost bývají přírodní drahé opály vyhledávané zejména v klenotnictví pro šperkařské účely. |
||
* modrý opál – průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Nazývaný také andský opál, především z peruánských nalezišť, velmi vzácně obsahuje černé mg dendrity. |
* modrý opál – průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Nazývaný také andský opál, především z peruánských nalezišť, velmi vzácně obsahuje černé mg dendrity. |
||
* růžový opál – růžová barva, neprůhledný, jen na okrajích průsvitný, často ve směsi s chalcedonem, nachází se především v Peru. |
* růžový opál – růžová barva, neprůhledný, jen na okrajích průsvitný, často ve směsi s chalcedonem, nachází se především v Peru. |
||
Řádek 77: | Řádek 77: | ||
* voskový opál – neprůhledný žluto-hnědý |
* voskový opál – neprůhledný žluto-hnědý |
||
* černý opál – je buď prostý černý opál (zbarvený manganem) a nebo odrůda vzácného australského černého opálu (opalizuje), který se nachází ve vrstvách jílu. |
* černý opál – je buď prostý černý opál (zbarvený manganem) a nebo odrůda vzácného australského černého opálu (opalizuje), který se nachází ve vrstvách jílu. |
||
* [[hydrofán]] – označení pro drahé opály, které vznikly pouze vulkanickou činností (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost absorbovat vodu. Díky tomu se změní z neprůhledného nebo poloprůsvitného na zcela průsvitný nebo průhledný. Někdy absorbce vody zdůrazní hru barev (opalizaci). Po vyschnutí se opál opět vrací do původní bezbarvé nebo neprůhledné podoby.<ref>www.jtv.com – George Williams, JTV Senior Gemstone Buyer//</ref> |
* [[hydrofán]] – označení pro drahé opály, které vznikly '''pouze vulkanickou''' činností (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost '''absorbovat vodu'''. Díky tomu se změní z neprůhledného nebo poloprůsvitného na zcela průsvitný nebo průhledný. Někdy absorbce vody zdůrazní hru barev (opalizaci). Po vyschnutí se opál opět vrací do původní bezbarvé nebo neprůhledné podoby.<ref>www.jtv.com – George Williams, JTV Senior Gemstone Buyer//</ref> |
||
* dřevitý opál – zkamenělé dřevo prosycené opálem, má různé barvy |
* dřevitý opál – zkamenělé dřevo prosycené opálem, má různé barvy |
||
* tabašir – opál s obsahem zkamenělých stébel |
* tabašir – opál s obsahem zkamenělých stébel |
||
Řádek 83: | Řádek 83: | ||
* Menilit – je vrstevnatý sedimentární opál |
* Menilit – je vrstevnatý sedimentární opál |
||
* Gejzírit – je opál vysrážený z termálních pramenů |
* Gejzírit – je opál vysrážený z termálních pramenů |
||
* boulder opál – opalizující hlízy limonitu. Boulder opál = odrůda australského drahého opálu (opalizuje) a nachází se v konkrecích železitého pískovce. |
* boulder opál – opalizující hlízy limonitu. Boulder opál = odrůda australského drahého opálu (opalizuje) a nachází se v [[konkrece|konkrecích]] železitého pískovce. |
||
* obecný opál – přírodní opál bez opalizace, protože dopadající světelné záření z části absorbuje a z části nezměněné odráží. Jsou celistvé, neprůhledné až průsvitné různých barev, podle kterých jsou většinou i pojmenované. |
* '''obecný opál''' – přírodní opál bez opalizace, protože dopadající světelné záření z části absorbuje a z části nezměněné odráží. Jsou celistvé, neprůhledné až průsvitné různých barev, podle kterých jsou většinou i pojmenované. |
||
== Žlutý opál == |
== Žlutý opál == |
||
Řádek 91: | Řádek 91: | ||
== Využití == |
== Využití == |
||
Opály se využívají především v [[klenotnictví]] pro šperkařské účely. Jsou jimi osazovány |
Opály se využívají především v [[klenotnictví]] pro šperkařské účely. Jsou jimi osazovány prsteny, náhrdelníky a další. Oproti většině dalších drahokamů se nedá většina opálů brousit (vyjma ohnivého opálu), proto je jeho povrch opravován pomocí zaoblování a vyhlazování.<ref name="kniha"/> |
