Nahoru a dolů usměrněná množina: Porovnání verzí
m svojí → svoji (4. pád) |
Pridan priklad vyuziti usmernenych mnozin (v teorii kategorii), "usporadani" zpresneno na "castecne usporadani". |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Předpokládejme, že množina A je [[uspořádání|uspořádána]] [[Binární relace|relací]] R a B je [[podmnožina]] A.<br /> |
Předpokládejme, že množina A je částečně [[uspořádání|uspořádána]] [[Binární relace|relací]] R a B je [[podmnožina]] A.<br /> |
||
Řekneme, že B je '''dolů usměrněná množina''', pokud pro každé své dva prvky obsahuje alespoň jeden prvek menší, než oba dva, tj.<br /> |
Řekneme, že B je '''dolů usměrněná množina''', pokud pro každé své dva prvky obsahuje alespoň jeden prvek menší, než oba dva, tj.<br /> |
||
<math>( \forall a, b \isin B)( \exist c \isin B)( c \leq_R a \and c \leq_R b)</math><br /> |
<math>( \forall a, b \isin B)( \exist c \isin B)( c \leq_R a \and c \leq_R b)</math><br /> |
||
Řádek 13: | Řádek 13: | ||
* Pokud chceme, aby nějaká množina byla '''nahoru usměrněná''', musí pro každá dvě čísla obsahovat i nějaký jejich společný násobek - například {2,3} není nahoru usměrněná, ale {2,3,6} už ano. |
* Pokud chceme, aby nějaká množina byla '''nahoru usměrněná''', musí pro každá dvě čísla obsahovat i nějaký jejich společný násobek - například {2,3} není nahoru usměrněná, ale {2,3,6} už ano. |
||
* Pokud chceme, aby nějaká množina byla '''dolů usměrněná''', musí pro každá dvě čísla obsahovat i nějaký jejich společný dělitel - například {2,3,5} není dolů usměrněná, ale {1,2,3,5} už ano. |
* Pokud chceme, aby nějaká množina byla '''dolů usměrněná''', musí pro každá dvě čísla obsahovat i nějaký jejich společný dělitel - například {2,3,5} není dolů usměrněná, ale {1,2,3,5} už ano. |
||
Usměrněné množiny se využívají například při definici inverzních [[Limita (teorie kategorií)|limit]] v [[Teorie kategorií|teorii kategorií]]. |
|||
== Související články == |
== Související články == |
Verze z 28. 5. 2015, 23:10
Předpokládejme, že množina A je částečně uspořádána relací R a B je podmnožina A.
Řekneme, že B je dolů usměrněná množina, pokud pro každé své dva prvky obsahuje alespoň jeden prvek menší, než oba dva, tj.
Řekneme, že B je nahoru usměrněná množina, pokud pro každé své dva prvky obsahuje alespoň jeden prvek větší, než oba dva, tj.
Jinými slovy: množina je dolů usměrněná, když pro každou svoji dvouprvkovou podmnožinu obsahuje i nějakou její minorantu, množina je nahoru usměrněná, když pro každou svoji dvouprvkovou podmnožinu obsahuje i nějakou její majorantu.
Příklady
Uvažujme jakoukoliv lineárně uspořádanou množinu - například množinu přirozených čísel nebo množinu reálných čísel uspořádané podle velikosti. V takové množině je každá podmnožina nahoru usměrněná i dolů usměrněná - to plyne z faktu, že každé dva prvky v tomto uspořádání jsou porovnatelné, a tedy max{a,b} je zároveň majoranta {a,b} a min{a,b} je zároveň minoranta {a,b}.
Uvažujme množinu všech celých kladných čísel částečně uspořádanou relací S = { [a,b] : a dělí b }.
- Pokud chceme, aby nějaká množina byla nahoru usměrněná, musí pro každá dvě čísla obsahovat i nějaký jejich společný násobek - například {2,3} není nahoru usměrněná, ale {2,3,6} už ano.
- Pokud chceme, aby nějaká množina byla dolů usměrněná, musí pro každá dvě čísla obsahovat i nějaký jejich společný dělitel - například {2,3,5} není dolů usměrněná, ale {1,2,3,5} už ano.
Usměrněné množiny se využívají například při definici inverzních limit v teorii kategorií.