Obléhání Bělehradu (1688)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Obléhání Bělehradu (1688) se odehrálo během tzv. Velké turecké války. Ta začala roku 1683, po úspěšném odražení tureckého obléhání Vídně.

Obléhání Bělehradu započalo 28. července 1688 a bylo ukončeno 6. září téhož roku. Vrchním velitelem byl jmenován Maxmilián II. Emanuel a velel 35 000[1] pěších a měl k dispozici 98 děl.

Obléhání Bělehradu 1688

Vojsko oblehlo Bělehrad a 11. srpna obsadil Stahremberg[zdroj?] s předvojem 3000 mužů předměstí. 17. srpna byly skončeny obléhací práce a 25. srpna začalo bombardování města. 4. září byly vystříleny dva průlomy a chystal se konečný útok a v této chvíli zapálila turecká střela císařskou prachárnu. Po této události byl útok odložen na 6. září a krátce na to se posádka Bělehradu vzdala.

Osmanská vojska dobyla Bělehrad zpět v roce 1690.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Drnek (2010), s. 19.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DRNEK, Jan; VONDROVSKÝ, Václav. Hoši jako květ. Plzeň: Občanské sdružení STREET, 2010. ISBN 978-80-254-6937-8. S. 301.