||
Nedoporučuje se, aby se opál omýval vodou, ale aby se na jeho údržbu používal měkký hadr napuštěný strojním olejem, jelikož z vody by opál mohl do sebe vytáhnout nečistoty a změnit tím svoji barvu. Následně by se měl vyleštit. |
Nedoporučuje se, aby se opál omýval vodou, ale aby se na jeho údržbu používal měkký hadr napuštěný strojním olejem, jelikož z vody by opál mohl do sebe vytáhnout nečistoty a změnit tím svoji barvu. Následně by se měl vyleštit. |
Verze z 3. 1. 2016, 00:56
Opál | |
---|---|
Opál | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | SiO2·nH2O |
Identifikace | |
Barva | bezbarvý, mléčně bílý, žlutavý, oranžově červený, zelený |
Vzhled krystalu | ledvinité, hroznovité tvary, tvoří vrstvy |
Soustava | amorfní |
Tvrdost | 5,5–6,5 |
Lesk | skelný až voskový |
Štěpnost | není |
Vryp | bílý |
Hustota | 1,9–2,2 g ⋅ cm−3 |
Ostatní | lom: lasturnatý |
Opál je minerál, který je považován za drahokam. Jedná se o sloučeninu křemene s vodou (SiO2·nH2O), která je zastoupena nejčastěji mezi jedním až třemi hmotnostními procenty, ale v některých případech může dosahovat až 20 %.
Vyskytuje se mnoho odrůd jako např. drahý opál, ohnivý opál, dřevitý opál či keříčkovitý opál.[1]
Historie
Název pochází ze staroindického upala, tj. drahý kámen.[2] Drahý opál byl znám už dávno ve starověku, v 6. století před n. l. byl opěvován básníkem Onomakritem a řecký přírodozpytec Dioskorides ho v 1. století n. l. označil za skutečný drahokam.[3] Až do objevení Ameriky se nejcennější opály nacházely na území dnešního východního Slovenska. Po dobytí Mexika se do Evropy dostaly tzv. aztécké opály, které uchvátily tehdejší sběratele. Nejbohatší nálezy drahého opálu pocházejí z australských nalezišť, které byly objeveny ve druhé polovině 19. století. V současnosti se na území Austrálie nachází a také těží přibližně 95 % všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5 % se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území. Přičemž ve většině z nich se drahé opály pouze nacházejí a jen v devíti státech probíha i jejich těžba.
Vznik
Geneze opálu není zcela uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že opály vznikají za zvýšených teplot a tlaků z křemičitanů, které se můžou buď uvolňovat z organických zdrojů jako z křemičitých schránek rozsivek, jehlicí mořských hub, anebo z anorganických zdrojů jako jsou silikátové minerály, či křemen. Křemičitá složka se pozvolna rozpouští v alkalickém prostředí a při změně podmínek prostředí na kyselé a současně snížení tlaku nastává opětovné srážení křemene v podobě opálu.[4]
Vlastnosti
Vlivem nepříliš pevné atomární vazby mezi atomy kyslíku a křemíku jsou opály poměrně nestabilní minerály, které se snadno poškodí. Při kontaktu s jiným materiálem se často poškrábají, či při pádu se mohou roztříštit na menší tělesa. Některé druhy opálu jsou schopny měnit svoji barvu v závislosti na teplotě a to i při kontaktu s lidským teplem. Mají schopnost vázat vodu a nečistoty, což může vést také ke změně jejich barvy, pokud jsou vystaveny vodě.[2]
Odrůdy
- hyalit – nejčistší forma opálu, který je bezbarvý a čirý (skelný opál) a vždy bez barvoměny. Název je odvozen z řeckého slova "hialos" sklo
- mléčný (bílý) opál – mléčně bílý, neprůhledný a jen na okrajích průsvitný. Pokud je s barvoměnou, pak se jedná o drahý opál (Slovensko, Austrálie)
- dendritický opál (mechový opál, keříčkový opál) – bílý, neprůhledný a bývá prostoupen sítí jemných černých dendritů (oxidů či hydroxidů železa nebo manganu)
- ohnivý opál – hyacintově červený a průsvitný, zabarvení kolísá mezi žlutou, světle hnědožlutou, oranžovo-červenou až tmavě hnědočervenou. Bývá i s barvoměnou a potom už se jedná o drahý opál (Mexiko).
