Plíseň: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 78.80.244.167 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Toma646 |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Termín '''plíseň''' představuje nesystematické označení pro skupinu [[houby|hub]], které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným [[mycelium|myceliem]]. |
Termín '''plíseň''' představuje nesystematické označení pro skupinu [[houby|hub]], které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným [[mycelium|myceliem]]. |
||
Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody ''Absidia'', ''Mucor'' (plíseň hlavičková) a ''Rhizopus'', vřeckaté houby (mj. s rody ''Bysochlamys'' a ''Neurospora'') a ''Fungi imperfecti'' (houby nedokonalé) s rody ''Alternaria'', ''Aspergillus'', ''Botrytis'', ''Cladosporium'', ''Fusarium'', ''Penicillium'', ''Scopulariopsis'', ''Sporotrichum'', ''Stachobotrys'' a ''Trichothecium''. Plísně jsou většinou [[saprofyt]]ické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, |
Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody ''Absidia'', ''Mucor'' (plíseň hlavičková) a ''Rhizopus'', vřeckaté houby (mj. s rody ''Bysochlamys'' a ''Neurospora'') a ''Fungi imperfecti'' (houby nedokonalé) s rody ''Alternaria'', ''Aspergillus'', ''Botrytis'', ''Cladosporium'', ''Fusarium'', ''Penicillium'', ''Scopulariopsis'', ''Sporotrichum'', ''Stachobotrys'' a ''Trichothecium''. Plísně jsou většinou [[saprofyt]]ické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. [[enzym]]y v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící [[mykóza|mykózy]] lidí, zvířat i rostlin, tvořící [[mykotoxin]]y, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.). |
||
== Využití plísní == |
|||
Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi, využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu ''[[Penicillium notatum]]'', který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé [[mikroorganismus|mikroorganismy]], zejména [[bakterie]]). Prášky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev [[penicilin]]u dostal roku 1945 Nobelovu cenu [[Alexander Fleming]] a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. |
Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi, využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu ''[[Penicillium notatum]]'', který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé [[mikroorganismus|mikroorganismy]], zejména [[bakterie]]). Prášky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev [[penicilin]]u dostal roku 1945 Nobelovu cenu [[Alexander Fleming]] a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. |
||
Jiné plísně využíváme v potravinářství např. ''[[Penicillium roqueforti]]'' či ''[[Penicillium camemberti]]'', známé sýrové plísně. |
Jiné plísně využíváme v potravinářství např. ''[[Penicillium roqueforti]]'' či ''[[Penicillium camemberti]]'', známé sýrové plísně. |
Verze z 13. 2. 2015, 13:21
Termín plíseň představuje nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.
Mezi plísně zahrnujeme fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).
Využití plísní
Různé druhy hub, které nazýváme plísněmi, využíváme ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je jistě využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Prášky, které se z tohoto druhu vyrábějí, známe pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. Jiné plísně využíváme v potravinářství např. Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti, známé sýrové plísně.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo plíseň ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Plísně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Galerie Plíseň na Wikimedia Commons