Guido ze Starhembergu: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 9. 2015, 10:11

Hrabě Guido Starhemberg (* 11. listopadu 1657 v Graz; † 7. března 1737, také Guidobald) byl císařským vojevůdcem z rodu Starhembergů.

Život

Během obléhání Vídně (1683) bojoval s vyznamenáním jako pobočník svého bratrance Ernsta Rüdigera Starhemberga. Po osvobození Vídně se připojil k bojující armádě v Uhrách a účastnil se následujících bitev: 1686 obléhání Ofenu, 1687 v bitvě u Moháče, obléhání a dobytí Bělehradu (6. září 1688), dále se účastnil bitev u Slankameu a Zenty.

Po vypuknutí válek o španělské dědictví odešel s Evženem Savojským do Itálie, zde se zúčastnil bitvy u Luzzary a následně převzal od roku 1703 velení a zabránil spojení Francouzů s Bavory. Kvůli neshodám s Viktorem Amadeem II. byl nahrazen polním maršálem Wirichem Daunem.

V roce 1708 převzal velení nad jednotkami válčícími ve Španělsku a i přes minimální podporu vedl válku s úspěchy. V roce 1710 vstoupil po úspěšných bojích v bitvách u Almenary a Saragossy do Madridu. Po bitvě u Villaviciosa byl nucen ustoupit do Barcelony. Zde se stal vicekrálem a kvůli nedostatku podpory se nechal v roce 1713 převézt se zbytkem vojska na anglických lodích do Janova. Pak žil ve Vídni.

Během válek s Turky v letech 1716 až 1718 převzal za nepřítomnosti prince Evžena prezidentství dvorské vojenské rady. Zemřel 7. března 1737 jako guvernér Slawonie.

Literatura

Alfred von Arneth: Das Leben des kaiserlichen Feldmarschalls Grafen Guido Starhemberg. Gerold, Wien 1853, online.
Alfred Ritter von Arneth: Starhemberg, Guidobald Graf von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 35, Duncker & Humblot, Leipzig 1893, S. 473–480

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 [[Soubor:Guidobald von Starhemberg Porträt HGM.jpg|thumb|Guidobald von Starhemberg portrét v HGM]]
 == Život ==
-Během [[Druhé obléhání Vídně|obléhání Vídně]] (1683) bojoval s vyznamenáním jako pobočník svého bratrance [[Ernst Rüdiger von Starhemberg|Ernsta Rüdigera Starhemberga]]. Po osvobození Vídně se připojil k bojující armádě v Uhrách a účastnil se následujících bitev: 1686 obléhání Ofenu, 1687 v [[Bitva u Nagyharsány|bitvě u Moháče]], obléhání a dobití [[Obléhání Bělehradu (1688)|Bělehradu]] (6. září 1688), dále se účastnil bitev [[Bitva u Slankamenu|u Slankameu]] a [[Bitva u Zenty|Zenty]].
+Během [[Druhé obléhání Vídně|obléhání Vídně]] (1683) bojoval s vyznamenáním jako pobočník svého bratrance [[Ernst Rüdiger von Starhemberg|Ernsta Rüdigera Starhemberga]]. Po osvobození Vídně se připojil k bojující armádě v Uhrách a účastnil se následujících bitev: 1686 obléhání Ofenu, 1687 v [[Bitva u Nagyharsány|bitvě u Moháče]], obléhání a dobytí [[Obléhání Bělehradu (1688)|Bělehradu]] (6. září 1688), dále se účastnil bitev [[Bitva u Slankamenu|u Slankameu]] a [[Bitva u Zenty|Zenty]].
 Po vypuknutí [[Válka o španělské dědictví|válek o španělské dědictví]] odešel s [[Evžen Savojský|Evženem Savojským]] do Itálie, zde se zúčastnil [[Bitva u Luzzary|bitvy u Luzzary]] a následně převzal od roku 1703 velení a zabránil spojení Francouzů s Bavory. Kvůli neshodám s [[Viktor Amadeus II.|Viktorem Amadeem II.]] byl nahrazen polním maršálem [[Wirich Daun|Wirichem Daunem]].