- drahý opál – nejvzácnější, nejžádanější a také nejcennější. Jedná se o přírodní opály, které vznikaly buď procesem zvětrávání (Austrálie) nebo vulkanickou činností (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost opalizovat. Tzn. že dopadající světelné záření se rozkládá ve spektrum monochromatických světelných záření, které lidské oko vnímá jako spektrální barvy(červená, oranžová, žlutá, modrá a fialová). Tato „hra barev“ neboli barvoměna, jak se také lidově říká opalizaci, pak vytváří neuvěřitelný kaleidoskop barevných vzorů a proměn. Pro tuto vlastnost bývají přírodní drahé opály vyhledávané zejména v klenotnictví pro šperkařské účely.
- modrý opál – průsvitný, vzácně až průhledný modrý opál. Nazývaný také andský opál, především z peruánských nalezišť, velmi vzácně obsahuje černé mg dendrity.
- růžový opál – růžová barva, neprůhledný, jen na okrajích průsvitný, často ve směsi s chalcedonem, nachází se především v Peru.
- prasopál – zelený (zbarvený niklem, případně chromem)
- voskový opál – neprůhledný žluto-hnědý
- černý opál – je buď prostý černý opál (zbarvený manganem) a nebo odrůda vzácného australského černého opálu (opalizuje), který se nachází ve vrstvách jílu.
- hydrofán – označení pro drahé opály, které vznikly pouze vulkanickou činností (např. Slovensko, Etiopie) a mají schopnost absorbovat vodu. Díky tomu se změní z neprůhledného nebo poloprůsvitného na zcela průsvitný nebo průhledný. Někdy absorbce vody zdůrazní hru barev (opalizaci). Po vyschnutí se opál opět vrací do původní bezbarvé nebo neprůhledné podoby.[5]
- dřevitý opál – zkamenělé dřevo prosycené opálem, má různé barvy
- tabašir – opál s obsahem zkamenělých stébel
- kašolong – křídově bílá směs opálu s chalcedonem, obsahuje ze všech opálů nejméně vody
- Menilit – je vrstevnatý sedimentární opál
- Gejzírit – je opál vysrážený z termálních pramenů
- boulder opál – opalizující hlízy limonitu. Boulder opál = odrůda australského drahého opálu (opalizuje) a nachází se v konkrecích železitého pískovce.
- obecný opál – přírodní opál bez opalizace, protože dopadající světelné záření z části absorbuje a z části nezměněné odráží. Jsou celistvé, neprůhledné až průsvitné různých barev, podle kterých jsou většinou i pojmenované.
Žlutý opál
Jedna z odrůd opálu je žlutý opál. Nejen žlutý opál, ale zejména drahý opál všeobecně patřil již od starověku k tajemným a vysoce ceněným kamenům, jimž byla připisována neobyčejná magická síla. Podle esoteriků opál zesiluje charakterové vlastnosti a momentální emocionální stav člověka. V rukách dobrého člověka posiluje jeho pozitivní vlastnosti a pomáhá mu, ale i naopak.[6]
Využití
Opály se využívají především v klenotnictví pro šperkařské účely. Jsou jimi osazovány prsteny, náhrdelníky a další. Oproti většině dalších drahokamů se nedá většina opálů brousit (vyjma ohnivého opálu), proto je jeho povrch opravován pomocí zaoblování a vyhlazování.[2]
Nedoporučuje se, aby se opál omýval vodou, ale aby se na jeho údržbu používal měkký hadr napuštěný strojním olejem, jelikož z vody by opál mohl do sebe vytáhnout nečistoty a změnit tím svoji barvu. Následně by se měl vyleštit.
Odkazy
Reference
- ↑ Opál [online]. www.natur.cuni.cz [cit. 2008-05-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c CACUTT, Len. Horniny a minerály. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1994. ISBN 80-85841-15-0. S. 66.
- ↑ K.Tuček, F. Tvrz – Kapesní atlas nerostů a hornin 2. vydání, SPN Praha 1982
- ↑ priroda.sdas.cz – Opál [online]. [cit. 2008-05-10]. Dostupné online.
- ↑ www.jtv.com – George Williams, JTV Senior Gemstone Buyer//
- ↑ Josef Pavel Kreperát – Skrytá moc drahých kamenů
Literatura
- KREPERÁT, Josef Pavel. Skrytá moc drahých kamenů a jejich vliv na naše duševní a fyzické zdraví. Praha: Granit, 1998. ISBN 80-85805-72-3.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu opál na Wikimedia Commons